Vytisknout stránku

Správa NP České Švýcarsko: odstraňování souší trhavinami má ověřit, do jaké míry odstřel simuluje přirozený rozpad souše

Rozhovor. V Národním parku České Švýcarsko v těchto dnech probíhá experimentální odstraňování souší s využitím trhavin. Zeptali jsme se tiskového mluvčího NP České Švýcarsko Tomáše Salova na důvody odstraňování nebezpečných souší pomocí této neobvyklé metody, očekávané přínosy, ale také na možnou kolizi se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, při použití pyrotechniky v národním parku.

Souše určené k pokácení s použitím trhaviny mají na sobě písmeno P jako pyrotechnika: Foto: Správa NP České Švýcarsko Souše určené k pokácení s použitím trhaviny mají na sobě písmeno P jako pyrotechnika: Foto: Správa NP České Švýcarsko

– Správa národního parku České Švýcarsko začala s experimentem odstřelování uschlých smrkových souší. Můžete shrnout hlavní důvody tohoto experimentu, a jaké očekáváte přínosy?

V zásadě vycházíme z předpokladu, že by použití trhaviny mohlo najít uplatnění při zajišťování bezpečnosti podél cest tam, kde je velmi náročný terén a kácení z hlediska bezpečnosti práce vysoce rizikové, dále pak v lokalitách, kde je žádoucí zachování jejich přírodního charakteru a využití jiných technik by vedlo k negativnímu vlivu na konkrétní lokalitu. Má tedy být ověřeno, zda by se mohlo jednat o alternativu pro případy, kdy z hledisek zajištění bezpečnosti pohybu, práce a ochrany přírody není k dispozici jiné další řešení než dlouhodobá uzavírka cesty.

– O jaké objemy či počty stromů se bude jednat? Jaké lokality byly pro tento typ zásahu vybrány?

Původně se mělo jednat zhruba o čtyři desítky souší, konečný počet však bude nižší. Testují se různé trhaviny i jejich nezbytně nutné množství, to je pro rychlost postupu určující. Lokalita byla vybrána jediná, a to s ohledem na její dostupnost, možnost uzavření pro veřejnost. Jedná se o jednu z turistických cest, kde spontánní rozpad souší ještě není v příliš pokročilém stádiu, v příštím roce však správa parku bude muset řešit, jaké řešení pro tuto konkrétní cestu uplatnit, tedy zda ji dočasně uzavřít, dočasně nechat odstranit turistické značení nebo ji obkácet.

– Jaké předpokládáte náklady na tuto akci?

Pro správu parku je akce spojena v zásadě jen s personálními náklady, Policie ČR akci vnímá také jako možnost nácviku likvidace stromů odstřelem a sběru praktických zkušeností.

– Samotné pyrotechnické práce vykonává Policie ČR, která také dohlíží na bezpečnost v místě zásahů. Jakým způsobem vznikla tato spolupráce?

Správa NP České Švýcarsko je obecně vzato v pravidelném kontaktu se složkami integrovaného záchranného systému, řeší společně celou řadu témat. Na Policii České republiky se správa parku obrátila cíleně, ze strany správy parku byl zájem tuto mezní možnost likvidace nebezpečných souší ověřit a její žádost byla slučitelná s nácvikovými potřebami Policie ČR.

– Použití pyrotechniky v národním parku budí minimálně kontroverze. Jak je vyřešena případná kolize se zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny?

Formálně vzato zákon o ochraně přírody a krajiny řeší používání zábavní pyrotechniky, o tento případ se nejedná. Pokud by metoda byla využívána ve větší míře, bylo by kromě jiného nutné řešit výjimku z použití intenzivních technologií, ovšem masívní využívání metody nelze očekávat.

– Určitě lze diskutovat o vlivu těchto výbuchů, které jsou slyšet na kilometry daleko, na zvěř, která by měla mít před zimou klid. Byly brány v potaz i tyto negativní vlivy?

Formulace "slyšet na kilometry daleko" zazněla v reportáži ČT a zní skutečně dramaticky. Hluk způsobený výbuchem je ale v zásadě srovnatelný s výstřelem z lovecké zbraně v případě menších a úderem blesku v případě větších náloží. Faktor hluku samozřejmě zvažován je, ostatně i proto je zásah realizován v období, kdy jsou zvířata relativně méně citlivá na vyrušení. V konkrétní lokalitě je míra rušení způsobená přítomností osob při přípravě taková, že se vyšší druhy zvířat s jistotou stáhnou z dosahu člověka ještě dlouho před vlastní explozí. Pokud srovnáme míru zneklidnění například s děním při společných lovech, které v české krajině jsou obvykle organizovány od konce října do konce ledna, lze konstatovat, že je rušení způsobené trhacími pracemi zcela lokálního charakteru a zvěř má mnoho prostoru, kam se může stáhnout a práce přečkat.

– Na začátku tohoto roku mluvila správa parku o slaňování k uschlým souším a jejich kácení. Byl realizován tento způsob odstraňování souší a s jakým výsledkem? 

Tato metoda se využívá také, naposledy byla použita při zajišťování bezpečnosti v soutěsce Obere Schleuse na česko-saské hranici, kdy bylo nutné v těžkém terénu pokácet zhruba 150 nebezpečných smrkových souší. Zásah byl řešen dodavatelsky a za hodinovou sazbu, nedává smysl vyčíslovat náklady vztažené k počtu souší nebo objemu dřevní hmoty.

– Část kůrovcových souší přibližuje také prostřednictvím vrtulníku. O jaké oblasti se jedná a jaké jsou předpokládané objemy a náklady tohoto druhu transportu dříví?

To byl právě zmiňovaný případ soutěsky Obere Schleuse, kde nebylo možné všechny kmeny bezpečně uložit ve skalnatých svazích. Bylo nutné vetší část kmenů transportovat ze soutěsky za pomoci vrtulníku. Jednalo se o více než 100 pracovních letů na vzdálenost zhruba jednoho kilometru. V konkrétním případě přibližování vrtulníkem uhradí provozovatel plavby na lodičkách v soutěsce Obere Schleuse, kterým je město Sebnitz, to na zásah vyčlenilo částku cca 74 tisíc eur.

Děkuji za odpovědi (24. 11. 2021), Petra Kulhanová

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)