Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Vracíme do Bělověžského pralesa v Polsku, který je součástí světového přírodního dědictví UNESCO a jedním z posledních zachovalých pralesů nížinného charakteru v celé Evropě. Od jara loňského roku, zde pod záminkou boje s kůrovcem, probíhalo masivní kácení. Proti ničení pralesa protestovali ekologické organizace, veřejnost a také vědci z Polska i celé Evropy. 8 měsíců se přímo v pralese snažila kácení zabránit také občanská blokáda. To se na konec podařilo až díky rozhodnutí Evropského soudního dvora po žalobě Evropské komise. Co bude dál s Bělověžských pralesem?
Joanna PAWLUŚKIEWICZ, aktivistka Obrońcy Puszczy (Obránci pralesa)
--------------------
Po rozhodnutí Evropského soudního dvora přestaly v pralese pracoval harvestory a kácení úplně ustalo. Soud zakázal kácet v celém pralese. Kromě opravdu nebezpečných suchých stromů u cest a silnic. Zároveň také soud zakázal pokácené dřevo z lesa odvážet, a to je problém. Polské lesy by pokácené dřevo totiž velmi rádi prodaly. Takže my teď hlídáme a mapujeme, kde pokácené stromy leží a označujeme je barvou, aby bylo jasné, že to jsou stromy z pralesa a není možné je odvézt a prodat.
prof. Rafat KOWALCZYK, Polska Akademia Nauk Instytut Biologii Ssaków
--------------------
Gradace kůrovce, schnutí stromů i jejich následné samovolné padání a rozpad dřeva je proces, na kterém se podílí řada dalších živočichů, jako jsou brouci, houby či ptáci. Kůrovec tedy les obohatil o další živočichy, kteří jsou svázáni s trouchnivějícím dřevem, což je dobré pro biodiverzitu. Naopak kácení harvestory, které prováděly Polské lesy, byl problém pro zubry. Zubři se stáhli hlouběji do pralesa, někteří dokonce odešli do lesů mimo prales, které pro ně ale nejsou vhodné. Prales má přitom schopnost se sám s kůrovcem vypořádat a znovu se obnovit bez potřeby zasahování člověkem.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Zajímalo nás, kdo nese odpovědnost za kácení v Bělověžském pralese.
Adam WARJAK, novinář Gazeta Wyborcza
--------------------
Největší odpovědnost za ničení pralesa má ministr životního prostředí Jan Szyszko. V polských lesích pak konkrétní osoby z vedení, generální ředitel a ředitel nadlesnictví. To vše je velmi dobře zdokumentované, kdo za co odpovídal. I to popsal evropský soud ve svém rozsudku. Rozsah poškození přírody byl zde opravdu velký. A byl protiprávní a jasně zdokumentovaný. O tom není diskuse.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Obrátili jsme se tedy s žádostí o rozhovor na polské ministerstvo životního prostředí. Nejdříve nám sdělili, že nám rozhovor rádi poskytnout, v dalších dnech ovšem následovala série výmluv na nedostatek času a přehazování na nižší a nižší úředníky ministerstva. Nakonec si čas na rozhovor nenašel ani tiskový mluvčí. Obrátili jsme se tedy na Polské lesy.
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí Lasy Państwowe (Polské lesy)
--------------------
Jde o to, že v roce 2017 jsme káceli stromy, které byly nebezpečné. V některé době jsme i zakázali vstup do lesa, protože to bylo nebezpečné pro veřejnost, ale také jsme se starali o všechny veřejné a turistické cesty a u těch cest jsme kácely mrtvé stromy proto, aby ty stromy nespadly na turisty a na silnice. To bylo vše, co jsme v roce 2017 dělali. Jiné práce jsme nedělali. A ty stromy, opakuji mrtvé stromy, které padaly na cesty, jsme pak odváželi. Jsme prostě lesníci. A protože by ty stromy vadily přístupu do pralesa, tak jsme je odvezli.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Mluvčí lesů odpovídá tak, jakoby v loňském roce dodržovali všechny předpisy o ochraně přírody. Jenže realita, kterou jsme loni v pralese viděli na vlastní oči, byla úplně jiná. Kácení probíhalo za pomoci těžkých strojů v hloubi lesa a k zemi padaly i naprosto zdravé listnaté stromy. Vznikaly velké mýtiny a počet pokácených stromů se také zněkolikanásobil oproti předchozím letům. To samé tvrdí vědci i aktivisté.
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí Lasy Państwowe (Polské lesy)
--------------------
To říkají aktivisti, na to mají právo, ale já chci zdůraznit, že lesníci postupovali v souladu s polským právem. Nadlesnictví nemůže jinak postupovat než podle zákona. Polský zákon o lesích říká - pokud je strom poškozený nebo suchý, tak ho musíme pokácet a musíme zajistit bezpečí pro veřejnost. Nic jiného podle zákona dělat nemůžeme. A taky jsme nedělali. Museli jsme pokácet mrtvé stromy a zajistit bezpečnost.
Adam WARJAK, novinář Gazeta Wyborcza
--------------------
Tady není debata, zda postupovali podle zákona nebo ne. Prostě zákon porušili. Tak rozhodl evropský soud a následně to potvrdil také polský soud ve Varšavě. I další polské soudy také jasně říkají, že lidé, kteří blokovali kácení Bělověžského pralesa, zákony neporušili. Naopak oni byli ti, kteří svým jednáním zákon chránili. Takže mluvčí lesů může říkat co chce, ale rozhodnutí soudů je jednoznačné. Soudy jsou tu od toho, aby řekly, kdo je a kdo není v právu. Určitě to není mluvčí Polských lesů. A kdyby nespadala prokuratura pod vládu, tak by lidé z Polských lesů za to, co dělali v Bělověžském pralese, stanuli před soudem. A já pořád ještě doufám, že se tak stane.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Jenže ten, kdo dnes stojí před soudem, jsou paradoxně aktivisté, kteří nelegálnímu kácení bránili.
Joanna PAWLUŚKIEWICZ, aktivistka Obrońcy Puszczy (Obránci pralesa)
--------------------
Probíhá okolo 350 soudních řízení, které se dělí do několika skupin. Jedna je za neoprávněný vstup do lesa. Potom za blokádu harvestorů, to jsou přestupky. A potom na nás podali trestní žaloby za protest v centrále ředitelství Polských lesů. Dalších 5 osob je obviněno z napadení lesníků při blokádě, které jsou ale úplně vymyšlené. U těch přestupků nám udělali pokuty, ale my jsme se proti všem pokutám odvolali a řeší to soud. Nerozumíme tomu, proč bychom měli my platit pokuty, když to byly Polské lesy, kdo podle evropského soudu kácel v Bělověžském pralese v rozporu se zákony.
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí Lasy Państwowe (Polské lesy)
--------------------
Všude, kde se kácí dřevo, tak tam se nesmí vstupovat. Takový je v Polsku předpis, že je tam zákaz vstupu. Protože jsme v pralese pracovali a tam pracovaly harvestory, a kdyby to nebyly harvestory, tak to mohly být motorové pily a aktivisti tam přesto chodili a věděli, že to je místo se zákazem vstupu, kde se kácí stromy a že je tam chodit zakázáno. Lesní stráž jim na místě říkala, ať tam nechodí. A oni tam přesto šli. Tak je museli zadržet. Zapsali si jejich údaje a ty pak poslali soudu a soud s nimi zahájil řízení. Prostě aktivisti chodili na místa kácení dřeva a to je zákonem zakázáno.
Krzysztof CIBOR, mluvčí Greenpeace Polsko
--------------------
Polské lesy ale neposílají k soudu jen lidi, kteří blokovali místa těžby, ale také ty, kteří se účastnili pokojných protestů a demonstrací. Cílem Polských lesů ve skutečnosti bylo, aby se před veřejností kácení ukrylo. Proto zadržovali i lidi, kteří se šli přesvědčit na vlastní oči do míst, kde se už nekácelo. Takových případů je opravdu hodně. Důležité je, že zatím všechny soudy potvrdily, že lidé, kteří kácení blokovali, jsou nevinní a že žádné právo neporušili. Soudy také uznaly, že lidé, kteří blokovali nelegální kácení, byli motivováni dobrým úmyslem a nakonec soudy řekly, že lidé měli vyšší právo kácení bránit než Polské lesy kácet, protože chránili před zničením unikátní přírodu v Bělověžském pralese.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Za svoji odvahu dostali obránci Bělověžského pralesa celou řadu cen.
Kasia WOŹNIAK, aktivistka Greenpeace Polsko
--------------------
Toto je plastika, kterou jsme dostali jako obránci Bělověžského pralesa k ceně od rádia FM. Za významný přínos k pozitivní společenské změně. Tahle cena je od Gazety Wyborcza. Nejznámějšího polského deníku za mimořádný přínos společnosti. A tohle je cena Brýle rovnosti od Nadace Izabely arugi-Nowackiej v kategorii sociální spravedlnosti za obranu Bělověžského pralesa.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
V lednu letošního roku došlo k odvolání ministra životního prostředí Jana Szyszka a jmenování nového ministra životního prostředí, který prohlásil, že bude respektovat rozhodnutí evropského soudu. Jaký má ale nový ministr postoj k ochraně pralesa?
Adam WARJAK, novinář Gazeta Wyborcza
--------------------
Nový ministr je nastrčená figura minulého ministra Szyszky. Všichni lidé od předchozího ministra tam totiž zůstali. Sedí dál na ministerstvu i v Polských lesích. Szyszko nebyl odvolaný, protože by ztratil důvěru, ale by to vnitřní věc vládnoucí strany Právo a pořádek. Pravda je taková, že největší politické strany jsou provázány s Polskými lesy a nechtějí, aby byl celý Bělověžský prales vyhlášen národním parkem. Přitom rozšíření národního parku na celý prales by bylo nejlepší řešení. Zároveň ale přestává být veřejnost spokojena s tím, jak Polské lesy fungují, a to je dobrá příležitost se znovu bavit i o Bělověžském pralese.
prof. Rafat KOWALCZYK, Polska Akademia Nauk Instytut Biologii Ssaków
--------------------
Nový ministr není přírodovědec, životnímu prostředí nerozumí, vzděláním je matematik, rozhodnutí soudu o zastavení kácení ale respektuje. Zároveň se ovšem nový ministr nikdy jednoznačně nevyjádřil, zda podporuje ochranu Bělověžského pralesa, i kroky, které dělá, jsou často jen pro média. Například říká, že nedošlo k poničení pralesa, že je to jen výmysl vědců a ekologických organizací. Ustavil ale také komisi, která má řešit, co dál s Bělověžským pralesem. Jenže členy této komise jmenoval jen vědce, kteří podporovali kácení a kteří jsou spojeni s Polskými lesy a s lesním hospodařením. Ne s ochranou přírody. Ministr chtěl zapojit i zahraniční vědce, ale z 8 oslovených se zapojil jen jeden, což svědčí o tom, jak špatné jméno ta komise má. Podle nás to měla být komise z vědců, organizací a místních obyvatel, kteří se pralesem dlouhodobě zabývají. Nebo tu žijí a pracují. Ti vědí lépe, co je třeba chránit a také znají potřeby místních obyvatel, aby například mohli z lesa mít dřevo nebo moci sbírat houby a borůvky. Připravujeme proto s kolegy z Akademie věd vlastní návrh koncepce ochrany Bělověžského pralesa.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Do Bělověžského pralesa se vypravil také český prezident Miloš Zeman, aby podpořil postup polských politiků ve sporu s Evropskou komisí, ale polská média cestu našeho předního odborníka na kůrovce ignorovala.
Adam WARJAK, novinář Gazeta Wyborcza
--------------------
To jsou takové stejné typy politiků, Miloš Zeman, Jan Szyszko nebo Donald Trump. To jsou politici, kteří přemýšlejí o přírodě jen tak, jak ji můžeme využít. Oni se teď dostali k moci a podporují se navzájem. Ale já si myslím, že jejich čas už končí, že už to dlouho nepotrvá, že lidé si uvědomí, že svojí brutální politikou společnosti nic nepřináší, že za nimi nezůstává nic pozitivního, jen zničený Bělověžský prales, nebo zničená Šumava.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
A co dále plánují ekologické organizace, které v loňském roce organizovaly blokádu kácení Bělověžského pralesa, posílaly důkazy o ničení pralesa Evropské komisi a zásadně tak přispěly k zastavení kácení?
Kasia WOŹNIAK, aktivistka Greenpeace Polsko
--------------------
Ještě jsme nevyhráli, naše práce ještě neskončila. Naším cílem od počátku je vyhlášení celého Bělověžského pralesa národním parkem. Jedině tak je jel lze trvale chránit. Pracujeme proto nyní na vytvoření infocentra přímo tady v pralese, kde chceme turisty informovat o tom, co se zde dělo v uplynulém roce. Ale také chceme turistům ukázat, co nejlepšího je možné v pralese vidět, jaké jsou nejlepší trasy, ale také jim umožnit se seznámit s námi. Čili pořád hlídáme, zda nepokračuje kácení a chceme o důležitosti Bělověžského pralesa a jeho přírodní hodnotě informovat veřejnost.
Krzysztof CIBOR, mluvčí Greenpeace Polsko
--------------------
Ten konflikt způsobil, že se o Greenpeace a dalších ekologických organizacích začalo více mluvit. Najednou jsme měli větší prostor v médiích, v televizi i v novinách, a to opravdu pomohlo ochraně přírody v Polsku. Naši dárci nám začali posílat více peněz, to znamená, že viděli, že děláme správnou věc a že ji děláme dobře a taky, že jde opravdu o vážné ohrožení přírody. Podařilo se nám také udělat velkou demonstraci ve Varšavě na podporu Bělověžského pralesa. Na ekologické demonstrace v Polsku lidé nechodí, ale v tomto případě přišlo 15 tisíc demonstrantů, což byla největší ekologická demonstrace v historii Polska. To ukázalo, jak vážný je to problém a jak vážní je to, co dělá Greenpeace a jiné ekologické organizace.
Adam WARJAK, novinář Gazeta Wyborcza
--------------------
Je to obrovský úspěch. Je to opravdu gigantický úspěch. Celé to trvalo 2, 3 až 4 roky předtím, než rozhodl Evropský soudní dvůr. A teď po rozhodnutí soudu je tu úplně jiná situace. Je to obrovsky důležité, protože to lidem v Polsku, ale i v celé Evropě ukazuje, že Evropská unie nejsou jen peníze na silnice, že ona chrání také přírodu, prostředí, ve kterém žijeme a to je opravdu důležité. Takže to není v Polsku jen úspěch v ochraně přírody, ale je to i úspěch v tom, jak lidé o Unii doteď přemýšleli. Také Unie obyvatelům v Polsku ukázala, že to nejsou jen technokrati, kteří vydávají miliony eur na budování silniční infrastruktury, aby mohly stát nové dálnice, ale ukázala, že brání i takové hodnoty jako je přírodní dědictví, a to je opravdu velká věc.
Krzysztof CIBOR, mluvčí Greenpeace Polsko
--------------------
Naštěstí se ukázalo, že omezené myšlení ministra Szyszka nevydrží navěky, že jsou tu instituce a především lidi, společnost, která nechce, aby se takový prales kácel jako běžný hospodářský les, ale chtějí, aby se ponechal přírodě.
