Podyjí - Kdo má rád jehličnaté lesy a míří za nimi do Podyjí, měl by si pospíšit. V příštích dvaceti letech je totiž správa tohoto jediného jihomoravského národního parku zcela vykácí. Jedná se o tisíce stromů, jejichž likvidace je už v půlce celého procesu. Ze současného množství tak zbudou jen jedinci.
Místním, kteří mají jehličnaté stromy v oblibě, se to samozřejmě nelíbí. Navíc upozorňují, že současná těžba na přísně chráněném území ničí i okolní přírodu.
„Takovéhle vyježděné cesty tady ještě před nedávnem nebyly,” ukázala Lenka Svobodová ze Znojma redaktorovi MF DNES místo nedávné těžby.
Nynější pokácení několika desítek stromů v oblasti mezi znojemským Hradištěm a obcí Mašovice skutečně vytvořilo několik nových vyježděných cest od strojů v lesním porostu.
Z Podyjí musí pryč jehličnanySpráva parku ale poukazuje na to, že v tamním lese, který patří městu Znojmu,má současnou těžbu na starosti znojemská příspěvková organizace Městská zeleň. „V tom místě se provádí nahodilá těžba podle lesního hospodářského plánu. To znamená, že se odstraňují stromy, které jsou suché či poškozené. Nic víc, nic míň,” vzkázal šéf Městské zeleně Radoslav Habrdle.
„Může se stát, že k takové těžbě dochází, i když je vegetační období. Zákon o lesích je totiž bohužel nastaven tak, že vlastník lesa je povinen upřednostnit nahodilou těžbu, pokud hrozí, že by docházelo k dalšímu šíření podkorního hmyzu. A je velký předpoklad, že na tamních borovicích bude lýkožrout,” zastal se kácení v průběhu léta šéf odboru péče o les ze správy národního parku Petr Vančura.
Pokud jde o dlouhodobou řízenou likvidaci zdravých jehličnatých stromů, správa parku se podle Vančury snaží okolní přírodu narušovat co nejméně. Provádí se proto hlavně v zimních měsících.
A proč vlastně má být Podyjí v budoucnu téměř bez jehličnatých stromů? Správa parku to zdůvodňuje tím, že tyto stromy tam nejsou původní. Místní však namítají, že by o problematice kácení chtěli být přece jen více informováni. „Já jim do toho nechci ze své pozice mluvit, ale byl bych rád, kdybych více věděl, jakou konkrétně u nás má správa parku strategii obměny dřevin,” uvedl například starosta Havraníků Bohumír Pecina, jehož obec se v národním parku nachází.
Šéf Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl ale tvrdí, že s okolními obcemi komunikace nijak nevázne. „Snažíme se, aby byli jejich představitelé o dění v parku informováni. To řešíme různými formami,” řekl Rothröckl. Podle něj právě proto existuje speciální regionální pracovní skupina, kde jsou zastoupeni i starostové z obcí ležících v Podyjí.
„Určitě je ale potřeba volit nějaké další formy komunikace s lidmi ze zdejších obcí. Vydáváme například zpravodaj Podyjské listí. Pokud na to budeme mít peníze, chtěli bychom jej distribuovat do všech schránek lidí z této oblasti,” uzavřel Rothröckl.
