Okolnosti šíření požáru v Českém Švýcarsku v současnosti zkoumá expertní skupina Ministerstva životního prostředí. Její šéf, Jakub Hruška, stojí za správou národního parku. Zdokonalit by se podle něj měla hlavně strategie hasičů.

Po vypuknutí požáru se na Správu Národního parku České Švýcarsko snesla kritika, a to zejména kvůli neodklízení suchého kůrovcového dřeva v takzvaných bezzásahových zónách. Podle Hrušky ale vedení parku jednalo správně, na vině je hlavně vysychání české krajiny kvůli celosvětovému oteplování klimatu. Je proto potřeba počítat s tím, že požáry v budoucnu budou stále častější.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal Hruška dosavadní závěry expertní analýzy i to, jak budoucím lesním požárům čelit.

Co přesně má na požáru v Českém Švýcarsku vaše expertní skupina objasnit?
Pro ministerstvo se snažíme dát do kupy průběh požáru a roli managementu ochrany přírody. Souvisí s tím i mediální zkratka, která se objevila hned během požáru, a to že vznikl a rozšířil se právě v tom území národního parku, kde byla bezzásahová zóna. Že tam stálo suché dříví, a je tak přece jasné, proč to všechno chytlo a hořelo, zatímco normálně by se nic takového nestalo.

Ale tak to s velkou pravděpodobností není. Požáry vznikají běžně i ve zcela zelených hospodářských lesích. I v nich hoří tak, že je hasiči nemohou uhasit. Právě proto vznikla tato expertní skupina, aby to uvedla na nějakou vědecky relevantní míru. Ne, že viníka známe rovnou.

Celý rozhovor najdete zde