Přihlásit

Zaostřeno na kůrovce od Ondřeje Ševčíka (ČRo Plus)

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
I když se to možná kvůli aktuálním deštivým dnům nezdá, české lesy schnou. Co s tím mohou dělat lesníci, vědci i politici? Jaký má současná kalamita vliv na hospodaření a podobu státních i soukromých lesů? A kdo a za jakých podmínek dosáhne na plánovanou dotaci tří miliard korun od ministerstva zemědělství? Otázky pro následujících 20 minut, u kterých vás vítá Ondřej Ševčík. 

František DVOŘÁK, výrobní náměstek lesního závodu Konopiště Lesů České republiky 
Teďka se opravdu zaměřujme na to vyhledávání čerstvě nalétnutých napadených stromů, abysme to dokázali včas asanovat, vytěžit a ten problém se nezvětšoval. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Říká František Dvořák, výrobní náměstek lesního závodu Konopiště Lesů České republiky. 

František DVOŘÁK, výrobní náměstek lesního závodu Konopiště Lesů České republiky 
To je podle mého názoru alfa a omega celého boje s kůrovcem. Opravdu ten brouk nepočká, brouk nezná hranice vlastnické, brouk nezná státní svátky, nezná víkendy. Takže ta naše technika opravdu teďka jede 7 dní v týdnů a snažím se využít i počasí, které nám v posledních dnech a týdnech přeje tím, jak se ochladilo, i nějaké srážky přišly, tak nám to dává delší časový prostor na to, abysme napadené dříví dostali z lesa včas. 

Tomáš TATER, dřevorubec 
Je víc práce pro /nesrozumitelné/ i pro dělníky je docela práce velký výkon, jo. Je více soušek než bývávalo třeba například třeba u těch borovic nebo i co se týče smrků, tak toho kůrovce je čím dál tím víc. Je to znát, že je teplejc, no. Ta změna klimatu je opravdu znát. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Říká mi u právě pokáceného kůrovcového stromu dřevorubec Tomáš Tater. O kousek dál tady jednotlivé stromy z hůře dostupných míst stahuje kůň Šibal a jeho kočí Michal Jindra, kteří kmeny přibližují ke konci lesní cesty. 

Michal JINDRA, kočí 
Dobrý den. Svazkuju dříví pro traktor. Čím horší terén, tím spíš tam ten kůň patří. Koně jsou potřeba hlavně tam, kde se nedostane technika těžká. 

Michal JINDRA, kočí 
Je mlade,j občas má svý vrtochy, ale jinak pracuje, sám jste viděl, 0,7 kubíků kláda. Nemá s tím problém. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Kolik toho a za jak dlouho stihne? Jak dlouho s ním můžete pracovat? 

Michal JINDRA, kočí 
5 hodin maximálně. Ten kůň toho víc nevydrží. Záleží samozřejmě terén, vzdálenost, na kterou to tahá, a síla dřeva. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Vy jste řidičem traktoru. 

Petr KLOUDA, řidič traktoru 
Klouda Petr. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
K vám teďka kůň přibližuje dříví. 

Petr KLOUDA, řidič traktoru 
Já to tady zapřáhnu, stáhnu to do balíku a odtáhnu to na skládku. Tam se to musí roztřídit podle sortimentu. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Na skládku, to znamená k cestě, kde to zas nabírá někdo další? 

Petr KLOUDA, řidič traktoru 
Přesně. Je to, kde to odveze auto. Spadla kalamita, že jo, kůrovec, takže jako práce je dost, Je jí až příliš.Je jí až příliš. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Tohle dřevo pak na kamionech směřuje do manipulačních skladů, kde se dále třídí a po železnici putuje dál na pily. Tenhle dobře fungující systém si ale Lesy České republiky řídí jen v rámci svých závodů, kterých je ale naprosté minimum. Hlavní sílu tvoří takzvané Lesní správy, kde se o les starají vysoutěžené firmy s externími zaměstnanci, což ale kvůli samotnému procesu veřejných zakázek i nedostatku pracovníků představuje problém, na který kůrovec reagoval přemnožením. Podobně jsou na tom ale i soukromí vlastníci často velmi malých ploch, kteří si správu a těžbu lesa provádějí sami nebo objednávají externisty. Ti ale opět kvůli enormnímu množství kůrovcového dřeva chybí stejně tak jako peníze. Jak mi totiž na Vysočině potvrdil vlastník 70 hektarového lesa Tomáš Vašek, cena dříví v poslední době klesla natolik, že se mnohde už ani nevyplácí těžit. 

Tomáš VAŠEK, vlastník lesa 
Prodá dřevo za nějakou třetinu ceny obvyklý. Mraky práce, de facto i problémy s vytěžením, protože nejsou na to kapacity, nikdo nemá čas. Jakžtakž prodáváme kulatinu. Velkej problém je s vlákninou. Prodejní cena vlákniny se rovná výrobní ceně, takže 0. Jestli nám nepomůže počasí, tak už nic jiného s tím nejde nedělat. Protože si myslím, že sázet, někteří sází zpátky smrk, určitě ten smrt taky sem patří samozřejmě, ne v takovým měřítku, což teď vidíme, co se stalo. Ale sázet teď něco, když předpokládáme další problémy se suchem, s vodou, tak si myslím, že to nemá moc jako smysl. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Co teď s těmi plochami po tom kůrovcovém dříví, na kterých jsou vlastně už jenom pařezy a jehličí? Co teď s nimi bude? Budete je nechávat přirozené obnově nebo se je budete snažit nějak uměle osazovat znovu? 

Tomáš VAŠEK, vlastník lesa 
Tak tady máme holinu, už uklizenej klest z větší části, takže by se do toho už dalo sázet. Já osobně jsem zastánce...nebo už to tady provozuju, že chci tyhle ty plochy mechanicky zranit, nechat přirozeně nalítnout břízouosikou, čímkoliv prostě, aby se ta půda teda zastínila, aby to nevysychalo dál. A pak do budoucna plánovat nějakou výsadbu pod tuhle ty pionýrské dřeviny - bukjedli, další prostě dřeviny, no. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Jak dále pokračuje František Dvořák, Státní lesy ale nadále vidí jako hlavní hospodářské dřeviny smrk a borovici

František DVOŘÁK, výrobní náměstek lesního závodu Konopiště Lesů České republiky 
O ten les je potřeba se jenom starat. To není tak, že by ten smrk tady nedokázal růst, ale není tady původní, to je pravda, a jako o nepůvodní dřevinu se teda o ní musíme intenzivněji starat než o ty dřeviny, které by tady byly v té původní druhové skladbě. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Vy jste možná v té výhodě, že jste závod, máte spoustu vlastních kapacit, ale jakými způsoby by to mohli řešit jiní, kteří možná takové kapacity nemají, tím pádem tam jsou ty problémy, které vidíme? 

František DVOŘÁK, výrobní náměstek lesního závodu Konopiště Lesů České republiky 
Já si myslím, že tady opravdu je potřeba, aby zasáhl stát a těm soukromým vlastníkům, drobným vlastníkům nabídl pomoc, protože oni jsou odkázáni kolikrát na to, aby si ty práce odvedli svépomocí v lese. Buď nemají peníze, aby zaplatili filmy, nebo zkrátka ty kapacity nejsou. A svépomocí ten dnešní problém nevyřeší. Takže si myslím, že tady je prostor pro ten stát, aby buď prostřednictvím našeho podniku nebo jiným způsobem nabídl těm drobným vlastníkům řešení. To znamená rychlé zpracování a nějakou asanaci toho napadeného dříví. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Uzavírá František Dvořák. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Dotace by hlavně malým lesníkům mohli skutečně pomoct. A ještě předtím, než se podíváme komu přesně a za jakých podmínek by měly být určeny, zašel jsem za děkanem Fakultylesnické a dřevařské České zemědělské univerzity Markem Turčánim, abych se ho zeptal, jaká je aktuální situace v českých lesích a jaký se očekává vývoj? 

Marek TURČÁNI, děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity 
Historicky bylo možná několik desítek kalamit způsobených kůrovcem, ale tahle ta je první, která vlastně se vyskytuje v takové obrovské intenzitě na tak velkém území. Tohle je významná změna celého stavu v lesích České republiky, kdy vlastně to oslabení smrků a jeho nevhodnost se projeví na takovém obrovském území, že z těch lokálních kalamit vznikne vlastně celonárodní kalamita. A z toho vyplývá i ta je její obrovská rozloha i objem stromů napadených kůrovcem. U těch předchozích kalamit tak ten objem napadených stromů dosahoval maximálně kolem 5 000 000 kubíků. V současnosti se pohybujeme někde mezi 15-20 miliony kubíků, a když to takhle bude pokračovat a nepomůže nám počasí a nezačneme velice intenzivně tlumit kalamitu na okrajích, kde vlastně ještě můžeme zachránit nějaké smrkové porosty, tak se můžeme dostat až na 30 možná 40 000 000 kubíků, což jsou absolutně nepředstavitelné hodnoty. Ročně v lesích České republiky přiroste 23 milionu kubíků dříví a my bychom měli vytěžit 40 až 50 000 000 kubíků, tak to je obrovský nepoměr k tomu, co vlastně nám příroda tady je schopna poskytnout. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Kdybychom si ty kubíky dříví zkusili přetransformovat do ekonomické stránky věci, jak velký je to ekonomický problém? O kolik peněz vlastně stát prostřednictvím Lesů České republiky přijde v tuhle chvíli? 

Marek TURČÁNI, děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity 
Je to obrovský problém, protože my vlastně část toho dříví, které vlastně napadne kůrovec, tak budeme muset pravděpodobně nechat v lese, protože nejsme schopni ho zpracovat. Čili tam ta ztráta je obrovská, protože ten jeden kubík smrkového dříví se může zpeněžit za 1 000 Kč. Čili, když necháme v lese stát 20 000 000 kubíků, tak krát 1 000 Kč, tak je to vlastně 20 miliard korun českých. Ale ta ztráta může být ještě vyšší, protože toho dříví je v celé Evropě nadbytek, tak vlastně ho budeme prodávat pod cenu a bude tam docházet k dalším a dalším ekonomickým ztrátám. Čili mluvíme o desítkách miliard korun, které vlastně takovýmhle způsobem se můžou ztratit. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Říká Marek Turčáni, děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Vy zároveň připravujete s ministerstvem zemědělství novou koncepci českého lesnictví, tak jak se vlastně mění vůle politiků k tomu řešit něco se současným stavem českých lesů

Marek TURČÁNI, děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity 
Zatím tahle ta kalamita neovlivňuje moc veřejnost. Veřejnost jí zatím nevnímá jako zásadní věc, protože veřejnost si nespojuje problém zániku lesa s problémem nedostatku vody. Jakmile ale si uvědomíme, že když zanikne les, a lesa máme v České republice přibližně 33 %, ale na území s lesem spadne víc než 50 % srážek v České republice, tak to začíná být obrovský problém. A když vlastně o polovinu z toho lesa přijdeme, tak můžeme začít mít vážný problém s vodou. My zatím máme dostatek těch povrchových zdrojů z přehrad, jenomže ta voda není tak kvalitní jako ta, která vlastně projde tím filtračním systémem lesa. A lidi to zatím jako nějak nevnímají, protože ty rezervy ještě nějaké jsou. Ale my se blížíme k tomu bodu, když ty rezervy už nebudou, a myslím si, že politici by měli naslouchat tomu, že k téhle situaci dojde velice brzo. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Teď to nejdůležitější, jak se proti tomu dá bojovat nebo jak aspoň trochu zmírnit tu celonárodní kalamitu, jak oni mluvíte? A které orgány, kteří hráči s tím můžou něco dělat? 

Marek TURČÁNI, děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity 
Nejdůležitější v současnosti je, a k tomu už došlo, že jsme spolu s ministerstvem zemědělství připravili takzvanou rajonizaci. A ta rajonizace rozdělila území České republiky vlastně na 2 oblasti. Jedna oblast je tam, kde většina stromů je už mrtvých, a my jsme přesvědčeni, že do těchhle oblastí už není vhodné investovat zpracovatelské kapacity, že v podstatě to dříví tam musíme aspoň částečně ponechat. A ta druhá oblast je, kde četnost kůrovce je stále ještě nízká nebo na střední úrovni, a do těchhle oblastí bychom měli směrovat většinu těch zpracovatelských kapacit, protože to je jediná možnost, jak ještě dokážeme tu kalamitu ztlumit. Ta oblast, která je vlastně většinově napadená a mrtvá, tak je hlavně Morava, střední a severní Morava, a pak je to jih Vysočiny. A ten zbytek území obecně tak patří do té druhé vlasti. Čili ještě stále máme v České republice přibližně 600 000 000 kubíků smrkových porostů, které ten kůrovec může napadnout. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
A napadne? 

Marek TURČÁNI, děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity 
Když toto léto bude teplé, suché, horké, tak je velice pravděpodobné, že ta kalamita bude pokračovat do dalších a dalších území. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Jaký bude ten budoucí stav českých lesů podle vás, kdybyste mohl zmínit nějaká čísla? Jak dlouho to ještě bude trvat? Kolik dříví to vezme? A co to bude znamenat pro celý ten sektor lesnictví? 

Marek TURČÁNI, děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity 
Tak my v současnosti odhadujeme, že ta kalamita bude trvat ještě přibližně 5 let. Samozřejmě to záleží velice na průběhu počasí. Záleží to na tom, jak se nám povede aplikovat v praxi vlastně tu rajonizaci, do jaké míry budeme schopni obětovat už nezachranitelné části lesa pro to, abychom zachránili aspoň...aspoň dočasně ještě nějaké ty smrkové porosty na severní polovině Vysočiny, kde je obrovské množství ještě smrkových porostů. Jak budou vypadat lesy v budoucnosti, to je samozřejmě věc nejenom odborníků, protože my víme, jaké lesy bychom chtěli. Chtěli bychom bohatě diverzifikované lesylesy s dřevinami, které vlastně jsou v současnosti v jižnějších oblastech Evropy tak, aby byli...byli stabilní, abychom nemuseli investovat obrovské množství finančních prostředků do jejich ochrany. Určitě některé druhy dubu, ale například některé i druhy našich současných dřevin - smrku jedle, které vlastně jsou lépe adaptovány na současné klimatické podmínky v České republice a pocházejí z jižní Evropy. Zatím je k tomuhle veliká averze, ale myslím si, že to je vlastně taky cesta, jak bychom mohli zůstat u našich domácích dřevin, ale u genotypů, které vlastně jsou lépe adaptovány na extrémní klimatické podmínky a které v současnosti už ty dřeviny zažívají v jižnějších regionech. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Říká profesor Marek Turčáni. Jak konkrétně by hlavně malým vlastníkům lesa, kteří jsou současnou situací vůbec nejvíce postižení, mohlo pomoct ministerstvo zemědělství jako hlavní správce českých lesů, na to odpovídá ministerský náměstek pro lesní hospodářství Patrik Mynář. 

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra pro sekci lesního hospodářství 
Významně navyšujeme prostředky právě zejména, který směřují na obnovu lesa. To znamená nákup sazenicí...sazenice a na pěstební činnosti, kdy zvedáme...zvedáme tyto dotace. Ten větší objem prostředků právě směřuje na obnovu lesa, na ochranu lesa. Abyste měl představu, co to znamená, tak to je opravdu nákup sazenic, kde primárně podporujeme využití sazenicmelioračních a zpevňujících dřevin. To znamená listnáčů, které by měly mít předpoklad být odolnější vůči klimatickým změnám. A zde de facto ztrojnásobujeme dosavadní sazby, které jsme dávali za tyto sazenice, a pak ve stylu k ochraně lesa zavádíme nové dotační tituly, které směřují na podporu asanace kůrovcového kalamitního dřeva. To znamená, ať už je to chemická i mechanická, i zde dáváme nové prostředky tak, aby vlastníci ty náklady měli částečně kompenzovány z našich národních státních dotací. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Kdybych to teda zkusil nějakým způsobem shrnout, tak jsou to dotace tedy na sadební materiál a potom jsou to dotace na sanaci toho kůrovcového dříví? 

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra pro sekci lesního hospodářství 
Tak ve vztahu ke kalamitě většina prostředků míří sem. Kromě těch národních příspěvků, které proplácíme každý rok, tak máme zde i další zdroje. Máme tady operační program rozvoje venkova, což jsou evropské prostředky, kam směřuje každý rok několik set milionů korun právě i ve vztahu k dopadům kůrovcové kalamity. Směřuje to na obnovu území po kalamitě. Směřuje to na nákup lesní techniky. I v letošním roce máme vyčleněny prostředky cirka 500 000 000 Kč. Vedle evropských zdrojů máme jakýsi doplňkový ekonomický nástroj a to je z programu PGRLF, který v letošním roce během dvou měsíců otevře speciální program pro lesáky, to znamená pro vlastníky lesů, službové firmy a lesní školkaře, kdy se otevře program "Investiční úvěry" tak, aby z něho mohli čerpat jednak za zvýhodněných podmínek a zároveň měli zaplacenou v podobě dotace v režimu de minimis jistinu tohoto úvěru až do výše 50 000 EUR, což si myslím, že pro řadu menších subjektů, kteří dneska volají po okamžité pomoci, může být zajímavé, ať už to bude vlastník lesa nebo službový subjekt, který v lese pracuje. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Jak do toho všeho zapadá ta nově plánovaná dotace v té výši tří miliard korun? 

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra pro sekci lesního hospodářství 
Vedle těch stávajících režimů podpor, na které prostředky už máme v rámci kapitoly ministerstva zemědělství, v tuto chvíli jednáme s ministerstvem financí o navýšení naší kapitoly právě o ty 3 miliardy, pro které máme připravený nový dotační program, což je právě kompenzace pro nestátní vlastníky lesů, které souvisejí jak s kalamitou v lesích, tak s odbytovou krizí, kdy se významně propadají ceny surového dříví a vlastníci lesů nemají dostatek prostředků pro obnovu, pro zajištění péče o les a správu tohoto majetku. A právě tato kompenzace ve výši cirka tří miliard je novým dotačním programem, který tuhle chvíli je i v režimu notifikace Evropské komise. A rádi bychom po schválení navýšení těchto prostředků na vládě na konci letošního roku tyto prostředky vlastníkům lesů proplatili. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Komu přesně by měly přijít a za jakých podmínek? 

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra pro sekci lesního hospodářství 
Tyto peníze směřují pro vlastníky nestátních lesů. To znamená, jsou to fyzické osoby, obecní a městské lesy, církevní lesy, zkrátka všechny lesy, které nemají ten punc státních podniků, národních parků. To, co není státní majetek, tak tam všude budou směřovat a ty peníze budou propláceny nikoliv na plochu, ale na kubík dřeva, který de facto je vypočten ve vztahu k té kompenzaci, kolik chybí prostředků pro to, aby měl vlastník prostor dostatečně zajistit obnovulesa. To znamená, je to doplacení té míry prostředků k tomu, aby vlastník mohl naplňovat ty povinnosti, které má z lesnické legislativy, a mohl mít prostředky pro zajištění nákupu sazenic, pěstebních činností a výchovných zásahů do 40 let. To znamená do doby, než by mohl z toho lesa mít nějaký užitek produkční. 

Ondřej ŠEVČÍK, moderátor 
Říká náměstek pro lesy na ministerstvu zemědělství Patrik Mlynář s tím, že v rámci dotace plánují proplatit rozdíl mezi průměrným výnosem z nahodilých těžeb a náklady, které vlastníci lesa potřebují na obnovu a péči o jejich les. Ta je totiž v současné situaci dražší než to, co získají za prodej dřeva. Nutno ale dodat, že je to zatím jen plán ministerstva zemědělství, který si budou muset prosadit. Jestli 3 miliardy ze státního rozpočtu skutečně dostanou, budou vědět do konce léta. Co je ale jasné už teď, je fakt, že Lesy České republiky pro letošek ani po celou dobu trvání kůrovcové kalamity neodvedou do státní kasy s největší pravděpodobností ani korunu. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Plus přeje Ondřej Ševčík.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Sněmovna zřejmě schválí novelu lesního zákona urychlující boj proti kůrovci

Sněmovna zřejmě schválí novelu lesního zákona urychlující boj proti kůrovci

Lesnictví

Anketa v článku. Sněmovna zřejmě schválí vládní novelu zákona o lesích, která má urychlit boj s kůrovcovou kalamitou v lesích. Poslanci 12. 7. předlohu propustili...

LČR v pololetí zvedly těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent

LČR v pololetí zvedly těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35...

Obchodní ředitel LČR Karol Vinš skončil, bude vypsáno výběrové řízení

Obchodní ředitel LČR Karol Vinš skončil, bude vypsáno výběrové řízení

Lesnictví

Obchodní ředitel státního podniku Lesy České republiky (LČR) Karol Vinš (57) v pondělí 8. 7. ve funkci skončil. Učinil tak na vlastní žádost ze zdravotních...

Vláda o dva týdny odložila debatu o dotacích pro vlastníky lesa

Vláda o dva týdny odložila debatu o dotacích pro vlastníky lesa

Lesnictví

Vláda o dva týdny odložila debatu o novém dotačním programu pro vlastníky lesů postižených kůrovcem. Po zasedání kabinetu  8. 7.  to řekl ministr zemědělství Miroslav...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby