Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Českem se tento týden prohnaly silné bouřky, na jihu a západě republiky rozvodnily potoky a způsobily lokální záplavy, jak rychle ale voda přišla, tak také rychle opadla. Českou republiku spíše než nadbytek vody mnohem víc trápí její nedostatek, průtoky v menších řekách jako jsou Želetavka, Kyjovka, Rožnovská Bečva nebo Nežárka klesly k hranici sucha. Vodohospodáři z jižní Moravy hlásí, že se nepodařilo po zimě naplnit vodní nádrž Vranov, což se naposledy stalo před 40 lety a příští týden svolávají k jednání pracovní skupinu nazvanou sucho 2018. Naším hostem ve studiu je teď profesor enviromentálních věc Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny, ústavu Akademie věd, dobrý den. Pane profesore, tady slyšíme že moravští vodohospodáři zdůrazňují, že vody je zatím dost, a tu schůzku svolávají z preventivních důvodů, ale vystačí si Česko dlouhodobě při hospodaření s vodou jen s přehradami, pokud v přehradách je tedy zatím vody dostatek?
Jakub HRUŠKA, profesor, Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR
--------------------
To v žádném případě. Ty přehrady jsou až úplně na konci toho řetězu. A to co my v první řadě potřebujeme udělat, je udělat dramatické změny v krajině. Česká republika po dědictví komunismu, ale i prostě tak, jak se dnes dělá zemědělství, je zemí obrovských polí s obrovskými rozlohami jednodruhových plodin a tam leží ten hlavní problém. My potřebujeme jaksi tu krajinu uvést do lepšího stavu, aby v ní bylo více remízků, aby v ní bylo více mokřadů, aby se tak s odpuštěním vrátila třeba do stavu, ve kterém byla, já nevím, před sto lety v podstatě.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Změny předpokládám, tedy byť jako laik stojí peníze. Je nebo existuje nějaká reálná pomoc státu, která by mohla nebo případně, já nevím, Evropské unie, která by mohla jakoby tuhle tu změnu uspíšit nebo motivovat zemědělce k tomu, aby se k ní posunuli?
Jakub HRUŠKA, profesor, Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR
--------------------
Existují v České republice stohy usnesení a národních akčních plánů, jak s tou krajinou něco udělat. Bohužel neděje se vůbec nic a tedy kromě programu Dešťovka ministerstva životního prostředí, které s odpuštěním tu situaci v krajině změnit nemůže. Ale zdá se právě, že spousta usnesení nenachází odezvu u těch lidí, které drží v uvozovkách ty peníze a kteří mohou ovlivnit, jak to zemědělství vypadá. A to je jednoznačně jako vláda taková a ministerstvo zemědělství a všechny dotační programy spojené se zemědělstvím, protože dnešní zemědělství je prakticky dotováno pouze na plochu. Oni dostávají základem je takzvaná platba na plochu, kterou dostane každý zemědělec, ať dělá v té krajině cokoliv. Čili tady bych řekl, že leží velký problém, protože tady ti velcí hráči si tento systém nechtějí nechat vzít.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíte o těchto platbách, tak to máte na mysli ty české podpůrné programy nebo z Evropské unie?
Jakub HRUŠKA, profesor, Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR
--------------------
Ne, to je i z Evropské unie, ono je to všechno dohromady tady ty základní věci se rozhodují na té unijní úrovni, ale ty státy jednotlivé k tomu mají velkou možnost to změnit. Česká republika to nemění. Ta nechává maximum na těch takzvaných plošných platbách, které jsou extrémně výhodný pro ty velký zemědělce a extrémně nevhodný pro ty malý, přestože to na první pohled vypadá férově, že všichni dostanou stejně, tak ale ono to není tak, že když máte 50 tisíc hektarový podnik a dostanete stejně jako někdo, kdo má 20 hektarů?
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co tedy v téhle situaci se dá dělat? I ty jiné iniciativy by podle vás pomohly?
Jakub HRUŠKA, profesor, Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR
--------------------
Já si myslím, že stát musí daleko pevněji říct: Opravdu mám zájem na té změně. A začít ne konstruovat jakési dobrovolné nástroje, který jako někdo může uchopit a nemusí a zkušenost ukazuje, že ty velké zemědělské firmy, které hrají s tím, ty to vůbec nechtějí.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stát třeba nabízí také nebo chystá také odškodné za sucho. Je podle vás tohle tahle pomoc dílčí anebo může přeci jen trošku víc motivovat?
Jakub HRUŠKA, profesor, Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, že by to mělo být jednoznačně motivační, že tu podporu dostane ten, kdo v té krajině něco udělá, zmenší půdní bloky těch plodin, aby to nebylo sto hektarů, ale třeba maximálně dvacet. To tam nese už nějaké krajinné prvky, které tam klidně může i ten nájemce, který tam hospodaří, dát. Těch programů je hrozná spousta, ale nesmí to být dobrovolné, musí to být buď povinné anebo tak, že skutečně nic v té krajině neudělají, nedosáhnou na tu podporu.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak důležité jsou lesy pro to, aby voda z našeho území nemizela?
Jakub HRUŠKA, profesor, Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR
--------------------
Lesy jsou důležité velmi, i když tedy musím říct, že někdy se to malinko přeceňuje ten význam těch lesů, přece jen se to malinkou přeceňuje, ale důležité jsou, protože oni tu krajinu chladí. Tím jak odpařují tu vodu z půdy, tak tu krajinu chladí, takže z tohoto hlediska významné jsou. A lesů máme v současné době nejvíc v moderní historii, nikdy jsme z dob Marie Terezie víc lesů neměli. Ale hlavně musíme s těmi lesy dobře hospodařit. Smrkové monokultury, které v současné době žere kůrovec na půlce území republiky, je přesně ta cesta, kterou jít nesmíme, nemůžeme a pevně doufám, že nebudeme.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probíhá ta snaha opustit ty smrkové monokultury a změnit skladbu stromů dost rychle,jak rychle postupují změny počasí, respektive klima.
Jakub HRUŠKA, profesor, Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR
--------------------
To je běh na delší trať. Na druhou stranu ale my, teď musím říct my jako vědci, říkáme dvacet let, že se takhle hospodařit lesnicky dál nedá, že ta klimatická změna přijde a ty smrkový monokultury vyhubí. Přesto se u nás stále sází velké množství smrkových lesů, i když třeba lesáci tam dokazují statisticky, že ne. Ale fakticky to tak je. Když se podíváte po republice, kdybyste koukala mlaziny ve věku deset, dvacet let, nejvíc bude zase těch smrkových.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, jde při té záchraně lesů hlavně o změnu poměrů druhu stromů nebo ještě správci by měli pamatovat na něco dalšího?
Jakub HRUŠKA, profesor, Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR
--------------------
Tak musejí pamatovat na tu druhovou skladbu. Ty smrky to prostě neunesou tohle to klima současné a to počasí. Rozmanité druhy, protože upřímně řečeno, také nevíme, co na ty stromy přijde jiného za deset let. Teďka se jeví jako nejlepší alternativa buk, možná to za deset let trochu přehodnotíme, ale v každém případě je potřeba do těch lesů vnášet pestrost. Je potřeba zrušit lesní meliorace, který jako odváděly naopak tu vodu z toho lesa, protože to byla neproduktivní půda, která byla zamokřená, takže naše lesy jsou protkané sítí meliorací, které je potřeba jaksi zaslepit, přestat používat a naopak tu vodu spíš se pokusit zadržet v té půdě než nějak jinak. Prostě tu vodu zadržet tam, kde napadala. Ne někde 50 kilometrů ve velké přehradě.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváte do těch klimatických modelů, o něž se tedy vědci snaží. Musíme počítat s tím, že podobně teplá a suchá jara se budou dlouhodoběji opakovat?
Jakub HRUŠKA, profesor, Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR
--------------------
Ano, to je přesně ten scénář klimatické změny, který jako pro střední Evropu platí, že budeme mít prakticky stejné množství srážek, jako máme, jako jsme měli třeba v uplynulých 50 letech, ale bude tepleji a ty srážky budou jinak distribuované. To znamená, že tady budeme mít období sucha, které se bude pravděpodobně střídat s obdobími intenzivních dešťů a my jsme s kolegy na těch modelech dlouho pracovali, my máme takový systém malých lesních povodí Geomon, kde prostě monitorujeme už několik desetiletí. A já musím říct, že když jsme to před takovými deseti lety poprvé ty predikce viděli,tak jsme tomu nevěřili. Říkali jsme: To není možný, tam tý vody najednou nepoteče půlka? A dneska jsme tam. Tam dneska teče v těch potocích 60 % vody, než nám teklo před pěti lety.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty intenzivní deště nemají šanci nahradit ten nedostatek?
Jakub HRUŠKA, profesor, Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR
--------------------
Ne. Prostě Medard nám chybí a bude chybět, aby se na měsíc zatáhlo a pršelo a co je ve střední Evropě typické, tak to nám teďka chybí a můžeme jen doufat, že se to někdy vrátí, aspoň někdy.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakub Hruška z Ústavu globální změny, ústavu, který patří do Akademie věd. Děkuju, že jste přišel, že jste byl hostem ve studiu Českého rozhlasu Plus.
Jakub HRUŠKA, profesor, Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR
--------------------
Děkuji.
