logo Silvarium tisk

Řada lesníků míní, že kůrovcovou kalamitu může zhoršit situace, kdy už neplatí výjimky umožňující odkornění v první zóně Národního parku Šumava.

ŠUMAVA Ještě loni mohly firmy či soukromníci, kteří měli lesy v první zóně Národního parku Šumava, na základě výjimky zákona O ochraně přírody zasahovat proti kůrovci. Od loňského června už nejsou výjimky povoleny.
„Ve státních lesích národního parku se kůrovcem napadené smrky v prvních zónách nechávaly být, v soukromých a obecních lesích patřících do první zóny parku platila výjimka. Ta však od 1. června loňského roku neplatí. Kůrovcovou kalamitu to ještě zhorší," uvedl Miroslav Mäntl, jednatel Městských lesů Kašperské Hory, které jsou s rozlohou 6000 hektarů třetím největším městským lesnickým podnikem v Česku.
„V první nejchráněnější zóně Národního parku Šumava máme 600 hektarů lesů. Třeba u Bílého potoka máme po loňské podzimní vichřici Horwart 200 kubických metrů popadaného dříví. Víme, že je napadené kůrovcem a nemůžeme zasáhnout a asanovat ho," vysvětlil Mäntl. Loni před prvním červnem mohli lesníci smrky napadené kůrovcem zbavit kůry, a tím zbavit kůrovce potravy, i když dřevo v prvních zónách nechávali. Tím se množství brouků snížilo, a pokleslo tak i množství dalších napadených stromů v lesích, kde se musí kůrovcové dřevo těžit.
Lesník tak podle Mäntla stojí před 200 kubíky dřeva, v kterých je kůrovec a nemůže nic dělat. Loni v Městských lesích Kašperské Hory podíl kůrovcového dřeva neboli dřeva napadeného kůrovcem na celkových těžbách dosáhl 26,5 procenta.
Na otázku, kolik zpracují kůrovcového dřeva letos, odpověděl Mäntl, že to může být i dvakrát tolik. Vliv bude mít totiž i odstranění výjimky na zasahování v prvních zónách.
Pracovníci obecních lesů si dlohodobě myslí, že výskyt kůrovce v jejich lesích má částečně na svědomí i brouk pocházející ze zón národního parku, kde se proti němu nezasahuje.

Šíření brouků z první zóny se prokazuje těžko

„Myslíme si to, ale těžko se to prokazuje," sdělil jednatel. „Protože vyšší polohy jsou poměrně mokré a vliv sucha, jehož výsledkem je kůrovec, tam není skoro žádný, ale kolem Kašperských Hor, kde jsou skály, je vliv sucha podstatně větší. Takže v těchto místech, kde nesousedíme s parkem má na výskyt kůrovce větší vliv sucho," popsal Mäntl.
„Zkrátka těžko se to dá matematicky vyjádřit. Na Modravsku máme lesy na kopci Antýgl, ten je určitě hodně ovlivněný kůrovcem z národního parku, ale vyčíslit se to nedá," podotkl. Václav Toman, předseda regionální organizace Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v Plzeňském kraji sdělil, že lesy sousedící s bezzásahovými zónami národního parku trpí kůrovcem násobně více.
„To jsou bohužel paradoxy dnešní doby, doplácí na to městské lesy Kašperké Hory, městské lesy v Rejštejně, Hartmanicích i Volarech, do kterých nalétává kůrovec z bezzásahového území národního parku," dodal Toman.

CHKO: nezjednodušujme, potíže jsou v celé zemi

Mluvčí Správy Národního parku a CHKO Šumava Jan Dvořák uvedl, že pracovníci parku se snaží zabránit výletu kůrovce do okolních hospodářských lesů, kde je povinností kůrovcem zasažené stromy kácet. „Podívejme se ale, jak špatná je v celém Česku situace s kůrovcem, takže svalovat vinu na bezzásahová území, to nejde," sdělil Dvořák.
Park podle jeho informací loni vytěžil celkově 180 tisíc krychlových metrů dřeva. Z toho bylo takzvaných úmyslných neboli plánovaných těžeb jen 50 tisíc kubíků.
Ze zón, kde se zasahuje proti kůrovci, bylo totiž odstraněno 50 tisíc metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem. Bylo to o dvacet tisíc kubíků víc než v roce předcházejícím. Navíc jihočeskou část Šumavy loni postihly dvě velké vichřice, kterým padlo za oběť asi 160 tisíc kubíků dřeva. Problém je, že do těchto padlých stromů kůrovec při výletu míří přednostně.
Z polomů byla loni zpracována polovina, na zbytku se pracuje ještě nyní. „Vývoj kůrovce je kvůli teplému počasí letos zrychlený zhruba o tři až čtyři týdny než v předchozích letech," sdělil Dvořák.

„U Bílého potoka máme po vichřici 200 metrů krychlových popadaného dříví. Je napadené kůrovcem a nemůžeme zasáhnout." Miroslav Mäntl, jednatel Městských lesů Kašperské Hory

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě