Bývalé dopadové plochy leteckých a dalších střel jsou podle ekologů těmi nejvzácnějšími lokalitami chystané chráněné krajinné oblasti Brdy. Bez výbuchů ale ztratí svou hodnotu.
Proto by se o ně vojáci mohli „starat" i dál.
JINCE/PRAHA Už jsou to čtyři roky, co česká armáda naposledy „útočila" na dopadovou plochu Jordán. Od té doby neproběhly v této části Brd žádné střelby. A podle odborníků je to znát. Lokalita rychle zarůstá. Tím, že nedochází k rozrývání a rozrušování půdy, se snižuje počet rostlinných i živočišných druhů.
Záchranou můžou být ženisté „Dopadové plochy jsou velmi zajímavé a přírodně cenné, nepoužívají se tam žádné pesticidy, herbicidy ani umělá hnojiva," vysvětluje Mojmír Vlašín, krajinný ekolog institutu Veronica. Jedním dechem dodává, že příkladem je třeba vojenský újezd BřezinauVyškova. „Studenti se tam učí trhací práce, z dálky to místo vypadá po těch tisícovkách výbuchů zničené, ale ve skutečnosti jsou to jedny z nejkrásnějších ploch s čolky a kuňkami," popisuje Vlašín.
Armáda podle něj takto supluje přirozené disturbance, tedy pravidelné narušování, které už z dnešní přírody takřka vymizely.
A podobně to vypadá i v Brdech. Nejen Jordán, ale i další dopadové plochy Tok a Padrť se budou počítat mezi nejcennější lokality připravované chráněné krajinné oblasti. Jenže jak dokazuje Jordán, je potřeba zavčasu se začít věnovat tomu, aby se z těchto perel nestaly pouze běžné louky.
„Plochy rychle zarůstají a je potřeba je udržovat. V minulosti tam fungoval vojenský management, kdy výcvik s nahodilými požáry v podstatě suploval potřebnou péči. Řešenímmůže být součinnost mezi správou CHKO a Vojenskými lesy a statky, případně Armádou ČR," navrhuje v rozhovoru pro Příbramský deník Karel Urban z Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy.
AMojmír Vlašín vidí zase cestu ve specializované péči. Uvádí příklad z Velké Británie. Tamější armáda se dohodla s ochránci přírody a do vytipovaných oblastí posílá ženisty, kteří tam likvidují nepotřebné staré miny. „Řešením do budoucna mohou být například i pojezdy techniky vojenských historických skupin v daných lokalitách. V současné době jednáme s ministerstvem životního prostředí o dalších možnostech spolupráce," reaguje za české ministerstvo obrany mluvčí Jiří Caletka.
Očista skončí do roku 2017 Samotné vyjížďky starých tanků a těžkých pásových transportérů však příliš nevyřeší. I když chce vojsko pyrotechnicky očistit i dopadové plochy, půjde především jen o povrchové práce a pro těžkou techniku zůstanou tato místa stále nebezpečná.
Zástupci resortu proto zatím neoficiálně přikyvují, že pokud bude třeba, pro vojáky nebude problém občas uvnitř CHKO odpalovat nálože. Dělostřelci z Jinců si stále ponechají prostor Brda a odtud je to k ostatním dopadovým plochám relativně blízko.
„V současné době je vyčištěno 31 % území, což jsou téměř čtyři tisíce hektarů. Do konce roku 2015 plánujeme mít vyčištěno 59% anásledující rok 86 %. Celé území bude v pořádku nejpozději do konce roku 2017," shrnul na únorovém setkání se starosty Aleš Zika, který velí 95 pyrotechnikům čistícím Brdy od nevybuchlé munice.
***
Podle schváleného plánu by měla chráněná krajinná oblast z brdského vojenského újezdu vzniknout k 1. lednu 2016. Území se tak otevře veřejnosti.
* Místa, která do té doby pyrotechnici nestihnou vyčistit, především ve středu bývalého újezdu, budou uzavřena a postupně se otevřou veřejnosti až později.
* Z důvodu ucelené ochrany brdské přírody a krajiny byla CHKO Brdy navržena i mimo hranice stávajícího vojenského újezdu.
* Mezi přírodně nejcennější lokality patří v Brdech ty, kde při výcviku dopadaly granáty. Včas je tak třeba zajistit, aby se z těchto míst nestaly „obyčejné" louky. Pomoci může další spolupráce s armádou. Vojáci tam mohou třeba trénovat s těžkou technikou, rozjíždět terén. Případně cvičit odpalování min a podobně.
* Správa oblasti by mohla sídlit v budově bývalých Rudných dolů v Příbrami.
Komentáře
To co se líbí nám a co my považujeme za správné, to je třeba za "vaše" peníze udržovat (zde je přirozená sukcese "spíše" na závadu), co se nám nelíbí a co považujeme za špatné, to zničíme (lesy v NPŠumava) a ještě o tom budeme za "vaše" peníze bádat.
Jak tomu máme rozumět?
To začaly příroní zákony najednou fungovat jinak?
A destruktivní činnost armády, kdy jsou odpalovány tritolové nálože, nahrazuje co "přirozeného" ?? Sopky?
A jak to, že na Šumavě tomuto "vědci" uvážlivé lesnické zákroky proti kůrovci vadí tak, že je líčí jako "masakry motorovou pilou" a tady najednou skutečné ničitele velebí?
Asi bychom motiv jeho počínání, které hraničí až s rektálním alpinismem, nemuseli hledat dlouho, že?
Jediné co nevíme, je výše onoho "motivu".
Ale to by nebylo nejdůležitější.
Zvláštní je, jak si tento "renomovaný vědec" dokáže odporovat - a zároveň je zvláštní i to, že tak mnohdy činí opakováním stále stejných frází, jejichž obsah a význam si buď plete, nebo je ani nechápe.
A odporovat si v jedné nepříliš rozvinuté větě - to už svědčí spíše o tom druhém.
Nebo je mu jedno, že ze sebe dělá šaška?
Musíme si připustit, že česká krajina by bez působení člověka byla hodně jiná, a to někde i o dost chudší (jinde zas došlo k likvidaci biotopů a společenstev jiných).
Nevím ale co je na tom tak nepochopitelného a nepřijatelného, rozlišovat "dobrý" a "špatný" vliv člověka. Někdy prostě lidská činnnost přírodním společenstvům a třeba přítomnosti vzácných druhů prospívá, jindy škodí. Je na nás lidech, jestli to přijmeme za své. Jestli budeme k věci přistupovat různě podle konkrétních situací a s racionálním nadhledem, nebo ulpívat na jednom vzorci a dogmatu a neustále předhazovat ke srovnání nesrovnatelné případy a neustále někomu vecpávat temné úmysly a psí hlavy, i když má třeba zrovna pravdu a je to k prospěchu věci. A v zajetí vlastních dogmat osočovat z dogmatičnosti druhé, i když k věcem přistupují různorodě, jak vyžaduje podstata věci. Jenže někdo to holt pochopit ani nechce a jediné o co mu jde, je hledání "jabka sváru."
V čem je problém, co byste si pane Hrochu na těchto plochách s pestými společenstvy představoval jako další přístup Vy?