Vytisknout stránku

Jak by lesníci revidovali programové prohlášení vlády?

V březnové Lesnické práci se zástupci profesních organizací vyjádřili k možné aktualizaci programového prohlášení vlády. V únoru, kdy byla anketa připravována, nebyl termín aktualizace tohoto strategického dokumentu znám a dnes je bohužel patrné, že názory odborníků z oblasti lesnictví a dřevařství nebyly vyslyšeny. Celé znění ankety naleznete v Lesnické práci 3/2023.

Priority, záměry a možnosti státu definované na počátku roku 2022 výrazně ovlivnily dopady ruské agrese na Ukrajině. Dopady na energetiku, obrovský schodek státního rozpočtu a boj s inflací byly hlavními důvody pro avizovanou revizi programového prohlášení vlády.

Již v roce 2022 bylo například rozhodnuto o odvodu zisků ze státního podniku Lesy ČR do státního rozpočtu, což nebylo v souladu se záměry programového prohlášení, protože tyto prostředky směřovaly do státního rozpočtu a ne účelově na obnovu lesních ekosystémů a ochranu vody, jak uvádí programové prohlášení. 

Programové prohlášení vlády z ledna 2022 naleznete zde

 

Anketní otázka: Jaké úpravy v programovém prohlášení vlády týkající se lesnictví, případně životního prostředí považujete za nezbytné?

 

Ing. Ivan Ševčík
výkonný ředitel a člen předsednictva ALPD

Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP) vnímá avizovanou revizi programového prohlášení jako adekvátní reakci na změnu globálních společenských a ekonomických podmínek. Od doby tvorby a vyhlášení programového prohlášení současné vlády nastala výrazná změna těchto podmínek i v lesnicko-dřevařském odvětví v ČR, a jeho revize by tedy měla tyto změny zohlednit. Jedná se zejména o to, že pokračuje snižování těžeb dříví, dále celkově na lesnicko-dřevařské odvětví působí vliv inflace, zvyšování cen dříví a všech nákladů na straně jedné a odbytová krize na trzích finálních výrobků ze dřeva na straně druhé.

Revidované programové prohlášení by mělo podpořit a motivovat subjekty lesnicko-dřevařského odvětví v ČR, které v posledních desetiletích významně investovaly do svých provozů a jsou klíčovými zaměstnavateli v regionech. Tato podpora a motivace by měly být zaměřeny na všechny subjekty rovnoměrně, bez ohledu na jejich velikost, a to zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek.

ALDP považuje za důležité realizovat aktualizaci Strategie rozvoje podniku LČR, s. p., se zaměřením na roky 2023 a 2024 s ohledem na shora popsané změny komplexních podmínek. Avizovaný vytvořený zisk podniku LČR, s. p., by měl být převeden do jeho rezervního fondu a využit v dalších letech v pěstební činnosti a zalesňování.

Jedním z cílů stávajícího programového prohlášení je zpracování surovinové politiky pro dřevo a podpora využití dřeva jako obnovitelného materiálu ve stavebnictví, zejména v rámci veřejných zakázek. ALDP pozitivně hodnotí ustanovení pracovní skupiny pro surovinovou politiku pro dřevo v rámci Rady vlády ČR v minulém roce a účastní se její činnosti. Vláda ČR by podporu zvyšování celkové spotřeby dřeva, jeho zpracování s vysokou přidanou hodnotou a jeho využití v dřevostavbách měla konkrétně realizovat např. formou dlouhodobé osvětové kampaně s celospolečenským dopadem a s ohledem na snižování uhlíkové stopy s využitím dřeva jako nejvýznamnější obnovitelné suroviny. Důležitou formou této podpory je také odstraňování legislativních překážek a jiných omezení pro využívání dřeva.

Revize programového prohlášení by měla obsahovat jasný postoj vlády ČR k novým předpisům EU dopadajícím na lesnicko-dřevařské odvětví. Jde zejména o ty předpisy, které budou v rámci řešení dopadů klimatické změny, návratu vody do krajiny, ochrany biodiverzity nebo přechodu na oběhové hospodářství zavádět či rozšiřovat chráněná území. ALDP podporuje uplatňování rovnocenného přístupu k základním pilířům trvale udržitelného hospodaření v lesích a považuje stávající rozsah chráněných území v ČR a území, na kterých jsou lesy, za dostatečný.

 

Ing. Jiří Svoboda
předseda SVOL ČR

Motivací pro přepracování programového prohlášení vlády je jistě jednak změna podmínek vyvolaná válkou a energetickou krizí, jednak i obrovský deficit veřejných financí. Očekáváme proto, že bude revidována část programového prohlášení s ambicí vyhlašování dalších národních parků a rozšiřování ZCHÚ, které již nyní pokrývají 37 % plochy českých lesů a které budou nároky na veřejné finance významně navyšovat. Očekáváme naopak zachování těch částí programového prohlášení, které počítají s podporou adaptace lesů na změnu klimatu a zadržování vody v krajině jako životně nutných opatření pro udržitelnou budoucnost.

 

Ing. Petr Vondráček
prezident ČAPLH

Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), která se snaží zastupovat malé a střední podnikatele v lesním hospodářství, vkládá do této vlády naděje zejména v jednom z nejdůležitějších (pro nás) bodů programového prohlášení: „Zasadíme se o rozvoj malých a středních dřevařských a lesnických firem, aby byly konkurenceschopné při získávání státních zakázek."
Bohužel musím konstatovat, že tento bod prohlášení vláda a konkrétně Ministerstvo zemědělství u lesnických firem neplní. Nepožadujeme tedy změnu, ale naplnění tohoto bodu programu!
Na rozdíl od zemědělství a dřevařství, kde je vidět snaha o podporu malých a středních tuzemských podnikatelů, v lesnictví bohužel nenastal ani náznak změny k naplnění tohoto bodu programu – naopak: Probíhá koncentrace státních lesnických zakázek pod několik velkých lesnicko-dřevařských firem a dochází k devastaci malého a středního podnikání v lesním hospodářství. Je to důsledek nastavení těchto zakázek a toho, že naše návrhy, které dlouhodobě předkládáme, jsou ignorovány. Například:
- zavedení tzv. dělené zakázky, kde je smyslem to, aby se soutěžilo v principu o cenu a kvalitu lesnických prací (tak jak to má i ze zákona o zadávání veřejných zakázek být), ne o dodávky dříví do velkých zpracovatelských, často nadnárodních koncernů (protože cena a kvalita lesnických prací nehraje v této soutěži skoro žádnou roli),
- zvýšení počtu zakázek tak, aby malé a střední podniky zde měly šanci uspět,
- omezení počtu částí veřejné zakázky, které lze zadat jednomu účastníkovi, resp. jedné vlastnické skupině – což zde již bylo, ale za předchozí vlády se to zrušilo,
Žádáme tímto všechny zúčastněné, zejména politickou reprezentaci, Ministerstvo zemědělství, sekci lesního hospodářství, Lesy České republiky, ale i další o skutečné kroky na podporu malého a středního podnikání v souladu s výše uvedeným programovým prohlášením a těšíme se na spolupráci.

 

Ing. Pavel Draštík
předseda ČLS

Pokud by vláda ČR skutečně přistoupila k úpravám programového prohlášení (PPV), tak bychom považovali za velice vhodné některé body týkající se lesnictví a životního prostředí vypustit a některé naopak upravit. Zcela konzistentně s našimi předchozími stanovisky požadujeme vypustit bod ohledně rozšíření počtu národních parků. NP Soutok zcela neodpovídá pravidlům IUCN pro NP, a to v minimální výměře. U NP Křivoklátsko je výměra sice dodržena, avšak návrh řešení ohledně vyjmutí toku Berounky je komplikovaný a z hlediska organizačního a správního neefektivní. U tohoto parku také jasně deklarujeme, že se jedná o území obhospodařované lesníky po dobu více než 300 let. Během této doby několik generací lesníků hospodařilo a podporovalo vývoj tohoto složitého, cenného ekosystému a výše zmíněným prohlášením by jim bylo toto působení odejmuto. Určitě neopominutelným faktem pro zrušení tohoto bodu je jasný a zřetelný nesouhlas místních samospráv a občanů, kteří tento životní prostor sdílejí a užívají. U zřízení obou NP také jasně poukazujeme na zbytečné zvýšení mandatorních výdajů ze státního rozpočtu.

Dalším bodem k vypuštění je zcela jasně vsunutá dezinformace o návratu k NLP II. Zde tvůrci PPV zjevně nebyli informováni o tom, že u všech 17 klíčových akcí došlo ke konsenzuální shodě jen u mizivého procenta a zbylé klíčové akce byly předloženy pouze ve variantních řešeních, z toho důvodu není evidentně jasné, ke kterému variantnímu řešení se chce vláda vrátit. Předpokládáme, že PPV by mělo být jasně definovaným dokumentem, podle kterého bude vláda postupovat, což tento bod zcela jasně popírá, a proto ho navrhujeme úplně vypustit.

Pokud bychom si mohli dovolit navrhnout úpravy, tak všechny ve smyslu toho, aby nedocházelo k deformaci tržního prostředí v rámci lesnictví. Není myslitelné dávat přednost jednomu vlastnictví lesa před ostatními, není možné zvýhodňovat jeden způsob hospodaření v lese před jinými. Les je vlastnictví, se kterým lze hospodařit, a primárně je s ním i takto nakládáno, dle rozhodnutí vlastníků a správců lesů v rámci zákonných omezení. Formulace „továrna na dřevo" je pro nás nepřijatelná. Dřevo je naše jediná tržní obnovitelná surovina a je nelogické, abychom s ní přestali nakládat. Nelze v PPV navozovat stanovisko, že bude lepší v lese nehospodařit a vlastníkům za to platit. Především chybí dostatečná finanční rezerva a jednak myšlenky typu „vy (vlastníci) přestanete v lese hospodařit a my vám za to budeme platit" jsou pro ČLS zcela nepřijatelné. Nelze v PPV na jedné straně výše zmíněné predikovat a na druhé straně říkat, že budeme podporovat rozvoj dřevozpracujícího průmyslu formou podpory vzniku místních a regionálních provozů na zpracování dříví.

red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)