Dalibor Šafařík HN řekl: „Zatím mohu říci jenom to, že zisk máme skutečně rekordní, jednoznačně lepší než v roce 2021, více než dvojnásobný. Podařilo se nám tedy vytvořit velmi stabilní systém rezerv na pěstební činnost a dalších fondů tvořených ze zisku, které budou sloužit pro rozvojové investice, financování a plnění společenské objednávky i zajištění bytových potřeb zaměstnanců.“ Dále doplnil, že na základě zpracovaných modelů výpočtu odvodů z výsledku hospodaření dokáží předpovědět, že zisk za loňský rok umožňuje odvod do fondu zakladatele až do výše tří miliard, aniž by to jakkoli ohrozilo podnik. Podle generálního ředitele má podnik dostatek prostředků na vlastní financování a přebytek může být poskytnut státu pro pokrytí jiných potřeb.
Rozhovor se také dotkl útlumu kůrovcové kalamity. Nyní se ohniska objevují ještě v severních Čechách na Lesní správě Rumburk, v západních kolem Horšovského Týna a v Moravskoslezském kraji v okolí Frýdku-Místku. Podle vyjádření Dalibora Šafaříka byl u Lesů ČR úbytek zásob dříví za celé trvání kalamity mezi 7,5 a 8 procenty, což odpovídá i hodnotě za celou ČR. Kůrovcové těžby loni dosáhly 2,95 mil. m3, v letošním roce jsou očekávány maximálně dva miliony kubíků. Celkový plán těžby je 8,5 milionu m3.
Dalibor Šafařík dále uvedl, že polovinu z těžeb kůrovcového dříví, které bude třeba co nejrychleji zpracovat, je státní podnik schopen pokrýt ve vlastní režii. „Specializovaný závod lesní techniky má střediska po celé zemi a máme díky němu těžební kapacity na 1,1 milionu kubíků dřeva. Akceschopnost při kalamitních zásazích je tak podstatně vyšší než před dvěma či třemi lety.“ Na dotaz HN, zda by Lesy ČR neměly disponovat systémem, kdy by každý revírník měl k dispozici vlastní pracovníky, odpověděl: „To je samozřejmě ideál, nicméně dnešní trh práce, kdy je obrovský úbytek dělnických kapacit, už je jiný. To už je ale třicet let zpět, možná více. To už je nedosažitelné. Nyní musíme jít cestou precizního lesnictví a využívání mechanizace a náhrady lidské síly.“
V souvislosti s využitím těžké mechanizace byla zmíněna otázka poškozování cest a půdy, a následných postihů České inspekce životního prostředí. Podle Šafaříka je to důsledek větší vnímavosti veřejnosti vůči lesům v dnešní době. Uvedl, že je dohlíženo na smluvní partnery, aby dodržovali podmínky provádění těžeb a vracely půdu do původního stavu. Jako řešení také zmínil omezení těžeb v deštivých obdobích. „Ale poškození terénu opravdu není nic, co by tam zůstalo navěky, k nápravám nakonec vždy dochází,“ dodal generální ředitel.
Na otázku, jaké změny v hospodaření by pro státní podnik znamenal případný vznik Národního park Křivoklátsko, Chráněné krajinné oblasti Soutok nebo Krušné hory, Šafařík odpověděl: „V případě národního parku přebírá hospodaření správa parku, my budeme mimo jakýkoli vliv. V případě CHKO a vůbec ochrany přírody odpovím trochu oklikou. Ohledně výročí 50 let CHKO Beskydy byla konstatována případná spolupráce CHKO a Lesů ČR a zároveň, že by tamních úspěchů nešlo dosáhnout bez lesního hospodaření.“ Doplnil, že ochranou přírody pro Lesy ČR není jen bezzásahovost, ale aktivní management a částečné zachování hospodaření, pomocí nějž se podporuje pestrost přírody i provádí ochrana významných lokalit.
Podle Hospodářských novin, red.