Marcela Augustová, moderátorka
A další následek, který je rovněž dílem přemnoženého lýkožrouta. Z Česka se vytrácejí smrky a patrné je to na mnoha místech republiky. Podle Ministerstva zemědělství už netvoří ani polovinu zdejších lesů, tak nízký podíl nikdy v minulosti neměly.
Milan Brunclík, redaktor
Taky tady ještě nedávno rostl les. Jsme u Zruče nad Sázavou na pomezí Vysočiny a středních Čech a proměna krajiny je tu evidentní. Smrky, které v ní po generace převažovaly, teď mizí a potvrzují to i čerstvé statistiky, včetně jednoho detailu. Loni poprvé podle takzvané zelené zprávy pro vládu tvořily méně než polovinu všech porostů, konkrétně 49,5 procenta. Asi o 5 % méně než před 20 lety.
Marek Turčáni, prorektor, Česká zemědělská univerzita v Praze
Musíme říct, že je to hlavně zásluha kůrovce, protože ten nám teď ukazuje, kam ten smrk nepatří. Předpokládám, že ten trend bude pokračovat, protože ty nesmrkové lesy budou stabilnější.
Milan Brunclík, redaktor
Podle Marka Turčániho z České zemědělské univerzity to neznamená, že smrky úplně zmizí. Jejich dřevo nejde jen tak nahradit, nemůžou už ale růst jako monokultury a /nesrozumitelné/. Loni se nejvíc kácely na vysočině a na jihu Čech i Moravy. Kalamita se tam přesunula z té severní. Přibylo taky holin, které bude potřeba zalesnit, na 54 000 ha, to je víc než rozloha Prahy.
Marek Turčáni, prorektor, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ministerstvo zemědělství udělalo velice významný krok, když dalo možnost vlastníkům lesa, aby ty plochy zalesňovali delší dobu, znamená to, že ty lesy mohou být pestřejší, protože nebyl dostatek sazenic.
Milan Brunclík, redaktor
Loni se vytěžilo opět rekordních 32,5 milionu kubíků dřeva, z 95 % právě kvůli kůrovci, suchu nebo vichřicím a ani letos i přes o něco chladnější a deštivější počasí lesníci nepočítají s vyřešením kalamity. Milan Brunclík, Česká televize.
ČT1