Zásah policie proti blokádě ekologických aktivistů při kůrovcové kalamitě na Šumavě byl oprávněný. Rozhodl o tom Krajský soud v Plzni. Zamítl totiž žalobu jednoho z aktivistů. Případem se soud zabýval už počtvrté. Ekologičtí aktivisté blokovali těžbu dřeva na Šumavě při kůrovcové kalamitě v roce 2011. Proti blokádě, která trvala několik dní, zasahovala policie. Jeden z ekologů potom podal žalobu proti rozpuštění tohoto shromáždění. Teď se může obrátit ještě na Ústavní soud.
Plzeňský soud o zamítnutí žaloby rozhodl na konci ledna. „Došlo k zamítnutí správní žaloby. V podstatě nebyla jiná možnost, soudce se musel řídit závaznými pokyny Nejvyššího správního soudu. Žalobce už nemá možnost podání kasační stížnosti. Může se ale obrátit se stížností na Ústavní soud," řekl ČT mluvčí Krajského soudu v Plzni David Ungr.
Nejvyšší správní soud v říjnu 2017 vyhověl kasační stížnosti policie. Ta se tímto způsobem bránila, že by zasahovala proti aktivistům neoprávněně.
Rozhodnutí vrátit žalobu zpět k projednání tehdy zdůvodnila mluvčí Nejvyššího správního soudu Jana Humplíková: „Krajský soud v Plzni nakládal s původní žalobou jako s žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu (na rozdíl od předchozího rozhodování o rozpuštění shromáždění)." S takovým postupem ale NSS nesouhlasil, a proto chtěl po krajském soudu nové rozhodnutí. Ten tak případ řešil už počtvrté.Aktivisté bránili neoprávněnému kácení, tvrdil soud před dvěma lety
Krajský soud v Plzni se k případu vracel opakovaně. Ještě v březnu 2016 místopředseda správního úseku soudu Alexandr Krysl tvrdil, že zásah policie byl neoprávněný. „Důkladným prošetřením jsme došli k závěru, že výzva policistů by byla oprávněná pouze, pokud by byla oprávněná i těžba," sdělil tehdy Krysl České televizi.
Soud podle něho tehdy prokázal, že policisté neměli na místě proti aktivistům zasahovat, protože nešlo o oprávněnou těžbu. Nejvyšší správní soud ale vloni v říjnu verdikt zrušil.
Komentáře
Dalších X milionů z našich daní a ještě nějaké ocenění za ,,zásluhy při ochraně životního prostředí" , že?
A k tomu nezbytně nutná propagace těchto darebáků v mediích...
A co kde nezvládla?
Dokud lesníkům do jejich práce nezasahovali aktivisti, zůstával kůrovec pod kontrolou a lesy byly zelené.
Podle Vás je to jinak, to by mě zajímalo jak?
Zajímalo by mne jakou máte erudici, víte něco o přirozené skladbě lesa, typologii lesa nebo pedologii. Uměl byste třeba pouze podle pochůzky po lese s rýčem alespoň trochu odhadnout přirozenou synuzii porostu?? Nebo byste jenom dokola omílal bylo tady víc listnáčů, bylo tady víc listnáčů??
Nic ve zlém, ale podobných rádoby osvícených řečí jsem už slyšel až hanba.
Podle mne je problém dneška především v organizaci lesnické práce (dtto výběrová řízení, dlouhočekací lhůty apod.), nefunkčnost státní správy lesa, které se bojí pokutovat, idiotismus na řídících místech Inspekce ŽP (vedení mají na MŽP ve Vršovicích) a teprve potom někde problém přemíry smrku, se kterou samozřejmě také souhlasím.
Takže kůrovec existuje teprve posledních 300let..?!