Lidé prý nerespektují zákazy vstupu do lesa. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) se proto rozhodl konat. Pokuty podle jeho návrhu vzrostou až na trojnásobek. Přísnější je však i na myslivce. Budou muset lovit více divočáků a sbírat jejich ocásky.
Vejdete-li do lesa nebo obory přes přímý úřední zákaz v době honu nebo odchovu mláďat, čeká vás až třicetitisícové penále. A to i tehdy, když lesem vede cesta například k historickým památkám nebo cyklostezka. Míst nepřístupných pro běžné smrtelníky navíc zřejmě přibude. Vyplývá to z novely zákona o myslivosti, kterou poslalo do připomínkového řízení ministerstvo zemědělství.
„Nově bude moci státní úřad, který má myslivost na starosti, kvůli bezpečnosti osob v době rozmnožování zvířat, hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo lovům moci nařídit omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí," konstatoval Hynek Jordán, mluvčí ministerstva zemědělství.
Podobné, o něco mírnější opatření už sice v zákoně je, ale podle resortu se míjí účinkem. Úřad tvrdí, že v posledních dvou letech propukají ostré konfl ikty mezi majiteli honiteb a veřejností.
Spory s lovci
„Nerespektuje se vlastnictví lesů a lidé si myslí, že tam mohou přijít, kdykoli se jim zachce," říká myslivec Petr Klaus z Prahy. Lidé prý třeba chodí venčit psy do revíru i v době, kdy se koná hon.
V současnosti může pokuta dosáhnout maximálně deseti tisíc korun, nově to bude až trojnásobek. Novela také dá větší pravomoci krajským nebo obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, které o zákazech rozhodují. Nyní mají k dispozici pouze rámcové směrnice. Nově budou moci zakázat například v době honu vjezd na cyklostezku nebo průchod po značených turistických cestách. Proti rozhodnutí úřadu ovšem bude možné se odvolat.
„My už využíváme současná omezení například v době, kdy zvěř má mláďata," říká Jan Sotona z Vojenských lesů a statků ČR. „Současná legislativa nám ale vyhovuje, nezpřísňovali bychom to," dodává. Podle informací TÝDNE je důvodem změny hlavně obava státu z případných soudů v okamžiku, kdyby byl někdo zraněn.
Svítící myslivci
Změn se dočkají i myslivci. Podle novely budou muset mimo jiné používat refl exní prvky. Půjde o pásku nebo jakýkoli kus oblečení odrážející světlo. Původně prý ministerstvo uvažovalo i o refl exních vestách, ale od toho nakonec ustoupilo.
Opatření přitom není od věci. K postřelením způsobeným myslivci dochází poměrně často. Například loni u obce Nová Ves na Žďársku čtyřiaosmdesátiletý nimrod nasypal broky do nohy svého kolegy. Ten skončil v nemocnici. Před několika lety v Zášovicích na Třebíčsku zemřel pětasedmdesátiletý muž poté, co byl zastřelen na lovu.
Také myslivcům budou hrozit pokuty, a to kvůli přemnožení divokých prasat a jelenů sika, kteří podle ministerstva ohrožují zemědělce i lesy. Působí miliardové škody. V současnosti se v Česku uloví každý rok více než 164 tisíc divočáků, resort chce tento počet zvýšit na 200 tisíc. Majitelé honiteb, tedy většinou myslivecké svazy, budou muset sestavovat plán, kolik kanců odstřelí. Ten odevzdají ke schválení. „Splnění plánu u divokého prasete se bude dokládat potvrzeními veterinární správy o vyšetření na svalovce doplněné o vyznačení, že vzorek byl doprovázen ocáskem uloveného prasete," říká Jordán.
Pokud spolu se zprávou od veterinářů neodevzdají i ocásek, mají smůlu. Zastřelené prase se nebude počítat. A hrozí jim mastná sankce, jež může dosáhnout až 200 tisíc korun. Myslivci tím evidentně nejsou příliš nadšeni. Tím spíše, že často platí za pronájem lesa k honitbě i statisíce korun ročně. Zatím se ale k novele nechtějí vyjadřovat. „Napřed ji musíme projednat na naší radě," říká Marek Kraus z Českomoravské myslivecké jednoty.
Protestující zemědělci
Proti plánům ministerstva protestují i zemědělci. Mohou totiž zcela změnit způsob jejich hospodaření, a to tehdy, když pěstují na velkých polích řepku a kukuřici. Jsou-li tato pole větší než 30 hektarů, budou muset být rozdělena pásem s jinou plodinou, širokým alespoň dvanáct metrů. V opačném případě nebudou mít nárok na náhradu za škody napáchané prasaty.
Po myslivcích a majitelích honiteb ji prý nelze spravedlivě požadovat, když nemohou počet divokých prasat příliš ovlivnit. „Nynější způsob pěstování monokulturních plodin ve velkých polních celcích přispívá k nutričně bohaté potravní nabídce," odůvodňuje to Jordán. Jinak řečeno - divoká prasata mají hodně žrádla a přibývá jich. Navíc mají v podstatě neomezený prostor pro páření.
O novelu se ovšem svede tuhý boj. „Novelu odmítáme jako špatnou," prohlásil Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. Proti jsou i další zemědělské svazy.
Podle návrhu budou muset zemědělci také dodržovat pravidelné střídání plodin na polích a oznamovat myslivcům 24 hodin předem, že budou na poli kosit nebo na něm použijí chemické přípravky. Ministerstvo chce lovcům umožnit, aby prošli po poli se psem a vyhnali odtud drobnou zvěř, jako jsou zajíci nebo bažanti. Ti totiž v podobných případech hynou po tisících.
Novela rovněž plánuje zakázat vypouštění zvířat ze zoologických zahrad do volné přírody, což se v současnosti může týkat druhů, které žijí či kdysi žily na území střední Evropy. Na svobodě by podle ministerstva nepřežila.
***
*Co navrhuje zákon * zpřísnění podmínek u zákazu vstupu do lesa * reflexní prvky pro myslivce * plán lovu pro myslivecké svazy * omezení při pěstování řepky a kukuřice * změny v přikrmování zvěře * zákaz vypouštění zvířat chovaných původně v zoologických zahradách
Pavel Cechl
