Myslivost by měli na svých pozemcích provozovat zejména vlastníci lesních a zemědělských pozemků nebo pachtýři, kteří půdu využívají. Do zákona to ve svém návrhu nové definice myslivosti navrhuje Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). Na dnešní konferenci Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Pestrá krajina to řekl místopředseda sdružení Richard Podstatzký. Asociace, která sdružuje hlavně menší zemědělce, návrh podporuje i kvůli potřebě snížení stavů zvěře, které způsobují velké škody majitelům lesů i zemědělcům.
Asociace dnes předávala ocenění farmářům za šetrné hospodaření v krajině a pozitivní vliv na životní prostředí. Podstatzký řekl, že stavy zvěře mají přímý vliv na pestrost krajiny a zároveň pestrá krajina má pozitivní vliv na chov zvěře a její druhovou pestrost. Poznamenal, že sám má zkušenosti s obnovou lesů po výrazné kůrovcové kalamitě v roce 2018.
Uvedl, že v jeho hospodářství uschlo 120 hektarů smrkových porostů. Následnou přirozenou obnovu lesa ale ztěžují stavy zvěře, která okusuje semenáčky. „Z malých semenáčků vznikají okusem bonsaje nebo jsou úplně spaseny žaludy a bukvice vyryjí divoká prasata. Vznikají nám tak velké náklady s umělou obnovou a ochranou porostů pletivem,“ řekl. Důležité pro něj je, že ve vlastní honitbě může myslivecky hospodařit a stavy zvěře snižovat.
Negativně vnímá působení mysliveckých spolků, které označil jako „koníček cizích lidí“, kteří se snaží udržovat vysoké stavy černé zvěře pro podzimní naháňky. Uvedl, že vymáhat škody od spolků je zdlouhavé a často nevymahatelné. Lesníci i zemědělci proto požadují od plánované novely zákona větší pravomoci, mimo jiné i zmenšení minimální výměry honiteb, která je nyní 500 hektarů. "V pestré krajině lze hospodařit se zvěří v honitbě o výměře od 200 hektarů a preventivně narovnat stavy," doplnil. Legislativa by proto podle něj měla otevřít možnost tvorby honiteb a umožnit právo lovu vlastníka či pachtýře na obhospodařovaných pozemcích.
Současná legislativa myslivost definuje jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolkovou činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků. ASZ a SVOL chtějí, aby v zákoně bylo uvedeno, že myslivost je nedílnou součástí zemědělské a lesnické činnosti a je provozována zejména vlastníky či pachtýři nebo prostřednictvím právnických nebo fyzických osob a dále spolky a jinými subjekty.
„Myslivost vždy byla součástí zemědělského a lesního hospodaření a bohužel v období socialismu se to oddělilo, kdy KSČ se rozhodla, že z toho udělá zábavu pro dělnické masy a komunistické pohlaváry,“ doplnil k tomu Daniel Pitek z ASZ. Upozornil na to, že nadstavy zvěře jsou tak velké, že působí velké škody, narušují rovnováhu v přírodě a někde jsou i příčinou poklesu biodiverzity. Sám se ve svých sadech v Českém středohoří pod Milešovkou potýká se škodami způsobenými daňkem, který okusuje jabloně. Zmínil, že v této oblasti jsou stavy až na desetinásobné úrovni, než je běžné. „Sady jsou ze zákona nehonební pozemky a nehradí se na nich škody způsobené zvěří,“ doplnil.
ČTK