Vytisknout stránku

ČMMJ: Vztah myslivosti k lesnictví a zemědělství je rovnocenný, tyto činnosti musí stát na stejné úrovni vedle sebe

Českomoravská myslivecká jednota odmítá zmenšování honiteb a zavedení práva lovu pro vlastníky lesních a zemědělských pozemků. Vztah myslivosti k lesnictví a zemědělství je podle ČMMJ rovnocenný a tyto činnosti musí stát na stejné úrovni vedle sebe, vzájemně se doplňovat a vyvažovat. Snahu Asociace soukromého zemědělství a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů o změnu zákonné definice myslivosti označila za pokus převrátit realitu naruby.

Podle představ SVOL a ASZ by se definice myslivosti měla upravit tak, aby byla nedílnou součástí zemědělské a lesnické činnosti a měla by být provozována zejména vlastníky či pachtýři nebo prostřednictvím právnických či fyzických osob a dále spolky a jinými subjekty. 

Zdůvodňují to mimo jiné potřebou snižovat stavy zvěře, která způsobuje velké škody majitelům lesů i zemědělcům. Legislativa by proto podle nich měla otevřít možnost tvorby honiteb a práva lovu vlastníka či pachtýře na obhospodařovaných pozemcích. Místopředseda SVOL Richard Podstatzký ke snižování minimální výměry honitby uvedl, že lze hospodařit se zvěří v honitbě o výměře od 200 hektarů a preventivně narovnat stavy.

Podle ČMMJ, která sdružuje 52 000 členů, to znamená, že ochrana národního přírodního bohatství se má podřídit touze po lovu a majetku části vlastníků pozemků.

„Je to podobné, jako kdyby si vlastníci lesů a zemědělci nárokovali právo vykácet některou chráněnou alej, postavit sjezdovku na Sněžce nebo rozorat bojiště bitvy na Bílé Hoře“, přirovnává nejnovější požadavek vlastnických organizací Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty. Janota poukázal na usnesení Ústavního soudu, jenž v roce 2006 odmítl zrušit část ustanovení zákona, který napadli pravicoví poslanci. Kritizovali, že příliš posiluje pravomoci myslivců a honebních společenstev na úkor majitelů pozemků. Janota upozornil na to, že podle soudu nejsou vlastnická práva k půdě neomezená a vlastníci musí jejich omezení ve vyšším zájmu strpět. „Kdyby myslivost podle zákonné definice už nepečovala o přírodní bohatství, ale byla nástrojem sedláků a lesníků, zřejmě by ji už trpět nemuseli. Na úkor českého státu a české veřejnosti by si tak zvěř de facto přivlastnili. Definice myslivosti takto změněna být nesmí,“ dodal. 

ČMMJ nesouhlasí ani se snížením minimální výměry na 250 ha honitby a právo lovu vlastníkům. Zmenšení honiteb by podle ČMMJ bylo krokem proti zájmům zvěře – znemožnilo by s ní hospodaření, protože životní nároky zvěře jsou větší než 250 hektarů. Zvěř by tak volně přecházela mezi honitbami a vlastníci malých honiteb by se pouze předháněli v tom, kdo ji stihne zastřelit. Zmenšení minimální výměry honiteb by také podle ČMMJ vyžadovalo novou právní úpravu oblastí chovu. Ustanovení oblastí chovu je však podle ČMMJ komplikované už v současných podmínkách a bude tím komplikovanější, čím silnější postavení by jednotliví vlastníci honiteb měli. Změna by byla potřeba také v uspořádání státní správy myslivosti.

Právo lovu pro vlastníky a pachtýře by podle ČMMJ rozvrátilo myslivecké hospodaření, které jinak kontrolují vlastníci pozemků, nájemci honitby a státní správa společně, a rovněž by bylo příčinou nečekaného a nežádoucího pohybu neznámých ozbrojených, nikým nekontrolovaných osob v krajině.

Celou tiskovou zprávu ČMMJ najdete zde

Novelu mysliveckého zákona by podle plánu legislativních prací měla vláda projednat letos. Mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý uvedl, že na podobě zákona se již začalo pracovat.

Podle ČTK a TZ ČMMJ

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)