V roce 2019 na Boubíně gradovala kůrovcová kalamita, po které zbyly stovky souší. V bezzásahové zóně národní přírodní rezervace vážně ohrožují návštěvníky, kteří se procházejí kolem oploceného boubínského jádra po turistických cestách i naučné stezce. Nedá se předvídat, kdy se souše vyvrátí nebo zlomí.
Lesy ČR proto v březnu požádaly Správu národního parku Šumava o návrh řešení. „Nabízí se tři varianty. Buď úplné uzavření okolí jádra pralesa, nebo uzavření pouze části modré trasy, kde se zvýšil počet nebezpečných souší, nebo požádat o výjimku na kácení v lesích mimo původní bezzásahový prales,“ řekla Silvie Havlátková, náměstkyně ředitele Správy NP Šumava. O kácení souší v této oblasti se ale jednalo už v roce 2016, kdy Správa žádost Lesů ČR zamítla.
Kácení v jádrové části pralesa, které by se nabízelo jako rychlejší řešení, není povoleno kvůli významu lokality. „Je to poslední zbytek pralesovitých lesů na území České republiky a jeden z posledních zbytků ve střední Evropě,“ uvedla náměstkyně ředitele šumavského národního parku Silvie Havlátková.
„Zpracování několika souší by bezpečnost stejně nezajistilo. Z jádra Boubína by mohly kdykoli na stezky dopadnout stovky dalších suchých stromů, a ty v bezzásahovém území pokácet nelze,“ uvedl Miloš Juha, ředitel Lesního závodu Boubín.
Podle posledního monitoringu jde o čtyři stovky uschlých stromů. Na žádost Lesů ČR, které jsou správcem území, vydal zákaz vimperský městský úřad. Omezení pohybu bude zřejmě trvat do doby, než stromy samovolně popadají.
„Budeme čekat, než se nám bude jevit, že počet nebezpečných souší se snížil natolik, že riziko pro turisty už není vysoké,“ řekl ředitel Lesního závodu Boubín Lesů ČR Miloš Juha. Dodal, že samovolný rozpad suchých stromů může trvat až deset let.
Uzavírka se týká modré a zelené turistické trasy směrem k Boubínskému jezírku a okol něj. Od 14. dubna je konkrétně zakázáno vstupovat po modré a zelené turistické trase od rozcestí Amortovka směrem k Boubínskému jezírku, dále po modré trase od rozcestí Lukenské, Knížecí a Horní dlouhohřbetní cesty a po zelené trase vedoucí od loveckého zámečku směrem k rozcestníku Boubínský prales – severozápad.
„Pro návštěvníky je uzavření tras nepříjemné. Musíme ale respektovat stanovisko související s ochranou území i bezzásahový režim, který vylučuje kácení souší,“ řekl Juha.
„Je to velká škoda, protože Boubínský prales láká pravidelně velké množství turistů. V sezoně jich tudy projdou stovky za den. A myslím si, že uzavírka velkou část turistů od návštěvy Boubína odradí,“ uvedl za jihočeský Klub českých turistů Karel Markvart.
Pád stromu v Boubínském pralese si v minulosti vyžádal jednu oběť. V roce 2004 se na boubínskou centrální stezku zřítila souše. Zasáhla ženu, která vedla za ruku malou dcerku. Dítěti se nic nestalo, ale ženě hrot zlomené větve propíchl hrudník a zemřela.
Bezzásahová plocha na území rezervace šumavského Boubínského pralesa na Prachaticku se od roku 2020 rozšířila zhruba o 55 hektarů. Dosáhla tak výměry 139 hektarů. Rozhodl o tom šumavský národní park, který tím chce ponechat větší rozlohu pralesa pro samovolný vývoj. Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. Boubínský prales tvoří kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.
Podle TZ LČR a ČTK