„V současné době jsou [lesy] bytostně ohroženy komplexem negativních faktorů [...] takže hromadně hynou.“ O bytostném ohrožení lesů psal ve Vesmíru těsně před zhroucením politického systému v roce 1989 Miroslav Vyskot, naše tehdejší přední akademická autorita na lesní hospodaření. Doba se změnila a lesy nezahynuly, avšak o jejich nejistém zdravotním stavu píše znovu o třicet let později, rovněž na stránkách Vesmíru, Vít Šrámek. Bytostné ohrožení lesů hýbe českou společností i dnes. Současné ohrožení či přímo kritický stav našich lesů mají za příčinu nikoli průmyslové zplodiny, nýbrž kůrovcovou kalamitu. Není však v krizi spíše lesnictví než lesy? Nedozrál čas ke změně paradigmatu?
Ještě poměrně nedávno bylo hlavní hrozbou pro naše lesy průmyslové znečištění ovzduší, pod jehož vlivem odumíraly stromy. Waldsterben (forest dieback, hynutí lesa) bylo zásadním tématem lesnického výzkumu během období působení kyselých dešťů zhruba od šedesátých do devadesátých let 20. století v Evropě a Severní Americe. Skutečně to tehdy vypadalo, že kyselé deště budou představovat hlavní limitaci lesního hospodaření – aspoň tam, kde bylo jejich působení nejintenzivnější.
Celý článek najdete zde