Výjimku ze zveřejňování smluv v registru by měly vedle národního podniku Budějovický Budvar dostat i všechny státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů nebo obcí, které mají obchodní či průmyslovou povahu. Většinou jednoho hlasu to schválila sněmovna.
Zákon o registru smluv dopadl od loňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad padesát tisíc. Od letošního července má být zavedeno pravidlo, že nezveřejněná smlouva není platná. Poslanci za křesťanskou demokracii ale usilovali o změnu, která by z této povinnosti vyňala Budějovický Budvar (na podnik dohlíží ministerstvo zemědělství lidovce Mariana Jurečky).
Už při loňském projednávání poslanci navrhovali, aby jihočeský pivovar nebyl jedinou výjimkou – a obavou z konkurence argumentovali i u České pošty, Lesů ČR nebo Českého aeroholdingu.
Kvůli množství pozměňovacích návrhů sněmovna uvažovala i o tom, že zákon vrátí do druhého čtení. Místo toho ale rozhodla závěrečným hlasováním – a množství firem, které se registru smluv mají šanci vyhnout, se tak nyní rozrostlo.
Pro předlohu s širokým pardonem hlasovalo 80 ze 159 přítomných poslanců zejména z ČSSD a KSČM, hlasy přidala také část členů KDU-ČSL a ODS. Proti bylo 47 členů dolní komory, hlavně z klubů TOP 09 a Starostů, ANO a Úsvitu. Patrně největší boj se ve sněmovně strhl o vynětí státních podniků; o příslušném pozměňovacím návrhu se hlasovalo hned pětkrát.
Svůj krok poslanci vysvětlují právě potřebou chránit státní firmy před obchodními soupeři. „Musíme se k těmto subjektům chovat s péčí řádného hospodáře a nezhoršovat jejich postavení a výsledky," prohlásil šéf sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák.
Poslanec ČSSD Jan Birke poté odmítl, že by svým tahem nahráli korupčnímu prostředí. „Na lidovou tvořivost jsme zvyklí," prohlásil. „Pokud ale zastupujeme stát, tak se sami nebudeme střílet do nohy. Prostředí má být stejné, vyrovnané a konkurenční, ale není možné, aby někdo smlouvy vytahoval a někdo nevytahoval."
S přístupem sněmovny je spokojený i budějovický pivovar, který rozhodnutí dolní komory přivítal. „Dosavadní zkušenosti po téměř osmi měsících fungování zákona o registru smluv jednoznačně potvrdily, že jeho dopady po 1. červenci 2017 by způsobily značné škody v obchodní i finanční oblasti a negativně by se projevily v hospodaření. Tím by byla ohrožena dosavadní finanční stabilita podniku," dodal mluvčí Budvaru Petr Samec.
Podle poslaneckého znění předlohy by se určité úlevy měly vztahovat i na Českou televizi a Český rozhlas. Pod zákon by sice spadaly, nemusely by ale vkládat do registru smlouvy, které se týkají výroby a vysílání sportovních pořadů včetně nákupu práv, a dohody o nákupu práv převzatých pořadů.
Kavčí hory změnu uvítaly. „Česká televize by nebyla schopna divákům nadále nabízet některé aktuální sportovní přenosy, především ty s účastí českých sportovců, ani zásadní události, jako je mistrovství světa ve fotbale," reagovala na rozhodnutí sněmovny mluvčí ČT Alžběta Plívová.
Český rozhlas uvedl, že s cílem, kvůli kterému byl registr smluv zaveden, nemá problém. Jeho mluvčí Jiří Hošna zároveň podotkl, že obecně v praxi zveřejňování smluv může ovlivnit spolupráci s obchodními partnery, a nejen ji. „Jako velká instituce dostáváme od řady obchodních partnerů exkluzivní podmínky, které jsou citlivé a které mohou při případném zveřejnění způsobit výkyvy na trhu," dodal.
ANO a lidovci vznášejí výhrady
Koaliční zástupci, kteří hlasovali proti výjimkám, jsou ale z kroku ČSSD minimálně v rozpacích. Podle ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše problémy s obchodním tajemstvím sice reálně existují, daly se ale řešit i jinak – a zákon mělo precizovat zmiňované druhé čtení. K tomu však nedošlo.
„Teď budeme intenzivně prosazovat odborné jmenování do dozorčích a řídicích orgánů státních podniků," uvedl Babiš s tím, že hnutí ANO předloží příslušný návrh ve sněmovně ve čtvrtek.
S výslednou podobou normy není spokojený ani ministr zemědělství Jurečka, který stál za první z výjimek – tou pro Budvar. „V průběhu času se ukázalo jako rozumné podpořit některé další návrhy, já osobně jsem podporoval návrhy typu vyjmout vysoké školy, výzkumné ústavy," řekl s tím, že s rozšířením výjimky i na státní podniky nesouhlasil.
Návrat normy do druhého čtení by ale podle něj (v rozporu s Babišem) ničemu nepomohl. „Pozměňovací návrhy by zůstaly stejné," soudí a stejný výsledek jako ve středu očekává i v případě, že by zákon poslancům vrátil Senát.
„Byli jsme hrdi, že se ho (zákon) podařilo prosadit. Dnes ho ministr Jurečka podporován komunisty, ČSSD a ODS zručně vykastroval, takže se stal nefunkčním a je v podstatě zbytečný. Lobbisté slaví."
Zpravodaj novely Jan Farský (STAN, za TOP 09), jenž v minulosti zákon o registru smluv prosadil, uvedl, že je „v podstatě vykostěn". Podle poslancova odhadu zmizí z registru kolem dvou třetin objemu sledovaných veřejných peněz, například jen státní podniky představují podle něho stovky miliard korun ročně. „Spíš je otázka, co tam zůstalo. Moc toho není," řekl.
Poslanci ČSSD, KSČM a ODS vyjmuli ze zveřejňování útrat státu státní, městské a krajské firmy. Zmrzačili jediné opatření proti plýtvání; Rekonstrukce státu (@RekonstrukceCZ) February 22, 2017
A stejně mluví i iniciativa Rekonstrukce státu, která zákon dlouhodobě podporuje a které se k jeho podpoře před posledními volbami zavázala i většina současné sněmovny. Zákonodárci podle ní nedali přednost zájmu občanů před snahou lobbistů zakrýt finanční toky.
„Poslanci ČSSD, KSČM a ODS vyprázdnili jediný nový zákon, který má zabraňovat plýtvání veřejnými prostředky. Přijali plošné výjimky pro státní a městské firmy, které ročně potajmu hospodaří se stovkami veřejných miliard ? například dopravní podniky, městské holdingy, Českou poštu, České dráhy či Lesy ČR," komentoval verdikt zástupce iniciativy Nikola Hořejš.
