logo Silvarium tisk

Na Šumavě se rozhořel vážný spor mezi Hnutím DUHA a správou národního parku

ŠUMAVA Je přípustné použít jedovaté chemikálie v oblasti, kde je přísně chráněná příroda? Ožehavá otázka postavila proti sobě Správu Národního parku Šumava a zástupce Hnutí DUHA. Na obou stranách tak stojí ochránci přírody.
Jedná se o první vážný střet obou stran od doby, kdy do čela správy parku nastoupil Pavel Hubený. Podobný konflikt týkající se použití chemikálií na Šumavě měli zástupci DUHY s vedením parku po roce 2011. Tehdy ho řídil Jan Stráský a jednalo o nesrovnatelně větší území. Zástupci DUHY pak spor hnali až k soudu a zvítězili.

Nyní se jedná o použití insekticidů na 18 hektarech Chráněné krajinné oblasti Šumava. Z toho ale osm hektarů patří do Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, kde je stupeň ochrany přírody nejvyšší. Správci parku krok zdůvodnili zákrokem proti kůrovci v místě, kde brouk napadl porost poškozený orkánem Herwart, a tvrdí, že je to v zájmu chráněných tetřevů, kteří tam žijí.

Lidé z Hnutí DUHA ale říkají, že v přírodní rezervaci insekticidy nadělají víc škody než užitku. Upozornili, že právě tetřevi na to mohou doplatit. Skutečnost, že správci parku povolili výjimku k použití chemických postřiků, označili za nezákonný postup. To zástupci parku odmítají.

Ve sporu hraje zásadní roli pohled na to, zda je použití chemikálií k hubení hmyzu v rezervaci v zájmu přírody. V takovém případě je totiž možné zásah povolit udělením výjimky ze zákona. Správci parku si myslí, že když výjimku připustili, jednali správně.

Zástupci DUHY jsou přesvědčeni o opaku. Připomínají, že chemikálie mohou kromě kůrovce zahubit další druhy hmyzu a ohrozit chráněné tetřevy. Hnutí DUHA se proti verdiktu správy parku odvolá k ministerstvu životního prostředí a případně půjde k soudu. Patrně ale nedokáže zabránit použití chemikálií od 15. července, odkdy to správa parku povolila.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA tvrdí, že jedovaté látky by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v chráněných územích. „Tam je riziko rozmnožení kůrovce menším zlem než následky chemických postřiků. Otrávené stromy zabijí často víc jiného hmyzu než kůrovců. Umírají i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí," uvedl Bláha.

Připomíná, že jedy se přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. „V lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek. V oblasti Černého a Čertova jezera takto mohou působit na kriticky ohrožené tetřevy," prohlásil. Bláha tvrdí, že suché stromy po napadení kůrovcem zvířatům, houbám i rostlinám nevadí, ale ničí je těžba se vznikem holin a degradovanou lesní půdou či jedovatá chemie.

Park: Opatření vede k ochraně zbytku lesa

Zástupci správy parku nicméně stojí za tím, že v tomto případě je rozhodnutí vydáno v souladu se zákonem a v zájmu ochrany přírody. Tvrdí, že opatření vede k ochraně zbytku lesa - klíčového biotopu pro tetřeva hlušce a další druhy a k ochraně struktury polomové plochy a budoucího porostu na ní.
„Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero je jádrovou oblastí přirozené populace tetřeva hlušce, v chráněné krajinné oblasti ojedinělou. Nemá tady ale na růžích ustláno, protože životní prostor je velmi malý a většina horního stromového patra se vlivem větrných kalamit, kůrovcového žíru a také činností člověka rozpadla," vysvětlila náměstkyně ředitele Správy Národního parku Šumava Silvie Havlátková. Říká, že tetřev potřebuje jak rozpadající a zmlazující se les, tak i původní starý porost. V rozvráceném svahu Jezerní hory, kde se tento vzácný a kriticky ohrožený živočich vyskytuje, stojí dospělý lesní porost právě v území, které loni na podzim zčásti rozvrátil orkán Herwart. „My se tedy snažíme co nejvíce oddálit rozpad těchto posledních zbytků starého lesa v této oblasti výskytu tetřeva, abychom co nejdéle zachovali jeho biotop, a tím zajistili jeho další existenci v tomto území," uvedla.
Orkán Herwart způsobil v oblasti polomy v objemu zhruba čtyř tisíc metrů krychlových, z toho v národní přírodní rezervaci leží necelá polovina. Správa proto povolila použít chemické přípravky pro hubení hmyzu jen omezeně, a to pouze na ležící kmeny, které jsou napadené kůrovcem. Jedná se o ošetření řádově stovek metrů krychlových polomového dříví v rezervaci. „Podmínky použití biocidu jsou přísné a navíc v místech, kde se při letošním monitoringu tetřev nevyskytoval," uvedl Ivo Procházka z Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Na území národní přírodní rezervace jde o jednorázovou aplikaci biocidů během letošního nebo příštího roku cílenou k tomu, aby se zabránilo vylétnutí kůrovce při minimálním negativním vlivu na přírodní prostředí. Mluvčí Hnutí DUHA Jan Piňos ale zdůrazňuje, že institut národní přírodní rezervace představuje nejvyšší stupeň ochrany přírody, který česká legislativa zná. „A v národní přírodní rezervaci se mají přírodní procesy ponechat spontánnímu vývoji," řekl. Argumentaci správců parku proto považuje za pochybnou. „Použití chemie v zájmu přírody opravdu není."

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě