Vytisknout stránku

Les trvale tvořivý – vůle chtít je na začátku to nejdůležitější

Koncepce hospodaření ŠLP Křtiny je charakterizována heslem „Pestré lesy pro klimatickou změnu". Na území ŠLP Křtiny je tak realizováno 16 hospodářských modelů dle konkrétních přírodních podmínek. Jedním z nich je Dauerwald: smíšený nestejnověký les s využíváním jednotlivého a skupinového výběru – freestyle pěstební techniky. Rozhovor a video reportáž ze ŠLP Křtiny.

 

Mírně pokročilá fáze převodu na Dauerwald stinný bukový, LHC Křtiny – 169A12/1b – SLT 3B. Mírně pokročilá fáze převodu na Dauerwald stinný bukový, LHC Křtiny – 169A12/1b – SLT 3B.

Rozhovor a video reportáž o Dauerwaldu a freestyle pěstební technice na ŠLP Křtiny s Lumírem Dobrovolným, vedoucím oddělení rozvoje a pedagogiky na ŠLP Křtiny a propagátorem freestyle lesnického stylu. 

Model lesa trvale tvořivého v podmínkách ŠLP Křtiny
– Na asi 60 procentech školního lesního podniku najdeme převod na německý model Dauerwald, tedy les trvale tvořivý. Můžete ve stručnosti tento model lesa charakterizovat?

Dauerwald v cílovém stavu je model lesa smíšeného ze stanovištně vhodných dřevin, tloušťkově, výškově a prostorově rozrůzněného natolik, že již nelze vylišit věkové třídy, a věk zde tudíž ani nemůže být určujícím těžebním kritériem. Těží se to, co přiroste. Pro stanovení etátu je tedy důležitý přírůst (celkový běžný) zjišťovaný opakovanou inventarizací porostních zásob s využitím tzv. kontrolní metody HÚL. Těžba stromů se děje uplatněním výběrných principů, tedy bez větších holin. Setkal jsem se s názory, že pokud hospodařím podrostně (clonnou sečí), tak přece i to je Dauerwald. Není, protože i zde je výsledkem les věkových tříd, byť vzniklý přirozenou obnovou odrůstající po určitou dobu v zástinu. V Dauerwaldu je porostní zásoba ustálená a mikroklima po celé ploše vyrovnané. Převažuje přirozená obnova, ale ani umělá obnova se např. pro zpestření skladby nebo na kalamitních holinách nevylučuje. Dauerwald není přitom žádným novodobým výstřelkem. Je to pojem s více než stoletou evropskou historií, jen u nás se jaksi neujal, i když snahy jednotlivců tu byly. Jeho principy ve vědě rozvíjejí obě naše lesnické fakulty a v praxi asi nejvíce členové celoevropského hnutí Pro Silva, kteří s tímto způsobem mají na svých majetcích již dlouhodobé zkušenosti. Dauerwald je také plnohodnotným řešením toho, čemu říkáme adaptace lesů na klimatickou změnu. ŠLP Křtiny jej začal aplikovat jako jeden z prvních na podnikové úrovni a vytvořil k tomu i speciální směrnice hospodaření.





– Někde máte s tímto modelem již padesátiletou zkušenost, na většině území jste ale na počátku přestaveb z lesa věkových tříd. Podle jakých kritérií jsou porosty k přestavbě vybírány?

Na zhruba 150 ha ŠLP probíhá od roku 1973 převod na les výběrný. Když jsme v roce 2020 zavedli na ŠLP novou koncepci hospodaření, rozhodujícím kritériem při výběru vhodných porostů pro model Dauerwald byl terén a z toho plynoucí technologická omezení. Z převodu jsme tak vyloučili porosty, resp. celá oddělení v lanovkových terénech, čímž ale nechceme apriori vylučovat nějaké řešení i zde, ale zatím by to bylo příliš nákladné. Zde budeme dále pokračovat pasečným systémem – jeho podrostní formou s využitím úzkých proužkových sečí jako východisek obnovy porostů. Další kategorií jsou některé labilnější, především starší porosty, sice zařazené do převodu, ale kvůli jejich snížené odolnosti jej posuneme až do následné generace. Jinak lze s přestavbou začít téměř kdykoliv a kdekoliv, lišit se bude jen délka převodu (nejdéle to bude trvat na holině). K tomu máme zvláštní provozní směrnice. Co se týká výměry, tak aby měl převod nějaký provozní smysl a zmíněná inventarizace (kontrolní metoda) vypovídací hodnotu, je třeba pracovat s většími prostorovými jednotkami – minimálně plocha oddělení, nejlépe ale třeba polovina revíru, atd.

– Jaký je rozdíl mezi trvale tvořivým a výběrným lesem? Má les trvale plně tvořivý nějaké limity co do přírodních podmínek či pěstovaných dřevin?

Mezi Dauerwaldem a výběrným lesem neexistuje ostrá hranice. Pro oba modely je charakteristické uplatnění výběrných principů těžby. Zatímco u výběrného (typicky smrko-jedlového) lesa více převažuje jednotlivý výběr, tak Dauerwald má různé formy, které umožňují pracovat s různými dřevinami v rozmanitých přírodních podmínkách – od nížin až do hor. Zajímavostí je, že Dauerwald byl poprvé popsán v r. 1920 v borových porostech. Na ŠLP máme pro převod nastaveny dvě formy Dauerwaldu – světlejší dubohabrovou a stinnější jehličnatobukovou. Tyto formy se budou lišit hlavně velikostí obnovních prvků a texturou, tzn. uspořádáním růstových fází (nárosty, mlaziny, tyčkoviny...) po ploše. U světlejší formy budou převažovat skupinové seče (pro dub a modřín např. do 0,2 ha), a tedy hlavně skupinové uspořádání lesa. U stinné formy se zase více uplatní jednotlivé a skupinové výběry, a tedy jednotlivé či hloučkové uspořádání. Vše ale záleží na konkrétních stanovištních a porostních podmínkách. V případě pestrých podmínek může nakonec vzniknout i v rámci jednoho porostu více forem Dauerwaldu – ostrá hranice není ani zde.

Děkuji za odpovědi (19. 5. 2022), Petra Kulhanová
Celý rozhovor najdete v červnovém čísle Lesnické práce

 

 

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)