Vytisknout stránku

České lesy chřadnou, 80 % jehličnanů starších 59 let není v dobrém stavu

České stromy trápí úbytek jehličí a listí. Defoliace je známkou toho, že stromy nejsou v dobrém stavu. Zcela zdravých jehličnanů starších 59 let (pokud jde o množství jehličí) je v Česku jen 2 %, listnáčů ve stejné věkové kategorii pak 13 %. Za špatný zdravotní stav mohou především vlny extrémního sucha a kůrovcová kalamita.

Podíl vytěženého jehličnatého lesa v krajích. Zdroj: Česko v datech Podíl vytěženého jehličnatého lesa v krajích. Zdroj: Česko v datech

80 % českých jehličnanů starších 59 let trápí nedostatek jehličí
České stromy trápí nedostatek listí a jehličí. Platí to zejména pro jehličnany starší 59 let, těch je zcela zdravých pouze 2 %, mírný úbytek jehličí je pozorován u 18 % jehličnanů. Zbylé čtyři pětiny jehličnanů se pak potýkají s výraznějším nedostatkem jehličí. Listnáče jsou na tom o poznání lépe, avšak alarmující je i 13% podíl zdravých stromů v této kategorii. Většině listnatých stromů schází nanejvýš 60 % listů, vyplývá to z letošního monitoringu provedeném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Míru defoliace vědci využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů. Do odlistění se totiž promítá jak napadení škůdci a parazity, tak sucho či znečištění ovzduší. Ačkoliv celkový objem emisí v Česku již přes 30 let klesá a situace se postupně zlepšuje, průměrná teplota naopak setrvale stoupá, což stromy výrazně zatěžuje.



Tento trend lze pozorovat například u smrku – v českých lesích nejpočetněji zastoupené dřevině. Od roku 2009 se smrky starší 59 let pomalu zotavovaly a stoupal podíl stromů, které trpěly jen mírnou defoliací (postrádaly maximálně čtvrtinu jehličí).

Jak vysvětluje Petr Fabiánek z VÚLHM, změna k horšímu přišla s rokem 2015: „Vyšší zastoupení smrků se silnou defoliací od roku 2015 je způsobeno kůrovcovou kalamitou, která se šířila ze severní Moravy postupně na celé území republiky a zasáhla i polohy s nadmořskou výškou přes 900 m." Současná situace ale může být ještě horší, než ukazují čísla. „Uváděné hodnoty silně poškozených stromů ovšem nemusí odpovídat jejich skutečné výši a především celkové mortalitě lesních dřevin, protože v intervalu mezi pravidelným každoročním hodnocením dojde zpravidla k odtěžení těchto silně poškozených stromů, nemohou být proto zahrnuty do hodnocení," dodává Fabiánek.

Jen smrky přitom tvoří polovinu veškerých stromů v českých lesích, borovice pak 16 %. Podle Ministerstva zemědělství by se ale v české krajině bez přičinění člověka smrk podílel na lesích jen 11 % a borovice 3 %.



Vysočina přišla od roku 2016 o pětinu všech jehličnanů
Objem vytěženého dříví rozhodně není zanedbatelný. Například v Kraji Vysočina bylo od roku 2016 pokáceno 20 % veškerého jehličnatého lesa. Podle serveru Fakta o klimatu se v 95 % případů jednalo o nahodilou těžbu spojenou především s kůrovcovou kalamitou. Jehličnaté lesy výrazně ubývaly i v Olomouckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji.


Podle TZ Česko v datech

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)