Soli, které se na silnice dostávají během zimy z posypových materiálů, lesům rozhodně neprospívají. Patrné je to nejvíce během jara, ale k odumírání porostů může dojít i v letních měsících. Negativní vliv chemické údržby silnic je každoročně patrný na stovkách míst po celém Česku. Ochrana lesa přitom nemusí být vždy složitá. Informují o tom lesníci z Výzkumného ústav lesního hospodářství a myslivosti.
Čím víc se jezdí, tím jsou větší nároky na údržbu komunikací v zimním období. Intenzivně chemicky ošetřované silnice jsou zdrojem chloridů, které mohou poškodit porosty v okolí silnic. Poškození je způsobeno buď kontaktně odstřikovanou solnou břečkou, nebo jemným aerosolem vířeným při průjezdu vozidel a jejich ulpíváním v korunách stromů, což platí především pro jehličnany. "Častěji však dochází k poškození lesa při zatékání rozbředlého a tajícího sněhu s rozpuštěnými solemi do porostů, kdy dojde ke znečištění půdy, na které dřeviny rostou. Zasolení půdy po splavení a zatékání rozpuštěných solí do porostů je hlavní příčinou následného chřadnutí dřevin," říká Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Na jaře se pak soli ze znečištěné půdy dostanou do stromů. "Chloridy jsou velmi dobře rozpustné ve vodě, a proto jsou snadno přijímány a rozváděny s do celého stromu," říká Novotný.
K největšímu rozvoji poškození dochází v první polovině vegetační doby, během května až června. Ke vzniku poškození nebo až k odumírání porostů po zasolení půdy může však dojít v některých případech také v průběhu srpna nebo září.
„Opakovaně upozorňujeme, že u intenzivně solených silnic je nutné sledovat směr a průběh odvodňovacích příkopů, starých melioračních struh a dalších prvků, které mohou odvádět tající sníh z vozovek desítky až stovky metrů od chemicky ošetřovaných komunikací,"říká Radek Novotný."Vzniklé odumřelé plochy, které mají podobu kola, pásu nebo nepravidelné skupinky, pak podle výzkumníků nejsou vždy správně klasifikovány jako poškození vlivem negativního působení chloridů a jsou vytěženy a evidovány až po sekundárním napadení jinými škodlivými činiteli, zejména podkorním hmyzem," dodává Radek Novotný.
Rozvoj tohoto typu poškození až do výskytu viditelných škod velmi závisí na množství srážek a jejich rovnoměrnosti v průběhu jara, roli hraje také celkové množství solí aplikovaných v průběhu zimy, konfigurace terénu, propustnost půdy a další faktory. Lesní ochranná služba také zjišťuje, že na řadě míst vlastníci a správci lesů na tento typ poškození rezignují a berou ho jako nutné zlo.
Negativní vliv chloridů lze prokázat chemickou analýzou odebraných vzorků půdy a jehličí v chřadnoucích porostech. Tyto výsledky lze pak využít při jednání se správcem komunikace o možném řešení situace, které přitom nemusí být nijak nákladné nebo komplikované.
"Často stačí pouze odvést prosolenou vodu z tajícího sněhu mimo lesní porosty. Neřeší se tím kontaminace spodní vody ani další rizika vyplývající z nadměrného vstupu chloridů do prostředí, ale z hlediska stavu lesa bývá toto opatření dostatečné," říká Radek Novotný.
Abiotickým vlivům a antropogenním činitelům na stav lesa se věnuje Zpravodaj ochrany lesa, který vydává Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
