DĚČÍN – Je to jen zarostlý pozemek s bažinou a roklí. Když ho ale farmář Pavel Hruštinec z Horních Habartic na Děčínsku chtěl od Lesů ČR koupit, řekli si za něj až patnáctinásobek obvyklé ceny.
Pozemek, který má zhruba 5000 m2, patřil podle pozemkových knih odjakživa k farmě. Přístup na něj je jen přes pozemky Pavla Hruštince. Lesy jej nijak nevyužívají, je zarostlý a je na něm čtyři metry hluboká rokle, bažina a neudržovaná cesta. Vede ale k zadním pastvinám Pavla Hruštince. Ten by ho proto rád odkoupil a zvelebil jako všechno ostatní v okolí. Cena, kterou si Lesy řekly, mu ale vyrazila dech. „Předložily mi smlouvu na 170 000 korun. Chtějí zhruba 34 korun za metr," řekl. Přitom, jak se reportérka Aha! sama přesvědčila, obvyklá cena v místě je za takovouto půdu patnáctkrát (!) nižší. „Je to podle její bonity. V lokalitě, o kterou se jedná, prodáváme metr čtvereční za 2,29 Kč," potvrdil místostarosta obce Karel Mašek. „Nejsem lakomý, kupoval jsem tu remízky a další pozemky, abych farmu a vše co k ní dříve patřilo spojil a dal do původního stavu, což je můj sen. Louky jsem například kupoval za 4,30 Kč. S prodávajícími jsem se vždycky domluvil. Tohle mi ale připadá jako lichva," zlobil se Pavel Hruštinec. Nechceš, neber Lesy ČR namítají, že cenu stanovily podle znaleckého posudku. „Jako správci státního majetku jsme cenou stanovenou znalcem vázáni. Její součástí jsou i náklady související s realizací prodeje," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Na dotaz, proč je cena o tolik vyšší, než je obvyklé, uvedla: „Cenu v místě obvyklou stanovují fyzické osoby a obce. Tyto subjekty mohou prodávat za ceny, které nevyplývají ze znaleckých posudků." Dodala, že pokud pan Hruštinec s podmínkami nesouhlasí, může od koupi kdykoli odstoupit.
***
Farmaří tu od roku 1945 Rodina Pavla Hruštince žije na farmě v Horních Habarticích od roku 1945. Jeho dědeček tam hospodařil deset let, než mu ji v rámci kolektivizace znárodnili. Po revoluci v roce 1989 získala rodina farmu, přilehlé pastviny a lesy v rámci restitucí zpět. Pavel Hruštinec na ní s manželkou hospodaří od roku 1999. Jeho snem je uvést ji do původního stavu, v jakém byla po válce, když na ní jako dítě vyrůstal.
