Přihlásit

Veterinář: Africký mor šíří hlavně člověk (Mladá fronta DNES)

Rozhovor s ředitelem Státní veterinární správy ČR Zbyňkem Semerádem mimo jiné o tom, že africký mor prasat může zasáhnout plošně celé Česko.

PRAHA, ZLÍN
Když se před koncem loňského roku objevila první nakažená prasata mimo ohrazenou zónu na Zlínsku, znamenalo to, že se africký mor prasat může šířit dál a hned tak něco ho nezastaví. Ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád přibližuje, co by mohlo po plošném zasažení země následovat.
"Nebudeme už instalovat ohradníky a zakazovat vstupy do lesů, ale budeme řešit, jak dohledávat uhynulé divočáky a jak ohlídat chovy domácích prasat, aby se nemusela všechna utratit," míní Semerád.

Epicentrum nákazy je v severovýchodním Polsku a v pobaltských zemích, odkud se postupně šíří dál. Tušíte, kdy a kudy by se nemoc mohla přirozenou cestou dostat na území Česka?

Odborníci hovoří o tom, že divoká prasata nemigrují z Polska přímo k nám. Dostala se sice už k Varšavě, ale přirozenými koridory by odsud měla pokračovat spíš do Německa. Před pár dny nám ale Rumuni nahlásili, že u hranic s Maďarskem mají nové ohnisko nákazy u domácích prasat. Takže k nám by vedla přirozená cesta nákazy zřejmě z jihu, přes Maďarsko, Rakousko, Slovensko. Z toho máme větší obavu.

Proč by se prasata neměla dostat z Polska přímo k nám?

Je to dané tím, jaká je tam krajina. U nás žijí divočáci téměř všude, ale existují i místa, kde je jich méně nebo tam nejsou skoro vůbec. A tak je to i v Polsku.

Jak rychle mohou divočáci nemoc roznášet?

Někde to byly dva kilometry za rok, jinde zase 20 nebo 50 kilometrů za rok. Ukazuje se ale, že hustota populace divočáků nemá na šíření nákazy vliv. V Rusku je jedno prase na sto kilometrech, a přesto nemoc postupuje.

Kdy by se tedy mohla nákaza dostat do Česka?

Zadal jsem si na internetu vzdálenost z místa nákazy v Polsku na hranici s Německem poblíž Česka, bylo to kolem čtyř set kilometrů. Kdyby se nemoc šířila rychlostí 20 až 50 kilometrů, trvalo by to tak osm let. Problém ale je, že se africký mor prasat šíří hlavně skokově - když se na tom podílí člověk. Tak se dostal i do České republiky nebo k Varšavě. I člověk má na nákazu vliv, může ji klidně šířit dál třeba ze Zlínska, i když to nebude jeho úmysl.

Kromě člověka a divočáků mohou nemoc přenášet i ptáci či další zvířata?

Hovoří se o tom, že by to mohli být draví ptáci, krkavci, případně hlodavci. Prokázáno to ale nebylo.

Co můžeme udělat pro to, aby nás nákaza nezasáhla plošně?

Musíme se vzájemně informovat a dělat osvětu. To je tak všechno - pohyb lidí, zvířat ani zboží nezastavíte. Nemá to řešení. Aktuálně máme jasně definované podmínky pro chov prasat, jestli ale někdo přiveze nákazu ze zahraničí, tak s tím nic nenaděláme. Pak je to jen smůla nebo štěstí. Zákazy dovozu potravin ze třetích zemí jsou všude, ale zdaleka ne všichni je dodržují.

Máte na mysli dovoz svačin?

Ano. Někdo si ji udělá v zemi, kde je africký mor, a použije špek, který nebyl tepelně ošetřený. Pak ho tady vyhodí, protože mu nebude chutnat. A když ho najde prase, je vymalováno.

Co by nastalo, pokud by nákaza zasáhla plošně celou zemi?

Nebudeme už instalovat ohradníky a zakazovat vstupy do lesů, ale budeme řešit, jak dohledávat uhynulé divočáky a jak ohlídat chovy domácích prasat, aby se nemusela všechna utratit. Chovatelé by museli splnit přísná opatření - mít dvojí oplocení, hygienickou smyčku a podobně. Měli by na to 14 dní, měsíc. A pokud by to nesplnili, tak by skončili. Velkochovatelé už si to uvědomují a chovy zabezpečují.

Co by plošné rozšíření znamenalo pro běžné lidi? Zdražilo by se třeba vepřové maso?

Lidé by věděli, že musejí hlásit uhynulé kusy divočáků. Ale možná, že by to ignorovali. Pokud jde o zdražování, tak to se dá těžko říct. Kdybychom ale museli utratit obrovské

Mnoho lidí ze zamořené oblasti kritizuje opatření proti zastavení afrického moru. Podle nich se měla prasata už dříve vystřílet v lokalitě obehnané silným plotem. Jak se na situaci díváte zpětně, udělal byste něco jinak?

Spíše jsme měli se střelbou ještě týden počkat. Ve Hvozdné či v Lužkovicích bylo padesát šedesát mrtvých kusů prasat, ale ta neuhynula během týdne. Odborníci v Bruselu zjistili, že v hodně promořené oblasti prasata hynou dva měsíce. Území navíc nemůžete úplně oplotit, když v něm žijí lidé. Kdyby to bylo uprostřed vojenského prostoru, bylo by to jiné. Jde i o legislativu, ploty by byly na cizích pozemcích. A jestli bychom je přece jen postavili, tak bychom druhý den mohli zjistit, že nakažení divočáci jsou i z druhé strany. Za svými rozhodnutími si stojím.

Nakažení divočáci už se dostali za elektrické a pachové ohradníky. Není to důkaz, že opatření nezafungovalo?

Když jsou kanci v říji, tak je skoro nic nezastaví. To jsme věděli. Prasata se ale z ohrazené oblasti dostala ven pouze na jednom místě. Pokud bychom ohradníky neměli, mohlo to být třeba na deseti. Když bychom o všem pochybovali, tak bychom nemuseli dělat nic a nákaza by se rozšířila po celé zemi jako v Litvě či v Lotyšsku.

Může se nákaza ze Zlínska šířit dál? A neuvažujete o posunutí ohradníků?

Možnost, že se bude šířit, tady je vždycky. Byli bychom rádi, kdyby to tak nebylo. Poslední zastřelené a nalezené kusy nakažené nebyly, ale nemoc je infekční až půl roku. O posunutí ohradníků uvažujeme, avšak zatím je necháme tam, kde jsou.

Takže se nedá vyloučit, že se nákaza dostane brzy třeba do Brna?

Může se dostat do Prahy i do Karlových Varů, pokud není stoprocentní bariéra. Proto chceme, ať se oplocují dálnice. Ale jsou tam mosty, koridory pro zvěř. Dálnice nejsou neprodyšně uzavřené a ani to nejde.

Profil
Zbyněk Semerád (56)
* Je absolventem Vysoké školy veterinární v Brně.
* Po několikaletém působení v zemědělských podnicích a praxi soukromého veterinárního lékaře v letech 1995 až 1999 vykonával funkci hlavního inspektora pro epizootologii a ekologii na tehdejší Městské veterinární správě v Ostravě.
* Od roku 1999 pracoval v různých funkcích na ústředí Státní veterinární správy ČR v Praze.
* Od roku 2016 je jejím ředitelem. 
 
Aktuální informace o africkém moru prasat najdete na novém webovém portálu www.africkymorprasat.cz

 

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

SVOL předalo petici "za prosperující lesy" poslancům

SVOL předalo petici "za prosperující lesy" poslancům

Lesnictví

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů předalo 13. listopadu „Petici za zdravé a prosperující lesy pro příští generace" místopředsedovi Petičního výboru Poslanecké sněmovny Stanislavu Blahovi...

Read more
Sněmovní výbor podpořil rozpočet MZe na příští rok, obává se kůrovce

Sněmovní výbor podpořil rozpočet MZe na příští rok, obává se kůrovce

Lesnictví

Sněmovní zemědělský výbor podpořil 7. 11. 2018 návrh rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok. Příjmy mají činit 35,3 miliardy a výdaje 57,4 miliardy korun. Rozdíl...

Read more
LDK kritizuje Hnutí Duha za vyzývání k protiprávnímu jednání

LDK kritizuje Hnutí Duha za vyzývání k protiprávnímu jednání

Lesnictví

Doplněno o reakci Hnutí Duha 9. 11. Lesnicko-dřevařská komora ČR (LDK) se v tiskové zprávě ze dne 8. 11. 2018 důrazně ohradila vůči iniciativě Hnutí Duha...

Read more
Nejvíce vítězných nabídek v tendru 2019+ podala Jihozápadní dřevařská

Nejvíce vítězných nabídek v tendru 2019+ podala Jihozápadní dřevařská

Lesnictví

Aktualizováno o přehled nabídek. Vítězem osmimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva 2019+ pro léta 2019 až 2023...

Read more

4°C

ČR - aktuální počasí

Slunečno

Vlhkost: 53%

Vítr: 30.58 km/h

  • 17 Lis 2018 5°C -1°C
  • 18 Lis 2018 4°C -2°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby