Od města k městu jezdí lesníci a vysvětlují lidem, proč musejí kácet miliony stromů a že za to nemůže jen nyní nejcitovanější brouk, kůrovec. Hejtman Olomouckého kraje svolal na pátek 13. července kvůli kalamitě krizový štáb složený ze zástupců vlastníků lesů, státní správy, inspektorů životního prostředí, ochranářů přírody, odborníků i lidí z dřevozpracujících podniků. „Kalamitní štáb je svolán především proto, že kůrovcovou kalamitou a polomy je postižena většina území regionu," sdělil mluvčí kraje Vladimír Lichnovský.
„Viník dnešního stavu je známý. Jsou to klimatické změny, za kterými stojí člověk. Lýkožrout není prvotní příčina," poznamenal ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Jiří Groda.
Diskuse o vážném problému se podle lesníků těší velkému zájmu, přicházejí stovky lidí. Experti už byli v Jeseníku či Šumperku, teď se vypravili do sousedního Moravskoslezského kraje – do Bruntálu a dalších měst. Posluchači zaplnili celý sál. „Těší nás, že k tomu, co se děje, nejsou lidé lhostejní. Nečekali jsme, že o debaty s námi bude takový zájem," uvedl lesní správce z Opavska František Musil.
Lesníci popisovali, že stromy se v osmdesátých letech sadily tak, aby odolávaly západním větrům, které do Česka v minulosti převážně proudily a byly nasycené vodou, navíc smrky umí jímat vzdušnou vlhkost. „V současné době jsou však větry nejenže extrémně silné, ale přicházejí od jihu, což znamená, že jsou teplé a bez vláhy. Naopak vysušují. Neustále se opakující vichřice poruší stabilitu stromů a nedostatek vláhy pak dokoná své," zmínil Groda. Například v říjnu 2017 za sebou zanechala bouře Herwart, která se prohnala střední Evropou a byla jednou z největších živelních katastrof v historii Česka, tři miliony kubíků poškozeného dřeva, pak přišla v prosinci další bouře a letos v lednu třetí s rychlostí větru přes 200 km/h. K tomu v březnu mrazy a silný vítr měly na svědomí dalších 300 tisíc kubíků poničeného dřeva.„Jen pro představu, jeden kubík rovná se jeden strom. Dříve vichřice hrozily jedenkrát za pět let. Teď se opakovaly co tři měsíce," podotkl Musil.
Teplo a sucho. Kůrovec nastoupil až po nich
Další záporný faktor, který oslabuje lesy, jsou rostoucí teploty. Ze statistik Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyplývá, že teplota v kraji v letech 2011 až 2017 rostla ročně o 0,6 až 2 °C. Třeba duben 2018 byl o 5,5 stupně a květen o 3,7 stupně teplejší, než je dlouhodobý průměr.
„Navíc rok 2015 byl nejsušší od počátku podrobných měření, v roce 2017 sucho ohrozilo polovinu země a na jaře 2018 byly teploty jako v létě a srážky atakovaly padesátiletá minima," vypočítával Groda. Zatímco v kraji v roce 2011 ještě napršelo 85 procent srážek oproti normálu, v roce 2015 už to bylo pouze 70 procent. Letos v dubnu spadlo pouhých 47 procent a v květnu 65 procent oproti normálu, uvádějí dále statistiky ČHMÚ. „Jde o tragický stav, kdy výpar z půdy převládá nad srážkami. Mnoho porostů prostě uschne," dodal Groda.
A teprve teď nastupuje na scénu kůrovec. V suchu a teple se totiž množí rychleji a častěji. Za normálních klimatických podmínek by byl podle lesníků neškodný. „Zdravý strom si s kůrovcem poradí. Když ho brouk navrtá, zalije dírku pryskyřicí. Jenže oslabené porosty nemají pryskyřici a energii, proto podléhají," vysvětlil Groda. Na to se ozvala ze sálu žena, že v lesích se kácejí i zdravé stromy. „Odloupla jsem kůru a nebyly tam žádné dírky," konstatovala.
„Problém je v tom, že k nám pronikl lýkožrout severský. Těžko se odhaluje. Nalétává do korun stromů, proto jste poškození v dolní části nemusela vidět," odvětil Groda. Lesníci přidali žádost, aby se lidé při podezření na kácení zdravých dřevin ozvali.
„Když letíte nad lesy, lze pozorovat, jak rok od roku mizí zelená a převažuje žlutá. Hořčík a vápník z půdy, jehož nosičem je voda, se nemá jak dostat do jehlic," doplnil svoje postřehy z terénu Groda.
Převážně smrkové lesy sadily tři až čtyři generace lesníků, kteří neměli potuchy o klimatických změnách. „My stromy do lesů vracíme, jen v jiném poměru. Převažují duby, buky, habry, olše, osiky či břízy. Výsadba smrků poklesla a listnáčů narostla. Sucho porážíme budováním mokřadů, tůní, zpomalováním potoků. Drobná vodní díla zadrží tolik vody jako Vltavská kaskáda," konstatoval šéf jablunkovského polesí František Lipowski. Lesníci také vyzvali veřejnost, aby jim se záchranou lesů pomohla. Třeba úklidem. Po těžbě zůstává spousta větví. Mohly by se stát potravou pro kůrovce. Nebo sázením stromů či v boji s trávou, která na mýtinách roste rychleji než sazenice stromů a musí se vysekávat. Stačí se obrátit na místní lesní správu. Proti suchu postačí i drobnost. Třeba jezírko na zahradě o rozměrech 2 x 2 metry. Pokud by tak v obci se 150 čísly popisnými učinilo alespoň sto vlastníků domků, vznikla by plocha o rozloze 400 m2 a ta už by mohla klima v daném místě ovlivnit, míní odborníci.
