Ing. Petr Kříž
ředitel Správy NP České Švýcarsko
– Ujal jste se vedení NP České Švýcarsko v těžké situaci po největším požáru v ČR. Jaké jsou vaše hlavní vize pro řízení NP, ale i spolupráci se samosprávami?
Během mého působení bych hlavně chtěl, aby došlo k obnově přirozených ekosystémů v parku a aby se podařilo zachovat ty stávající. Samozřejmě je nutné, aby park plnil také své edukativní i další funkce. Nyní se v prvé řadě seznamuji s místem a vazbami v regionu. Od svého nástupu do funkce postupně navštěvuji obce i další významné aktéry v regionu, chystám i následná společná jednání. Především shromažďuji pohledy na vzájemné soužití v regionu národního parku. Na mnoha věcech se shodneme, je zde tedy velký prostor pro spolupráci.
– Připravujete nějaké zásadní změny ve fungování Správy NP?
Správa národního parku v každém případě musí naplňovat základní cíle a poslání dané především zákonem o ochraně přírody a krajiny. Mnoho výzev nás čeká v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, kde tato organizace rovněž vykonává působnost. Jsem přesvědčený, že tyto cíle je možné naplňovat především tehdy, pokud budeme rozvíjet dobré partnerské vztahy v regionu i nadregionálně. Případné změny ve fungování Správy parku ukáže blízká budoucnost.
– Jaký je po zpřesnění finální rozsah a míra poškození požárem zasaženého území a jaké jsou celkové náklady Správy NP spojené s likvidací požáru a následnými opatřeními, jako je třeba těžba z důvodu bezpečnosti pohybu veřejnosti?
Požár zasáhl plochu o celkové rozloze 1 060 hektarů. Požářiště není homogenní areál, najdeme místa zcela vyhořelá i taková, kterým se oheň buď vyhnul, nebo byla uchráněna hasebním zásahem. Škody na vlastním majetku stále ještě vyčíslujeme, zatím se jedná zhruba o 40 milionů korun, do jejich výše se například velkou měrou promítají poškozené vysokozátěžové bariéry nad obcí Hřensko. Náklady související zejména s dohledem nad požářištěm lze vyčíslit přesně, vznikly především v období po převzetí požářiště od Hasičského záchranného sboru poté, kdy byl požár prohlášen za uhašený. Ubytování a stravování dohlížejících hasičů vyšly Správu NP na 2,3 milionu korun. Nejvyšší výdaje byly spojeny s trvalou pohotovostí dohlížejících hasičských jednotek vybavených požární technikou včetně leteckého sledování požářiště termovizí, to vše vyšlo na 11 milionů korun. Na zpřístupnění veřejných i turistických cest Správa NP dosud vynaložila 2,5 milionu korun, tato částka však zdaleka není konečná a lze v této souvislosti očekávat násobně vyšší náklady.
– Jaké činnosti již dosud bylo třeba realizovat po uhašení požáru a s jakou přístupností parku počítáte v roce 2023?
Pokud jde o přístupnost, patřily k prvním realizovaným činnostem bezpečnostní opatření podél krajské silnice ze Hřenska do Mezní Louky a poté také bezpečnostní těžby na turistické trase od Tří pramenů k Pravčické bráně. Nyní hledáme vhodné řešení pro zpřístupnění Pravčické brány ze směru od Mezní Louky. V případě soutěsek Kamenice je situace komplikovaná, jedná se z hlediska ochrany přírody o velice cennou lokalitu. Zásahy pro zajištění bezpečnosti návštěvníků zde musí být dobře navrženy, aby jejich realizací nedošlo k dalším škodám na přírodním prostředí. V širší perspektivě je v současné době v Národním parku České Švýcarsko uzavřeno zhruba osm kilometrů tras kvůli požáru a dalších šest kilometrů kvůli rozpadu souší po kůrovcové gradaci. I my máme zájem zpřístupnit tyto uzavřené trasy, jakmile to bude možné. Do té doby je návštěvníkům i nadále k dispozici více než 100 kilometrů značených tras pro pěší a množství dalších cest, které buď značené nejsou, nebo se jedná například o cyklotrasy.
– Jaké kroky plánujete v roce 2023 na území zasaženém požárem a jakou protipožární strategii budete volit na zbylém území NP?
Ponechám-li stranou téma opětovného zpřístupňování turistických tras, mohu už nyní vyslovit předpoklad, že větší část území zasaženého požárem bude možné ponechat přirozené obnově. Ta už na některých místech probíhá a jde to poznat i na pohled, což je velice důležité. Pokud jde o požární prevenci, je třeba zaměřit se spíše na místa, která ohněm zasažena nebyla. Počítáme tedy s tím, že v nejbližším okolí obcí, případně v dalších místech, kde se často pohybují lidé, budou realizovány zásahy zaměřené na těžby souší a odvoz dřevní hmoty. Na některých místech národního parku se tak ostatně děje již nyní. Na takto vytěžených plochách je vhodné provádět i výsadby dřevin, které mohou mít oproti smrku nebo borovici vyšší odolnost proti požáru a zároveň jsou geograficky vhodné pro České Švýcarsko. Dovedu si představit například duby. V neposlední řadě bude nutné zaměřit se i na práci s veřejností. Klimatologové pro naši oblast předpovídají i pro budoucnost častější návraty období s vysokým požárním nebezpečím. Vysoké riziko ještě nemusí automaticky představovat požár, ten přichází ve více než 90 procentech případů až v důsledku lidského zavinění. Musíme se tedy snažit podchytit i rizikové chování některých návštěvníků.
Děkujeme za odpovědi (16. 12. 2022), redakce