logo Silvarium tisk

Toby Aykroyd, ředitel organizace Wild Europe:
„Lidé spojení s terorismem a dalšími násilnostmi trávili jistý čas v divočině a učili se hledat cestu k sobě i k druhým bez ideologických a politických nálepek... Výsledkem je prozatím dvě stě komunitních vůdců, kteří se vrátili do svého původního prostředí s úplně novým poselstvím." I o tomto pozoruhodném projektu v Severním Irsku vypráví Toby Aykroyd (1955), ředitel organizace Wild Europe.

* Před dvěma lety jste inicioval petici, která se vyslovovala pro ochranu přírody na Šumavě. Proč?

Členové naší organizace byli znepokojení plánovaným kácením a výstavbou v nejcennějších územích Národního parku Šumava. Oslovil jsem tedy Jaromíra Bláhu z Hnutí DUHA a zeptal se ho, co bychom proti tomu mohli dělat. Výsledkem byla petice, kterou nakonec podepsalo 72 ředitelů evropských národních parků a expertních neziskových organizací. Nešlo nám o počet podpisů, ale o reprezentativní výběr osobností a institucí. Smyslem bylo následně přijít s konstruktivními návrhy na rozvoj Šumavy s přihlédnutím k dlouhodobým úspěchům, jichž Česká republika dosahuje v ochraně přírody. Navrhli jsme některá opatření, ovšem konečné rozhodnutí bylo pochopitelně na české straně – je to vaše země a váš park.

* Sám jste se podílel na studii o ekonomickém potenciálu ochrany divočiny na Šumavě...

Napadlo nás, že by bylo užitečné vytvořit materiál shrnující výhody, které ochrana přírody přináší míst -ním obcím a komunitám. Ty si totiž často neuvědomují, že z divočiny můžou těžit i hospodářsky. Studii připravila britská expertní společnost Economics for Environment Consultancy, která zpracovává analýzy pro OSN, Světovou banku nebo Evropskou komisi, ve spolupráci s odborníky z české Akademie věd. Možný ekonomický přínos Národního parku Šumava vyčíslila na 44 miliard ročně, v čemž jsou započítané i takzvané ekosystémové služby, tedy například že lesy a rašeliniště zadržují srážky. Turisté na Šumavě utratí ročně 1,87 miliardy korun, přičemž území s divočinou přinášejí víc peněz než místa kultivovaná člověkem – návštěvníci nejezdí za pokácenými stromy, ty můžou vidět kdekoli jinde.

* Jsou v západní Evropě místa, která jsou ohrožena podobně jako nedávno Šumava?

Šumava je zřejmě jediný evropský národní park, který byl vystaven tak přímému ohrožení. A ačkoli ochrana přírody po celé Evropě čelí dlouhodobým problémům a výzvám, v současnosti sílí vědomí důležitosti přírody a vůle ji chránit. „Zelené" myšlenky pronikají do programů řady mainstreamových politických stran. A roku 2009 odhlasoval Evropský parlament rezoluci o ochraně divočiny – pro bylo 538 poslanců, proti jen 19. Šlo o jednu z nejsilnějších většin, jakých kdy bylo na této půdě dosaženo, což znamená mimo -řádné silný mandát pro ochranu evropské přírody, včetně rozšiřování divočiny tam, kde je to možné, a spojování současných ostrůvků divoké přírody tak, aby z výsledku mohly těžit i místní komunity.

* Mluvil jste o ekonomickém zisku příslušných regionů. Co přináší divočina nám ostatním?

Dám vám příklad. Velká Británie měla loni velké problémy se záplavami – když si spočítáte škody z povodní a náklady na obranu proti nim, vyjde vám, že lepší než stavět betonové zábrany a doufat v přízeň osudu je rozšířit území lesů, které vsáknou přebytečnou dešťovou vodu. Totéž se týká stoupající hladiny moře – také se nám víc vyplatí vrátit pobřeží do přirozeného stavu a nechat přírodní procesy, aby moře samy regulovaly, než stavět zátarasy. Ve výsledku na tom vyděláte, přestože některá území nebudete moci hospodářsky využívat. Další přínos souvisí s klimatickými změnami a potřebou snížit obsah uhlíku v atmosféře – lesy a mokřady totiž slouží jako přirozené a prakticky neomezené úložiště tohoto prvku.

* A co řekněme duchovní rozměr divočiny?

To je vedle ekologického a ekonomického zisku třetí kategorie přínosů. Pozitivní vliv divoké přírody na lidskou duši jsme vždy spíš vnitřně cítili a teprve dnes se z něj učíme profitovat celospolečensky. Je to nesmírně důležité zvláště pro obyvatele velkých měst. „Terapie divočinou" se dnes využívá především ve zdravotnictví, při práci s problémovou mládeží a také při léčbě konfliktního chování.

* Jak to probíhá v praxi?

Zase uvedu konkrétní příklad. Společně s univerzitami v Essexu a Ulsteru jsme monitorovali a vyhodnocovali projekt, který se snaží vliv divoké přírody použít ve prospěch usmiřování nepřátel z dlouholetého etnicko-politického konfliktu v Severním Irsku. Lidé spojení s terorismem a dalšími násilnostmi trávili jistý čas v divočině a učili se hledat cestu k sobě i k druhým bez ideologických a politických nálepek. Je to součást většího projektu, který úspěšně funguje už deset let. Výsledkem je prozatím dvě stě komunitních vůdců, kteří se vrátili do svého původního prostředí s úplně novým poselstvím. Podobný projekt se v Jižní Africe v devadesátých letech zaměřil na 125 mladých lidí, kteří během tamějších ozbrojených konfliktů zažili prostředí extrémního násilí. Cílem bylo snížit jejich účast v kriminálních aktivitách. Všichni byli v té době nezaměstnaní a přes 80 procent z nich se předtím podílelo na vážných zločinech včetně vražd, znásilnění nebo ozbrojených přepadení. „Ekoterapie" v Dračích horách měla pozitivní vliv téměř na všechny účastníky – většina se dostala ze závislosti na drogách, mnozí založili rodiny a kriminalita v daných komunitách výrazně klesla. V současnosti se zkouší, jestli obdobné projekty půjde uplatnit i v dalších zemích sužovaných násilnostmi. Divočina tedy není žádný luxus ani nepřetáčí hodiny nazpátek do minulých dob – je to důležitá součást naší společnosti, která může napomoci i trvale udržitelnému míru.

Štěpán Kučera

Komentáře  

+4 # Tomassk 2015-01-29 13:03
Stereotypy maloměsta a velkoměsta se od sebe pochopitelně liší, nicméně ony velkoměstské mají navíc tu vadu, že se kdoví proč považují za vznešenější a lepší. Stereotypy těžce postižený Pražák je Brouk Pytlík, který vše zná a všude byl a jemuž na světě není rovno. Může být třebas zelinář (nebo syn zbohatlého zelináře), jenž vzdělání příliš nepobral, de facto však nemá úctu k nikomu ;-)

: http://www.blisty.cz/#sthash.WUbDvLSU.dpuf

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě