moderátorka

Možná vás moc nepřekvapí, že na výpravě za vzácnými a ohroženými rostlinami jsme skončili na statku v Markvarticích u Sobotky. Vzácné byliny se tu hledají líp než v přírodě.

Ing. Bohumil BRADNA, zahradník

Tato bílá kytička už je taky docela vzácná. Ta se jmenuje sasankovka lesní a v lese moc neroste. Roste spíš na takových suchých vápnitých stráních. Dneska už se v české přírodě moc nevidí. A pak tady jsou další druhy, který jsou velice vzácný. Hvozdíky. A zase tohle je hvozdík, který roste u nás na několika málo místech. Jmenuje se hvozdík sivý. Roste u nás tady nablízku,  na Malým Bezdězu. A tohle, co tady vidíte, to je vlastně záchranný pěstování tak, aby se vůbec ty druhy udržely. Samozřejmě tohle pěstování má svoje úskalí. Když se něco pěstuje v takzvaný monokultuře, když je to jeden druh pohromadě, tak se to přírodě vůbec nelíbí.  Ta příroda co udělá? Nejdříve nám tam pošle plevele. To každý dobře zná.  Ale to není všechno. My jsme pozorovali, že na takovém čistém porostu okopaném se daleko víc drží škůdci a choroby. Čili příroda znovu potlačuje, když už máme porost čistý, tak nám to pošle choroby a škůdce. Čili vždycky do toho porostu musíme vkládat hodně energie, hodně své vlastní práce, abychom tyto čisté porosty udrželi. Čili vždycky přece jenom maličko pracujeme proti přírodě. Přirozené by bylo, kdybychom ty léčivé byliny sesbírali někde v přírodě, ale to je prakticky nereálné.

moderátorka

A jak to všechno začalo?

Ing. Bohumil BRADNA, zahradník

Viděl jsem na své vlastní oči, jak z přírody ty rostlinný druhy mizí. Doslova mizí před očima. A tak jsem si říkal, že se něco pro to musí udělat aktivního, že by se ty rostliny měly zkusit pěstovat, aby se zachránily aspoň nějaký ty vzácný druhy. A tak jsme začali s kolegyní

pěstovat přírodní rostliny. Naše česká příroda obsahovala kolem 3 tisíc druhů rostlin. A dá se říct, že velká většina z nich je vzácných. Dneska najdete v přírodě nějakých tisíc druhů a ostatní je velice vzácné. Říká se, že když vymře jeden druh rostliny, tak vymírá deset druhů hmyzu. A my sami nevíme, jaký všechen smysl ten hmyz a ta návaznost na tu přírodu má. Takže jsme se pustili do pěstování

českých přírodních rostlin. Především na to, abychom je využili pro květnaté louky, což je naše hlavní náplň, ale samozřejmě když už jsme založili porosty, bylo by velkou škodou,  abychom je nevyužili také k léčivým účelům. Musíme si říct, že sběrem z přírody vlastně ty rostliny mizí. Když sbíráme třeba květy petrklíče, prvosenky jarní, tak se nám potom nesemení a je to veliká škoda, potom nám ty lokality ubývají

a je to prostě samozřejmě pro přírodu ztráta. Bylo by velice hezké, kdyby si lidé uvědomili to, že anglický trávník tady za prvé není domácí, že vlastně přírodě vůbec nic nepřináší. Pohled na rozkvetlou louku v podstatě povznáší. To je takový náš základní cíl,  který jsme v současné době prakticky úplně naplnili, protože můžeme dneska sestavit jakoukoliv louku. Máme vlastně jednotlivé druhy semen přírodních lučních kytek, takže je můžeme namíchat a sestavit v takové směsi, které se blíží přírodě. Tohle zrovna je kopretinová louka.  Kopretina je takovým vlastně symbolem květnaté louky. Je velice pěkná, když kvete. A teďka jak s tím sekáním? Ideální by bylo teďka během krátké doby týdne, čtrnácti dnů tuhle tu louku posekat. Doporučujeme jednu věc - aby si každý posekal jenom určitou část té louky, protože ta louka během jednoho měsíce znova vykvete a znova bude zase krásná,  ale budou tam mít navrch zase jinačí druhy, jako třeba hvozdíky. Ty jsou teďka schovaný tady v porostu a čekají na to, až budou mít potom prostor. Čili ta louka vám znova zakvete

zhruba asi po jednom měsíci. No a část té louky si můžeme nechat odkvést. Tam se zase budou vyvíjet třeba motýlí larvy. Čili vždycky je dobře, když nám část té louky kvete a část zase prostě se zmlazuje, část znova nakvétá.

moderátor

Léčivé byliny tu rostou v ekologicky čistém prostředí pod dohledem Pavla Váni.

Pavel VÁŇA, bylinář

Tohle je rdesno hadí kořen, z kterého se používá teda kořen. Je velice zajímavý při nemoci, která se jmenuje Crohnova choroba. Postihuje v dnešní době mladou generaci. V podstatě je to autoimunitní onemocnění, kde dochází ke zužování tenkého a tlustého střeva. A zase znovu. Takže ten člověk prodělává několik operací. A dá se tomu velmi dobře pomoci právě čajem - odvarem kořenů. A výborně to působí i v oblasti jater, protože tato nemoc doprovází taky onemocnění jater. A ještě když tam přidáme třeba nějaký jaterník, bylinky, tak je to vynikající a ten člověk je chráněnej z obou stran. Od toho tenkého střeva a také od těch jater, protože tenké střevo a játra velice spolu silně souvisí. Jako zářný příklad můžu uvést jednu paní z Brna, která měla tuto chorobu  a nakonec ta játra měla z toho vlastně v takovém stavu, že už byla objednaná na transplantaci jater. A pomocí toho zlepšení stavu tenkého střeva k tomu nedošlo a paní je šťastná do dneška, protože tím se vyhnula spoustě problémů, který by ji doprovázely celý život.

moderátorka

Dalším námětem, jak citlivě využít vlastní pozemek, je Zelené království v Brodku u Konice. Mgr. Podhorná se proslavila léčebnými přípravky z pupenů rostlin. Na zahradách pěstuje domácí i cizokrajné léčivky jednak pro sběr pupenů,  jednak jako arboretum pro poučení zájemců.

Mgr. Jarmila PODHORNÁ, bylinářka

Jako takovou novinku máme koupele. Lidé mají možnost si vytvořit takové wellnes, například když potřebují pročistit tělo od odpadních látek, tak bylinky, které zároveň mohou očistit i lymfu. Bylinky ke zklidnění organismu,  proti bolestem kloubů a zad, pro dýchací problémy. Jsou to věci, které do budoucna lidé mohou využívat pro zlepšení zdravotního stavu. Nejlepším, co v tomto sortimentu je, jsou právě pupeny zpracované, protože do toho pupenu rostlina dá to nejlepší, co v sobě obsahuje. Čili ty regenerační látky, které nám mohou pomoci  k obnově lidského organismu.

moderátorka

Pokud do Brodku přijedete na exkurzi, počítejte s tím, že se zdržíte několik hodin. Mnoho léčivých rostlin je velmi atraktivních nejen pro oko. Dozvíte se, jak vám mohou pomoci.

Mgr. Jarmila PODHORNÁ, bylinářka

Plakikoden je rostlina, kterou lidé často mívají na zahrádkách jako okrasnou, ale nevědí, jakou léčivou sílu má. Je to rostlina, kterou můžeme využít v případě, že máme nějaké problémy s dýchacím ústrojím, zahleněný organismus.  A hlavně tedy na všechny druhy

problémů s dýchacím ústrojím.  Agastache vrásčitá je bylinka, která do budoucna bude mít lidem co říci, protože má silné léčivé působení na vnitřní orgány, na stabilitu trávícího ústrojí a hlavně co je tady do budoucna velice důležité, že má určitou sílu protinádorového působení. Pazvonek chloupkatý je bylinka, která do budoucna může hodně pomoci lidem při řešení krevních problémů.  Posiluje jednak tvorbu červených i bílých krvinek, ale je také prostředkem posilujícím organismus. A také dodává tělu látky,  které vytvářejí ženské a mužské hormony. Je to tedy prostředek,  který je velice posilující a do budoucna určitě žádaný.

moderátor

Moderní evropské přírodní zahrady počítají i s neužitkovými stromy, běžnými v přírodě. Proč tedy nevysadit ty léčivé?

Mgr. Jarmila PODHORNÁ, bylinářka

Lístky se odedávna využívaly na léčbu močových cest,  ale nejužitečnější a nejsilnější působení mají pupeny. Zpracované pupeny na tinkturu nám mohou velice pomoci  jednak pro čištění těla, ale zároveň také například na regeneraci slinivky,  při osteoporóze. Čili to jsou takové problémy, které jsou někdy obtížně řešitelné, a tady nám tato rostlinka může pomoci.

moderátorka

Tak a teď se můžete rozhodnout.  Chcete zahradu dál hoblovat na anglický trávník, který poškozuje místní mikroklima včetně vodního režimu krajiny, nebo to zkusíte jinak?