Plán obnovy podle Václavíka dobře popisuje současnou situace v lesnictví, komora proto podporuje navržené investice. Vyplývá z něj ale, že ani čtvrtina peněz nesměřuje do soukromé sféry. Podle Václavíka tak budou soukromým subjektům chybět peníze. „Vzhledem ke stavu státního rozpočtu vnímáme Národní plán obnovy jako mimořádnou příležitost k nápravě stavu a k obnově poškozených lesních ekosystémů,“ dodal.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se obor nyní potýká s nebývalou krizí v podobě kůrovcové kalamity. Podle něj je proto potřebné dát do oboru co nejvíce zdrojů, plán obnovy je pak podle něj ideálním nástrojem.
Evropská unie bude peníze z balíku o celkovém objemu 672,5 miliardy eur (asi 17,5 bilionu Kč) na obnovu států po koronavirové pandemii přidělovat na základě Národních plánů obnovy. V těch mají členské země specifikovat, jak hodlají vyjít vstříc požadavkům na reformy a splnit mimo jiné povinný podíl peněz věnovaný na ekologické projekty či digitalizaci.
Národní plán obnovy
V důsledku pandemie COVID-19 prochází česká ekonomika obdobím recese. Domácí a zahraniční ochranná opatření a nejistota ohledně budoucího vývoje zasáhly domácí i zahraniční ekonomiku. Hrubý domácí produkt české ekonomiky v roce 2020 klesl o 5,6 %
Společnou reakcí zemí Evropské unie je realizace politik, které pomohou zmírnit dopady a podpoří obnovu ekonomiky. Zásadním ekonomickým prvkem mezi nimi je Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and resillience facility, RRF)1. Nástroj na podporu oživení a odolnosti je jedním z výsledků dohody, které dosáhli členové Evropské rady na svém zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 o víceletém finančním rámci EU a Next Generation EU na období let 2021–2027. Tento nástroj má pomoci zemím Evropské unie zotavit se z následků pandemie a podpořit investice do ekologické a digitální transformace evropské ekonomiky.
Vláda České republiky připravila Národní plán obnovy. Národní plán obnovy je strategickým dokumentem, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 mld. Kč ve formě grantů a 20 mld. Kč formě půjček (přepočet na eurové vyjádření bude doplněn v návaznosti na zveřejnění dubnové makroekonomické predikce). Plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie.
Národní plán obnovy obsahuje priority vlády ČR a jeho jednotlivé komponenty, vč. finančních alokací jsou navrženy tak, aby pomohly vyvést českou ekonomiku z krize vyvolané pandemií COVID-19 a přispět ke splnění reformních a investičních požadavků.
Český plán obnovy už však kritizovaly ekologické organizace, kterým se nelíbí ani jeho pozdní příprava. Za nedostatečná označily pak především opatření ministerstva zemědělství. Zástupci osmi odborných organizací a desítka profesorů přírodních věd zaslali v této souvislosti premiérovi Andreji Babišovi otevřený dopis k obnově krajiny v rámci Národního plánu obnovy
Ekologové kritizovali i přímo lesnické aktivity v plánu. Zástupci ekologů uvedli, že třeba u největší položky, zahrnující osm miliard korun na zalesňování, musí ministerstvo zemědělství garantovat, že lesy budou věkově i druhově rozrůzněné a v budoucnu hospodářsky nevyužívané. „Bez této garance není možné zaručit nárůst biodiverzity a pohlcování uhlíku, které jsou efektivním opatřením na ochranu klimatu, a tedy ani položce připsat 100procentní přínos,“ uvedli na začátku května v tiskové zprávě organizace jako Zelený kruh nebo Hnutí Duha.
Podle ČTK, MPO