Dřevo napadené kůrovcem lze ošetřit. Na trhu je ho však tolik, že se nedá prodat v tuzemsku ani v zahraničí. A navíc nejsou lidé.
Při procházce lesem u obce Vílanec poblíž Jihlavy narazí člověk každou chvíli na smrkové klády, které museli lesníci kvůli kůrovci vykácet. Kalamita se nevyhnula ani Vysočině. Přesto je v tomto lese kus, v němž je dřevo zdravé.
Lesník Libor Janda ze Správy městských lesů Jihlava s ním hospodaří jiným způsobem, než je ve většině lesů v Česku obvyklé. Nemá v něm pouze smrkové monokultury, tedy smrky vysázené ve stejnou dobu. Od roku 1995 se snaží o věkově a druhově různorodou skladbu lesů.
„Máme v našem porostu zastoupen modřín a jedli v poměrně velkém množství. Je tu struktura, která se blíží přirozenému stavu. Jsou tu starší a mladší stromy. Myslím, že také proto tu nehraje sucho významnější roli," popisuje Janda.
Sucho je důvod, proč se kůrovec tak výrazně přemnožil. Lýkožrout smrkový napadá hlavně stromy oslabené nedostatkem vody.
To, že rozdílná věková a druhová skladba by mohly být řešením, jak propříště kůrovcové kalamitě předejít, potvrzuje i lesní ekolog Tomáš Vrška z Mendelovy univerzity. „Důležité je, aby vznikaly menší a různě vysoké skupiny stromů, protože pak se vytváří stabilnější struktura," doplňuje Vrška. Když je na hektar vysázeno méně stromů, mohou mít lepší kořeny a větší koruny.
Experti z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů doporučují, aby byl poměr skladby lesa zhruba 60 ku 40 ve prospěch jehličnanů. Rovněž by se měl zvýšit počet jedlí, a to zejména na úkor smrků. Mezi listnáči by měly výrazně přibýt buky a lípy. Naopak méně bříz.
„Problém je, že lesy jsou dlouhověké a mají za nynější rychlou změnou klimatu zpoždění. Nicméně už teď můžeme vysazovat dřeviny, které jsou vyšším teplotám přizpůsobené," řekl už dříve Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně.
Podle Vršky není mnoho takových lesů, které by byly založené na rozmanité skladbě a přirozené obnově, tedy na takzvaném nepasečném způsobu hospodaření. Je jich pouze okolo čtyř procent.
Ministerstvo zemědělství ale chystá finančně podpořit přirozenou obnovu lesa všemi dřevinami. Na tohle a na další opatření uvolní 450 milionů korun. K tomu ministerstvo navýšilo počet vagonů pro dopravu dříví po železnici.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by navíc chtěl, aby na boj s kůrovcem vznikla podobná skupina jako nedávno na boj se suchem. Tu tvoří odborníci a politici, kteří mají k dané problematice co říct.
Ukrajinci to nevyřeší
Na kvalitu dřeva nemají lýkožrouti příliš velký vliv. Pokud se napadený strom vytěží a ošetří proti kůrovci přibližně do tří týdnů a do dalších několika dnů jej pořežou na pile, může se pak klidně využít na truhlářské a stavební řezivo.
„Ke změně v kvalitě dochází, pokud dřevo leží na skládkách. A to už se může poškození projevovat různě. Může dojít k namodrání, můžou se na povrchu objevit houby, můžou se tam vytvořit hluboké výsušné trhliny, kvůli nimž se dřevo rozpadá," vysvětluje Petr Zahradník z Lesní ochranné služby. Takové dřevo se pak nejčastěji využívá pro výrobu papíru a paliva.
Jenže kůrovcového dřeva je teď tolik, že se nestíhá zpracovat. Navíc je zoufalý nedostatek lidí, kteří by to udělali.
V oboru pracuje kolem třinácti tisíc zaměstnanců. Podle ministerstva zemědělství chybí až šest tisíc lidí. Z toho důvodu plánuje přijmout pracovníky z Ukrajiny.
Jenže ani toto opatření situaci nevyřeší. První pracovníci do Česka přijdou v druhé polovině října, naplno se program pro zaměstnance z Ukrajiny rozjede až v příštím roce. „Díky němu bude možné přijmout 2 000 pracovníků ročně. Systém se aktuálně rozbíhá. Ze začátku bude limitován ze strany zaměstnavatelů, kteří se musí s celým procesem seznámit," upozorňuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Zájem o zapojení do programu zatím projevilo 42 potenciálních zaměstnavatelů. Jednou z podmínek však je, že si zaměstnavatelé konkrétní pracovníky na Ukrajině vyhledají sami.
Zároveň ministerstvo řeší, jestli můžou využít i Ukrajince, kteří dostali pracovní víza v Polsku. „Touto otázkou se momentálně zabýváme," potvrdil Bílý.
Namočené dřevo
Státní podnik Vojenské lesy a statky nyní na omezeném vzorku dříví testuje ekonomickou výhodnost mokrých skladů, v nichž dříví zkrápí. „Tyto sklady by měly lépe zachovávat kvalitu sortimentu," říká výrobní náměstek Vojenských lesů a statků Libor Strakoš. Podnik by do konce tohoto roku rád prodal maximální množství kůrovcového dříví. „S ohledem na výrazný přebytek jehličnatého dříví na evropském trhu se to zatím ne zcela daří," uvádí Strakoš.
Ministerstvo zemědělství škody způsobené kůrovcem za letošní rok ještě vyčíslené nemá. Loni v případě Lesů ČR činily ztráty 982 milionů korun. Letos škody asi překročí miliardu. Záleží na tom o kolik.
