Dne 1. listopadu se zúčastnily všechny sedmé třídy ZŠ 1. máje lesní pedagogiky ve Valšovicích. Po příjezdu na školní polesí SLŠ Hranice jsme byli rozděleni do skupin. Putovali jsme po lese s průvodci, kteří pro nás měli v lese připravená stanoviště. Na prvním stanovišti jsme se postavili do kruhu a představili se. Také nám naši dva průvodci Míra a Martin rozdali kartičky s obrázky týkajícími se myslivostí a s úkoly k jednotlivým stanovištím. Pak následoval krátký popis kůrovce – jak se likviduje a jak vypadá a také první zápis do našich kartiček.

Někteří měli to štěstí a narazili na kůrovce a jejich cestičky v kůře smrků. Poté, co nám Martin na kartičky přilepil izolepou kůrovce a jeho larvy s požerkem, pokračovali jsme v cestě. Cestou nás vždy doprovázela Ája, náš psí průvodce. Na druhém stanovišti jsme si řekli něco málo o divokých prasatech a zahráli hru na hodné myslivce a zlé pytláky. Ani běžící srnka nám neunikla. Na stromech jsme si našli a nalepili do kartiček chlupy divočáka, což bylo jedno z pobytových znamení zvěře. Opět jsme se vydali na cestu.

U třetího stanoviště jsme si dali menší pauzu na občerstvení. Poté jsme vlezli do ohrady pro mladé stromky. Další aktivita byla vyměření čtverce 10x10m a zjištění počtu stromků v daném prostoru. Na posledním stanovišti jsme si zkusili, jak se kácí strom a jak se má přeměřit a popsat. Také jsme poznali, jak to mají zvířata ve tmě složité. Průvodci nám rozdali pásky na zakrytí očí a my jsme udělali dlouhého hada. Takto slepé nás vodili po lese.

Vydali jsme se k místu rozloučení, zahráli jsme poslední hru „Já říkám...”, při které jsme si zopakovali, co jsme se během dne dozvěděli.

Výlet se nám moc líbil a rádi bychom si tento zážitek zase někdy zopakovali. Za umožnění tohoto nevšedního zážitku děkujeme Střední lesnické škole Hranice, jejím pracovníkům a studentům. Rádi se zase vrátíme.