Vytisknout stránku

Lesy ČR: Situace s kůrovcem na Bruntálsku je nejhorší v republice

I když se letos v létě zatím střídají horké dny s chladnějšími a poměrně často prší, zásoby vody v půdě zůstávají, zejména na severní Moravě, nízké. Stromy tak nadále trpí suchem a jsou náchylnější k napadení, například houbou václavkou nebo kůrovcem. Nejvíce jsou postiženy lesy na Bruntálsku, v okolí Města Albrechtic, Vítkova a Šternberku.

Foto: Lesy ČR

„Suchem trpí všechny dřeviny, ale u smrku je chřadnutí nejpatrnější. Na severní Moravě hynou i jedle a oslabeny jsou buky a duby. Houbové choroby více než v jiných letech napadají oslabené jasany nebo olše," vysvětlil Václav Lidický, výrobně-technický ředitel Lesů ČR, na terénní tiskové konferenci 27. 7. Znatelný nedostatek vláhy ve středních  vrstvách půdy je také například v Polabí nebo na jižní Moravě. "Na Bruntálsku je nejhorší situace v současné chvíli, ale velmi podobná situace se začíná objevovat na straně Jeseníků, na straně Beskyd i směrem na jih do středu Moravy. Situace začíná být velmi složitá například na Jablunkovsku," uvedl výrobně-technický ředitel Lesů ČR.

„Na Bruntálsku schnou stromy díky nedostatku vláhy rychle, takže těžíme více dřeva. Ještě před pěti lety to bylo sto tisíc kubíků za rok, letos předpokládáme téměř pět set tisíc kubíků," řekl Milan Pospíšil, lesní správce z Bruntálu. Za první pololetí letošního roku zadaly Lesy ČR v Moravskoslezském kraji ke zpracování 557,3 tisíc m3 souší a kůrovcem napadeného dříví. Je to v porovnání se stejným obdobím loňského roku přibližně čtyřikrát více. K odchytu kůrovců lesníci připravili 76 900 stojících i ležících a dále 8 700 otrávených lapáků a také 11 100 lapačů. Další se průběžně připravují. V Olomouckém kraji bylo v první polovině roku zpracováno u Lesů ČR 183,4 tisíc m3 souší a kůrovcem napadeného dříví, tedy 290 % oproti stejnému období roku 2015. Kůrovce lesníci odchytávali díky 32 600 klasickým lapákům a dalším 4 400 otráveným. Dále bylo instalováno 5 800 lapačů.

Pro letošní rok vyčlenily Lesy ČR na obranná opatření 130 milionů korun. V celé republice má být instalováno 200 tisíc lapáků a 36 tisíc lapačů. Kromě klasických lapáků, pokácených stromů, a lapačů, umělých pastí, do kterých kůrovce láká vyrobený feromon, se používají také stojící lapáky a jejich varianty. „Například insekticidní sítě zabrání šíření kůrovců také u pokáceného dříví, které není možné s ohledem na jeho objem z lesa okamžitě odvézt. Tím se kůrovcům zabrání v dalším šíření i vývoji," uvádí Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.

Aktuálně se kůrovec rojí podruhé. „Předpokládáme, že bude letos o generaci méně než loni, což je pozitivní," pokračoval ředitel Lidický. 

On-line aplikace monitorující rojení lýkožrouta smrkového: Kůrovcové info

Pro bruntálskou správu je to poměrně velký ekonomický propad hospodaření, kůrovcové dříví má poměrně nízké zpeněžení. "Nemůžeme si rozvrhnout těžby optimálně, ale musíme se přizpůsobovat vzniklé situaci, musíme ty stromy vyhledávat, musíme za nimi chodit se zpracováním jednotlivě po porostech, což je poměrně ekonomicky náročné," řekl Lidický. 

Václav Lidický řekl, že odumírání smrkových porostů na Bruntálsku lesníci nejsou schopni zastavit. "Jsou však schopni to řídit, a to nejrůznějšími aktivními přístupy, například obrannými opatřeními, to jsou nejrůznější lapáky, lapače, insekticidní sítě, včasné vyhledávání kůrovce," řekl V. Lidický. Lesníci se snaží kalamitu zpomalit. "Pomůže-li nám příroda a nastanou-li vhodnější klimatické podmínky, vlhčí zimy, vlhčí léta, menší teplotní průměr, tak tím, že zpomalíme tu dynamiku, les bude lépe regenerovat," řekl Lidický. 

red.

 

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)