Přihlásit

Stát vyhlásil divočákům válku. Myslivci si však stěžují, že už se s prasaty někde vůbec nepotkají (ctidoma.cz)

Divoká prasata jsou přemnožená a problémy s nimi mají nebo měla mnohá města v Česku. Prasata se nevyhýbají ani hlavnímu městu. S touto divokou zvěří, která ale ztratila přirozenou plachost, bojují obyvatelé i ostatních evropských měst. Podle ministerstva zemědělství je nutné vystřílet až 90 procent divočáků. Je vůbec šance tolik prasat ulovit? A je všude tolik divočáků, že je nutná regulace?
Počty divokých prasat především v České republice vzrůstají každým rokem. Dokládají to nejen počty úlovků na koncích mysliveckého hospodářského roku. Kvůli přemnoženým divočákům se snáší často kritika na myslivce. Jenže někde si myslivci stěžují na to, že už divočáka ani nepotkají.

Kritika padá na myslivce
Lidé myslivcům vyčítají, že divočáky neloví, nebo nedostatečně. Na obhajobu myslivců je ale nutno dodat, že divočáci jsou velice inteligentní a třebaže se dokáží pohybovat i v ulicích ve městě mezi lidmi, myslivcům se dokáží vyhýbat. Navíc prasata migrují za potravou, a tak jsou místa, kde je jich momentálně příliš, a jinde se s prasetem nepotkáte. Zvířata se navíc dokáží důkladně skrývat v lánech kukuřice či řepky. Po sklizni se přestěhují do lesů, kde neškodí, naopak je lesníci vítají.  Divoká prasata také stále častěji hledají útočiště v okrajových částech měst, jako by tušila, že tam jsou na ně lovci krátcí.
"Pro nás jako pro lesníky neznamená přemnožená černá zvěř žádnou pohromu, naopak. Pomáhají nám udržovat les, ze země vybírají různé škůdce lesa, takže spíš pomáhají. Jediný problém je v tom, že ničí oplocenky," kvituje přítomnost černé zvěře v lesních porostech ředitel Lesní správy Zbiroh Michal Pernica.

Na prasata s baterkou?
Nejen kvůli přemnožení, ale kvůli prasečímu moru mohou myslivci už od loňského roku lovit divočáky i nepovolenými způsoby, a to po celé republice. To znamená, že na mušku mohou vzít všechny věkové kategorie této zvěře a dokonce je povolen i noční lov s pomocí osvětlení. Kvůli boji s africkým morem prasat se pak v tomto roce zvýšila odměna za zastřelené divoké prase na Zlínsku na 8 000 korun.
Africký mor prasat není nebezpečný pro člověka, ale kromě divočáků zabíjí i domácí prasata. První případ choroby potvrdili veterináři u dvou divokých uhynulých zvířat nalezených loni v červnu na okraji Zlína. Pokud by se nemoc dostala do domácích chovů, musela by se prasata vybít.

Mor nakonec urychlí řešení situace
Potíže s přemnoženými prasaty řešila už dávno i některá evropská města. U nás se dlouhodobě podceňovaly nebo přehlížely. Možná, že s razantnějším řešením situace nakonec pomohl bohužel až výskyt afrického moru prasat. Stát na Zlínsku dokonce nasadil loni do boje se zvěří i policejní snipery.
Africký mor prasat (AMP) je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. AMP je charakteristický vysokou, téměř 100% letalitou. Touto nákazou může onemocnět prase domácí i divoké všech věkových kategorií. Původním rezervoárem bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata.
Virus se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a sekretech a exkrementech nemocných zvířat. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42 °C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají cyanotickou kůži.

Ministr: Snížíme stavy o 90 procent
Nedávno prohlásil ministr zemědělství Jiří Milek, že by se měly snížit stavy této zvěře v celé Evropě a v Česku by to mělo být až o 90 procent. Opatření v souvislosti s africkým morem prasat by letos Česko mohlo vyjít až na 200 milionů korun. "Pokud se máme jako Evropa v nějaké době očistit od této nákazy, tak musíme rapidně snížit v celé Evropě stav černé zvěře," řekl Milek a dodal, že v současné době je odhadem 40 až 50 kusů prasat na tisíc hektarů honitby. Nutno dodat, že se nákaza nikam mimo Zlínsko naštěstí nerozšířila.

Myslivci: Prasata rapidně ubyla
Má boj, který v podstatě vyhlásil stát prasatům, své výsledky? Zřejmě ano. Někteří myslivci si stěžují, že nyní už divočáky prakticky nepotkají, a tak vlastně myslivost ztrácí svůj význam. Alespoň co se týče vrcholu myslivecké péče o zvěř, která končí odměnou v podobě lovu.
"Prasata prostě v naší honitbě nepotkáme. Regulace zkrátka udělala asi své. Když se můžou lovit všechny kategorie zvířat včetně bachyň, je logické, že se to projeví na populaci prasat. Pro nás je to v podstatě úpadek myslivosti - nemáme divočáky, jelení zvěř v naší honitbě v mírných zimách není, srnčí končí pod koly aut na silnicích, a tak k lovu zbývají jen kachny, které si na rybníku vysadíte a staráte se o ně. O drobné zvěři, jako je bažant a zajíc, není ani třeba mluvit. Ti prostě nejsou dlouhé roky," povzdechl si Pavel Zemek, člen mysliveckého sdružení v Rožmitále pod Třemšínem.

Komentáře   

+12 # lesmistr 2018-02-20 11:26
V nemalé části českých honiteb prakticky černá zvěř vymizí. Již se děje. To je pravda. Srnčí zvěř je velice "zranitelná" ( nejenom automobily, ale i některé zemědělské plodiny zrovna nepřejí zachování současného stavu srnčí zvěře...). Je to již mnohde vidět. Stavy vysoké, siky, dančí a mufloní zvěře, kde mají dobré podmínky, se spíš zvyšují. Zajíc a divoká populace bažanta začínají být vzácností. Dotace na vypouštění zajíců a koroptví jsou vyhozené peníze, jinak to nazvat nelze. Chov a následné vypouštění bažantí zvěře před honem pro tzv. lovecké vyžití členů jsou pro myslivost nesmyslné, v jistém smyslu i škodlivé. Chov a vypouštění divokých kachen pro tzv. lovecké vyžití je stejný nesmysl jako v případě bažantů. Je pravda, že hrozí, že některé honitby zaniknout, respektive zásadně v nich ubude členů a jejich zánik bude přinejmenším hrozit. Honitby se zvěří vysokou, jelenem sika, dančím a zvěři mufloní si zajisté podrží svoji "hodnotu" a jejich nájmy v následujícím nájemním období spíš porostou než naopak. LČR s.p. se tudíž nemusí bát, že by se jim snížil příjem.
Navíc se LČR s.p. můžou "zhojit" na náhradách škod způsobených zvěří. Náhrada škod je asi jediná možnost, jak alespoň částečně ovlivnit stavy ( někde) přemnožené zvěře. I společenstevní honitby s touto zvěří nebudou pronajímány za ceny, které platí v současnosti.
-2 # Pavel Boucký 2018-02-21 08:14
Vymizení černé z mnoha honiteb je logické. Cílem by měl být návrat do stavu před válkou, kdy ve volnosti neexistovala. K snížení bude muset dosjít i u vysoké, daňčí mufloní a siky. Proces to bude lokální, ale chceme-li rychle a efektivně obnovovat lesy v regionech po kalamitách, vysoká atraktivnost mlazin s větším podílem listnáčů či jedle pro zvěř bude jistě na překážku. A představa nějaké efektivní mechanické či chemické ochrany, když se člověk podívá na plochy na bruntálsku, se zdá skoro technicky i ekonomicky nemožná.
Drobná zvěř byla vždy více vázána na zemědělskou krajinu a technologizace zemědělské výroby její životní prostor totálně rozbila. Lokalit k přirozenému životu drobné výrazně ubylo. Druhou částí problému je pak časově náročnější péče o tuto zvěř. A velmi solidní stavy dravců i další škodné drobné zvěři také zrovna nepomáhají.
Ačkoliv se mi to nepíše snadno, myslivost se tak trošku v kontextu dnešní doby stává přežitkem minulosti. Usmrcování čehokoliv živého pro" zábavu a lovecké vyžití" už dnešní společnost chápe výrazně jinak. A využití přírodního prostředí ve zvýšené míře pro jiné rekreační aktivity omezuje provozování myslivosti z dalších hledisek, třeba bezpečnosti.
+4 # duha 2018-02-21 16:48
Pane Boucký, předpokládám, že měsíční a roční závěrky děláte ručně na čtverečkovaném papíru, do práce chodíte několik kilometrů pěšky, přibližování ve vašich lesích dělají jen koně, těžaři tahají břichatku a odvoz dřevní hmoty provádí koně a voli. Je přece vaším cílem návrat do stavu před válkou. Nebo ne? Proč návrat jen v tom, co se vám hodí a v ostatním ne?
A proč má mít cyklista, pejskař, čtyřkolkař a jiný návštěvník lesa zdarma vyšší právo, než myslivec za krvavé peníze nájmu? Protože vám se to tak líbí a vyhovuje? Zkuste zapojit šedé buňky mozkové, dříve než něco vyplodíte.
-1 # Pavel Boucký 2018-02-21 20:31
Beru to tak, že naši předkové věděli, proč mají divočáky v oborách. A se stavy ostatní spárkaté zvěře uvažovali obdobně. Základem myslivosti byla drobná zvěř, o kterou jsme se nechali připravit a v podstatě o její renesanci se myslivci ani moc nesnaží. Přes všechny technické a technologické změny se základy přírodních procesů nezměnily,změni la se jen role a způsob působení člověka v krajině. Vývoj v pohledu společnosti na využití přírody a krajiny se prostě mění. A myslivost ztrácí svůj kredit. Neni podstatné, co se libi mně nebo Vám. Podstatné jsou postoje společnosti. A pokud se Vám částky nájmu honiteb zdají krvavé, je to jen o tom, zda jste ochoten je hradit, nebo ne. A o tom, dobře si uvědomit, co si za ně vlastně kupujete.Ale ani ty peníze neomezují práva ostatních uživatelů a návštěvníků lesa a přírody obecně. A teď zapojíte mozek Vy. Myslíte, že se to změní jen proto, že se to nám nelíbí?
+5 # Pavel Boucký 2018-02-22 09:05
Ještě snad pro doplnění. Divočák v lese je krásné rytířské zvíře. Divočák škodící na poli nebo courající se po sídlišti nebo v parčíku ve městě nebo vesnici logicky vyvolá ve společnosti jinou reakci. Stejně tak v rozporu mezi zdravými mladými lesními porosty a zvěří je jasné, kam směřuje více společenský zájem. Intenzivní voliérový chov pernaté, kdy se pak nerozlétaní ptáci vypustí pro "zábavu" na honu, je už myslím mimo etiku současnosti. A další "myslivecké hity" dnešní doby, obeznávání z chaty pomocí bezdrátově napojené infrakamery nebo fotopasti, jak jsem už víckrát viděl, noktovizory na zbraních, světlomety na kazatelnách, dojezd s terénními auty pár metrů od posedu - je tohle ještě myslivost?

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Podle lesnického think tanku letos škody v lesích přesáhnou 12 mld. korun

Podle lesnického think tanku letos škody v lesích přesáhnou 12 mld. korun

Lesnictví

Převis nabídky kalamitního dříví na trhu se projevil drastickým propadem jeho cen. Příjmy z prodeje dříví již vlastníkům lesů nemusí pokrýt ani náklady na povinnou...

Čti dál
SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

Lesnictví

Nová anketa! Ministr zemědělství Miroslav Toman 12. 9. prohlásil, že MZe zvažuje plošný zákaz mýtních úmyslných těžeb jako opatření podporující rychlejší zpracování kůrovcové kalamity. Jak uvádí...

Čti dál
Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Lesnictví

Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zvládnutí prvního rojení kůrovce...

Čti dál
Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Lesnictví

Na zasedání vlády, které proběhlo ve středu 12. 9. 2018, ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že pro zvládnutí kůrovcové kalamity je nutné řídit postupy na...

Čti dál

11°C

ČR - aktuální počasí

Breezy

Vlhkost: 84%

Vítr: 51.50 km/h

  • 24 Zář 2018 14°C 7°C
  • 25 Zář 2018 12°C 4°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby