Přihlásit

Vichřice Herwart těžce zasáhla lesy v celé České republice (ČRo Plus)

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Vichřice Herwart na podzim těžce zasáhla lesy v celé České republice, ale hlavně na Vysočině. Jak se s kalamitou lesníci vypořádávají? Co znamená pro obce, které často spoléhají z velké části na příjmy z lesních hospodářství? A co vypovídají důsledky kalamity o změnách klimatu a celkovém stavu lesů v zemi? O tom je dnešní pořad Zaostřeno, který pro vás připravil Vít Pohanka.
Poslední říjnový víkend to v České republice opravdu pořádně foukalo. Orkán Herwart, jak ho oficiálně nazvali němečtí meteorologové, zasáhl sice celou střední Evropu, ale právě v Česku dosahoval největší ničivé síly. Mohli jsme to slyšet i třeba z vysílání Českého rozhlasu Plus.

redaktor
--------------------
Extrémně silný vítr zaměstnává celý den hasiče i energetiky po celém Česku. Odstraňují vyvrácené a polámané stromy. V obci Stařeč na Třebíčsku zabil strom ženu, další zabil muže v Jičíně ...

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Oběti v České republice byly nakonec čtyři. Všechny zemřely pod padajícími stromy, několik lidí zahynulo také v Německu a na Slovensku. A i když nejvyšší rychlostí foukal vítr na hřebenech pohraničních hor, největší škody způsobil na mírně zvlněné Vysočině.
I po skoro měsíci a půl se o tom můžete přesvědčit na vlastní oči. Tedy pokud to risknete a vejdete na vlastní nebezpečí do lesů akciové společnosti KINSKÝ u Žďáru nad Sázavou. Město a lesní družstvo obcí Přibyslav, tedy další dva nejvýznamnější vlastníci v okolí, vstup do poškozených porostů přímo zakazují pod hrozbou pokuty. Zatím do poloviny února. Do lesů firmy KINSKÝ můžete, jsou protkané sítí silniček, po kterých navíc vedou turistické značky, a ty jsou oblíbené místními i přespolními turisty. Lesní rada společnosti Miroslav Matoušek přesto varuje.

Miroslav MATOUŠEK, lesní rada, KINSKÝ
--------------------
Ten strom je pouze načatej, dneska stojí, ale při podstatně slabším větru můžou padat jako, jo? My jsme teda nepřistupovali k tomu, abysme si nechali vyhlásit zákaz vstupu do porostu, protože víceméně skončila houbařská sezóna, hlavní tahy, kde jsou turistické cesty nebo kde se prostě, je zvýšený pohyb lidí, tak jsme víceméně bezprostředně hnedka druhý den po větru zpřístupňovali, čistili, že jo, to znamená, že si myslím, že tady ty rizikový věci jsou odstraněný, ale do těch porostů prostě nedoporučujeme vůbec vstup.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Orkán Herwart neničil lesy na první pohled dramaticky. Trošku paradoxně zasáhl hlavně stromy, které rostou na vlhkých místech, i když zemědělci a lesníci dlouhodobě pozorují nedostatek vody v půdě, a ten označují za stále rostoucí problém, který oslabuje vegetaci.
My vlastně stojíme v lese, který vypadá naprosto zdravě, normálně, a tamhle je popadaných několik stromů. To je opravdu jenom tím, že to je na podmáčeném místě.

Miroslav MATOUŠEK, lesní rada, KINSKÝ
--------------------
V tomto případě jsou to podmáčené místa. Ten vítr prostě i v uzavřenejch, sám jak to říkáte, že jo, neřek byste, je kompaktní porost, nikde nic, a leží jednotlivé stromy, to znamená pro personál náročný v tom, že se musí ty plochy celé procházet, vyhledávat, i pro ty zpracovatele potom, že jo, musí si tam přenýst nádobíčko, pilka, další věci, takže v tom spočívá ta pracnost a náročnost toho zpracování.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Jak dlouho vám třeba trvalo, než jste opravdu zmapovali situaci úplně, abyste věděli beze zbytků, kde vám co popadalo a kde ne? Přece jenom máte asi 5 700 hektarů, plus mínus?

Miroslav MATOUŠEK, lesní rada, KINSKÝ
--------------------
Souhlasí, souhlasí. Takhle, první nástřel zhruba jak byl do toho týdne, teď se víceméně furt ještě přesunuje, a druhá věc, není nic konečnýho, je před námi zima, a druhá věc, velké množství stromů také ještě potom následným větru poškozeno, dneska ještě stojí, zdá se, že to je v pořádku, ale už teď v pátek, minulý týden, při jednom větru silnějším, že jo, nad těch 50, tak už zase stromy padaly.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Zase to začne padat. Do kdy se tak dá v lese pracovat?

Miroslav MATOUŠEK, lesní rada, KINSKÝ
--------------------
Pokud toho sněhu nebude moc, tak víceméně se pracuje celou zimu. Ale tady ...

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
A co je to moc?

Miroslav MATOUŠEK, lesní rada, KINSKÝ
--------------------
No, 20 čísel vejš, že jo. Takhle, nejhorší na tomhle tom je, že pokud by ty stromy stály, tak to není problém, že jo. V zimě většinou se hlavně sklízí, těžba je u nás nejintenzivnější, ale pokud bohužel ten strom leží, tak, že se schová pod tím sněhem, a pro toho dřevaře už je to značný riziko, že jo. Protože víceméně tou pilkou šahá do sněhu a je to špatný, no. Tak potom víceméně necháváme záměrně stát i z toho důvodu takový ty zahnutý stromy, uhnilý, uvnitř porostů nebo kde víme, že už je to nějakej zbytek, kterej nemá z hlediska budoucí perspektivy toho lesa význam. Ty by se potom za tohohle stavu dokacovaly. Ale ležící dříví takhle, jak to vidíme přede mnou, tak pokud padne víc jak těch 20 centimetrů sněhu, tak to je už pro nás tabu. Anebo druhá možnost, ke každýmu tomu kmenu musí přijet nějaký přibližovadlo, nějakej prostředek, aby s tím kmenem pohnul, aby ho uvolnil, pak může nastoupit teprve dřevař.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
U kopce Peperku nedaleko obce Hamry dohlíží na odklízení kalamity lesník Petr Novotný. Hodně stromů je tady vyvrácených i s kořeny. U jejich paty jsou takzvané koláče nebo lívance. Těžké kruhy nalepené zeminy. Zpracování takhle popadaných stromů může být docela komplikované.

Petr NOVOTNÝ, lesník
--------------------
Je to velice nebezpečné v tom, že ten dřevař musí odhadnout směr tahu vlastně toho, toho koláče, musí si to, musí si uvědomit, kam to bude padat, popřípadě řezat v bezpečné vzdálenosti samozřejmě od toho, a při následném odříznutí se to vždycky pohne, takže je tam, že jo, obrovské riziko, že, že se může jakoby něco stát, jo? Je to, vlastně ten koláč má v průměru několik metrů, je to obrovská váha. A chybný rozhodnutí může znamenat, znamenat problém, jo.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Jak to zasáhne do vašeho pracovního života? Znamená to, já nevím, práci přesčas, nějaké víkendy a podobně, nebo je to spíš na tom, že prostě musíte utratit víc peněz za ty lidi, kteří to zpracovávají?

Petr NOVOTNÝ, lesník
--------------------
Je to jak finančně náročnější pro majitele, protože poškození těch oplocenek je obrovské, a bude potřeba spousta nových plotů a další, dalších stovek hodin práce, než se to dá do původního stavu. A pro mě osobně to samozřejmě znamená obrovské množství kontroly, spousty naběhaných kilometrů a, a nějaké to kilo dolů. Ale samozřejmě, že jakoby následný odvoz dřeva, starost o ty lidi, prostě zadávání těch prací, je to, je to samozřejmě náročnější než klasická těžba.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Dá se to vůbec počítat na čas?

Petr NOVOTNÝ, lesník
--------------------
Ne, to se nedá. To je poslání naše a my to bereme tak, že v tomhle tom hodiny nepočítáme.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Dřevaři se teď snaží hlavně opravit poškozené lesní školky, aby se zvěř v zimě nedostala ke stromkům, které budou potřeba pro obnovu lesa. U letitého smrku, který se vyvrátil i s kořeny, stojím s dřevorubcem Jaroslavem Škarýdem.

Jaroslav ŠKARÝD, dřevorubec
--------------------
Já si myslím, že jsou horší práce. A tvrdší než tohlento.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Abych to trošku popsal, je tady školka, evidentně oplocení je poškozené, protože na to popadaly stromy. Když přijdete na takové místo, co řešíte nejdřív? Co je potřeba udělat nejdřív?

Jaroslav ŠKARÝD, dřevorubec
--------------------
No, samozřejmě nejdřív se řešej ploty, že jo. Vykátit z oplocenek, aby se nechaly spravit ploty, zavřít, aby nedělala zvěř škody. Přes zimu. No, a pak se postupně postupuje porostem, vlastně zpracovává se to k linkám, pak přijdou kočí ...

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
K linkám, to znamená dostat to na místo, odkud se to dá nějakým způsobem svážet.

Jaroslav ŠKARÝD, dřevorubec
--------------------
No, přiblížit. Přiblížit, no. Takže kočí to stahaj koňma, sesvazkujou, přijede vyvážečka a dostane to na odvozní místo.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Co je pro vás těžší práce? Když je ten strom třeba zlomený pár metrů nad zemí, nebo když je to takhle vyvrácený strom?

Jaroslav ŠKARÝD, dřevorubec
--------------------
To je tak nastejno. Když to je zlomený ve vejšce, je to stejně nebezpečný jako tohle to. Tady nevíte u lívanců, u těchhle těch vejvratů, nevíte, kam se vám otočí. Když jsou, tyhle ty jsou malý třeba, ty tak nějak se nechaj odhadnout. Ale pak když jsou velký, jsou otočený jako ve směru pádu stromů, tak se pak musej odřezávat delší jako kladky, aby se to na vás nepřevrátilo. Při těch zalomenejch vývratech to je zas, to je, na každým stromu je to jinak, no. Těžko říct takhle.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Těžko to nějak zobecnit asi.

Jaroslav ŠKARÝD, dřevorubec
--------------------
Asi tak, no. Každej strom má svý, no.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Teďka je pár centimetrů sněhu, do kolika centimetrů se tak dá pracovat? Jestli se tohle dá zobecnit?

Jaroslav ŠKARÝD, dřevorubec
--------------------
Dá se pracovat, stále se nechá pracovat. Že jo, jde to pomalejc, člověk je víc mokrej. Ale jinak se, pracuje se celou zimu.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Vy děláte v partě nějaký nebo jste tady takhle ...

Jaroslav ŠKARÝD, dřevorubec
--------------------
Děláme pohromadě, teď když se uvolňujou ty oplocenky, tak jsme, že jo, nedá se, tady bysme třeba dva, by práce nebyla, jo? Takže jsme rozhozený. Jinak se dělá, pokupě se dělá, anebo v partě s traktorem. Anebo třeba takhle na druhý straně jsou kočí, takže se dělá s koňma a s vyvážečkama.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Dřevař Jaroslav Škarýd z České Bělé.

Miroslav MATOUŠEK, lesní rada, KINSKÝ
--------------------
Já jsem se snažil to vysvětlovat, možná kdybyste se tam asi otočil, asi by se nic nestalo, asi radši to je sichrovka, jo? Protože to je, protože to je jinej, jinej traktorista, jo? Pojede sólo traktor ...

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Rada Miroslav Matoušek koordinuje práce na odstranění kalamity hlavně ze své kanceláře ve ždárském zámku. Ve zdejších lesích pracuje od 80 let minulého století. A může tedy srovnávat přístup k lesům tenkrát a dnes.

Miroslav MATOUŠEK, lesní rada, KINSKÝ
--------------------
Ten způsob hospodaření, který dneska provádíme, je diametrálně odlišný od toho, kterej byl, když jsem začínal. V té době víceméně se jelo pásečným způsobem rozvoj..., poměrně rozsáhlé holé seče, které se tam následně pracně zalesňovali, že jo, vzhledem k tý velikosti, dneska jsme v poloze, že víceméně můžeme mluvit u nás u firmy, pokud hospodaříme záměrně, úmyslně, o nepásečném způsobu hospodaření. To znamená, přešlo se k maximálnímu využívání přírodních sil, to znamená, v tomto případě se jedná o přirozenou obnovu, kdy tu maximálně využíváme. Můžu říct, že třeba už dlouhodobě zpátky se pohybujeme zhruba při té obnově, na 45 % se nám daří přirozenou obnovu.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
To znamená, že ten les se obnovuje ...

Miroslav MATOUŠEK, lesní rada, KINSKÝ
--------------------
Obnovuje sám. To znamená, že les nasemení, vyrostou, vyrostou sazenice, že jo, které tam zůstávají, ten způsob hospodaření předpokládá, že musíme dělat přípravu před tímhle tím, to znamená, že ty porosty trošku prořeďujeme, což víceméně v řadě případů se některým lidem nelíbí, tvrdí, že ty lesy jsou řídký a podobně, ale upozorňují na to, že to je jeden z pohonnejch nebo nutnejch kroků k tomu, abysme mohli využít tu přirozenou obnovu. Samozřejmě jak máme 97 % zastoupení smrku a potřebujeme tady mít aspoň v jedný třetině zastoupený ostatní dřeviny, to znamená hlavně ten buk, jedli, takže to, co sázíme, tak víceméně minimálně 50 až 70 % sázíme v těchto dřevinách, jo, v tom buku a jedli. Uměle. A bohužel teda navíc vzhledem k tý zvěři se to musí všechno opatřovat. Jinak bych řekl, že ten způsob hospodaření je daleko citlivější, řekl bych, narážíme trošku na některá ustanovení lesního zákona, protože dneska podle zákona jste povinen do 2 let po vykácení na holo paseku zalesnit, do dalších 5 až 7 let, podle toho, jaký to je lesní typ, tu kulturu zajistit, to znamená, aby byla ve výšce, že už je to životaschopný, že ten les prostě přežije. Když jdete touto cestou, tou přirozenou obnovou, tak bohužel tyto časový intervaly je, se nedají se dodržet. Prostě jste víceméně na vodě.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Říká rada Matoušek. Ale obrazně. Protože jestli mají lesy v Česku dlouhodobý problém, je to zmíněný nedostatek vody.

Miroslav MATOUŠEK, lesní rada, KINSKÝ
--------------------
Dneska máme /nesrozumitelné/ zvenku vedle druhýho, takže čím hlouběji jdete, tak ten, ta půda je sušší. Ten deficit prostě je tak obrovskej, že ani víceméně normální průběh srážek teď víceméně zachrání, dejme tomu, tu vegetaci, že jo, že to tak vypadá, že to zatím žije, ale spodní voda opravdu není. Děláme tady na jedný ploše výzkum, mají tam /nesrozumitelné/, to znamená sondy do hloubky, kde se jímají srážky z půdy, víceméně jsou zaražený hadice, do kterejch se jímá prosáklá voda do nádob, že jo, pak se to po 14 dnech odebírá. A můžu vám říct, že začali jsme s tím někdy v půlce srpna a do dneška v tý metrový hloubce jsme nevylejvali ani kapičku. Vyloženě tak do těch 20 centimetrů se ta voda dostane a tím to končí.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
A nejde to dolů tedy do spodní ...

Miroslav MATOUŠEK, lesní rada, KINSKÝ
--------------------
Do spodní vody vůbec, ta /nesrozumitelné/ to nešlo, že jo. Pro spodní vody víceméně je rozhodující vlastně zima asi, to znamená množství sněhovejch srážek, potom ty jarní tání, kdy ta voda víceméně jako do tý půdy jde. Ale přes léto, vzhledem k charakteru srážek, že jo, to jsou většinou bouřky nebo prudké srážky, tak ta voda většinou zachytí hodně vegetace, povrch a hodně toho odtíká.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Jenže bez ohledu na sucho můžou majitelé nějakým citlivějším hospodařením lesy aspoň posílit, aby je tak nezasahovaly kalamity způsobené extrémním počasím?

Miroslav MATOUŠEK, lesní rada, KINSKÝ
--------------------
Heleďte se, to je otázka na fyzicky. Když bych vzal vítr, tak do těch 90 kilometrů v hodině jsme schopný lesáckejma opatřeníma, to znamená umisťováním těch obnovních těžeb, jejich směrováním a podobně, tomu zabránit. Ale pokud to má jako teď tenhle ten poslední vítr 126 kilometrů v hodině, tak všechny tyhle ty věci, když to řeknu lidově, jdou do kytiček.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Shrnuje Miroslav Matoušek, lesní rada akciové společnosti KINSKÝ. V následující části pořadu Zaostřeno uslyšíte, nakolik jsou kalamity z posledních let výjimečné. A co znamenají pro obce na Vysočině, pro které lesní hospodářství představuje nezanedbatelné příjmy.
Posloucháte pořad Zaostřeno Českého rozhlasu Plus. Ve městě Ždírec nad Doubravou, na rozhraní Žďárských vrchů a Železných hor, bydlí něco přes 3 tisíce obyvatel. To, co se děje v okolních lesích, je pro ně velmi důležité. Největším zaměstnavatelem je koneckonců nadnárodní dřevařská společnost Stora Enso. Starostou je nestraník Jan Martinec, který je současně předsedou představenstva Lesního družstva obcí Přibyslav, a Ždírec je jeho důležitým členem.

Jan MARTINEC, starosta, Ždírec nad Doubravou, předseda představenstva Lesního družstva obcí Přibyslav /nestr./
--------------------
Lesy jsou nejen svým významem taky zdroj nebo místo, kam se lidé chodí procházet, kam chodí na houby, ale je významným zdrojem příjmů finančních pro všechny obce a města, i pro členy Lesního družstva obcí. Jen tak pro zajímavost, my máme zhruba 105 hektarů vlastních lesů a náš podíl v tom lesním hospodářství lesního družstva, protože tam máme určitý podíl, třicet sedm set desetin, tak je přepočteno zhruba 250 hektarů. To jen tak pro informaci, abyste věděli, z čeho vycházíme. A my máme ročně z našich lesů zhruba milion 100 tisíc příjmů, z těch 105 hektarů. A nájemné, které vybíráme od Lesního družstva obcí, nebo které nám vyplácí, je částka asi tak 2 miliony 200 tisíc. Proti tomu, proti těm našim příjmům jsou nějaké náklady, od Lesního družstva jsou to čisté peníze. Čili zhruba 3 miliony za rok máme příjem z lesních prostě pozemků. To je výtěžnost lesů. Je to dáno skladbou lesa, protože máme lesy mýtní, no, a jestliže máme rozpočet do 60 milionů, takže je to významná částka.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
A ono ale možná nejde ani tak jenom o ty přímé příjmy, ale prostě lidi pracují v odvětví, které je s lesem a s lesním hospodařením přímo spojené, jestli se nemýlím.

Jan MARTINEC, starosta, Ždírec nad Doubravou, předseda představenstva Lesního družstva obcí Přibyslav /nestr./
--------------------
No, samozřejmě. My se chlubíme, že jsme centrem dřevařského průmyslu v republice, je to dáno největší pilou v republice, firma Stora Enso. Další firmy Czech LANA, významný zpracovatel dřeva, a spousta truhlářů, kteří zde působí, ať jsou to firmy o 2 nebo 20 zaměstnancích, takže prostě tady se dřevo, tady dřevo je, tak se tady zpracovává. Což je správně. A my musíme říct, že s tím dřevem je spojeno spousta práce. V lese, někdo musí stromeček zasadit, musí ho ošetřovat, obžínat, až doroste, musí ho vyříznout, musí někam odvízt, takže to dává práci skutečně stovkám, stovkám lidí v okolí.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Jak výrazně tedy poškodil orkán Herwart lesní hospodářství? A byl z historického pohledu podle starosty Martince nějak výjimečný?

Jan MARTINEC, starosta, Ždírec nad Doubravou, předseda představenstva Lesního družstva obcí Přibyslav /nestr./
--------------------
Lesní družstvo obcí má roční ETA neboli plánovanou těžbu zhruba 45 tisíc kubíků. A tohle to množství dřeva je na zemi po vichřici Herwart. Takže v podstatě ta roční těžba je na zemi. Proto na příští rok předpokládá vedení družstva, že bude těžba zhruba 60 tisíc kubíků, protože k tomu se objeví nějaká kůrovcová kalamita a takovéhle věci, nebo zase ještě něco spadne, jako že teď s mokrým sněhem padá, takže překročíme ten roční ETA, další roky se budou muset trošku šetřit s těžbou, a v našich městských lesích nám spadlo při tom Herwartu asi 200 kubíků, roční ETA máme do tisíce kubíků. Takže není to nějaká tragédie, byly tady větší po..., vichřice a pohromy, viz Kyrill, ale nic to není proti roku 1929, kdy na území dnešního Lesního družstva spadlo 450 tisíc kubíků dřeva.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
To znamená, že to bylo asi 9x víc než ...

Jan MARTINEC, starosta, Ždírec nad Doubravou, předseda představenstva Lesního družstva obcí Přibyslav /nestr./
--------------------
10x.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Nebo 10x víc než letos.

Jan MARTINEC, starosta, Ždírec nad Doubravou, předseda představenstva Lesního družstva obcí Přibyslav /nestr./
--------------------
A naši předkové to zpracovali, vysadili v těch letech 30, 31, 32, a my dneska ty lesy těžíme, protože jsou v mýtním věku.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Dá se dlouhodobě ten les nějakým způsobem pěstovat, aby se, těm kalamitám se nezabrání, ale aby se alespoň ty jaksi důsledky minimalizovaly? A děláte to?

Jan MARTINEC, starosta, Ždírec nad Doubravou, předseda představenstva Lesního družstva obcí Přibyslav /nestr./
--------------------
Dělá se to určitě. Zaprvé se tady sází smrk, který je původní, to znamená, sbíraj se semena, to je dáno zákonem, semena ze stromů, které rostou zde v té nadmořské výšce 500, 600 až do 700 metrů, Sklené tady a podobně, takže on má geneticky zakódováno, že tady vydrží, je zvyklý na to vláhový, vláhovou možnost nebo to množství, které tady je. No, jinak se samozřejmě v souladu se zákonem sází dneska listnaté stromy, nějaké to procento do 25 %, a ty lesy se pomalinku jakoby obnovují z těch monokultur smrkových na smíšené, i když smrk bude i nadále převládat. A z hlediska obchodního nás jako obcí, z toho máme peníze, tak samozřejmě ten smrk je nejzajímavější.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Starosta Ždírce nad Doubravou Jan Martinec. Opakované kalamity tedy nejsou nic nového. Lesníci zažili v českých zemích i mnohem horší pohromy v dobách, kdy se změnám klimatu nedaly přičítat. To ale neznamená, že by se neměli hospodáři na podobné situace připravovat. Petr Bureš je ředitelem odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů na ministerstvu zemědělství.

Petr BUREŠ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů na ministerstvu zemědělství
--------------------
Je to dlouhodobá věc, máte tady k dispozici omýtí, které je obvykle 100 let i vyšší, to je doba, za kterou postupně obnovujete lesní porosty, a samozřejmě taky záleží na, velmi záleží na stanovištích. Tak aby byly vybrány dřeviny vhodně s ohledem na lokální místní podmínky.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
To znamená na to, v jaké je to třeba nadmořské výšce, jak je to vystavené větru, jestli je to v horském prostředí, v rovinatém prostředí a podobně.

Petr BUREŠ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů na ministerstvu zemědělství
--------------------
Ano. Jestli jsme na kamenitém podloží, jestli tam máme spodní vodu, která nám neumožňuje, aby některé dřeviny mohly mít kořeny hloubějc usazené, tak aby byl dostatečný prostor mezi dřevinami a oni lépe odolávaly větrům, ale velkým větrům, který je 125 kilometrů, to je problém, aby obstály. Pokud tento vítr přijde v létě, tak listnáče mají taky velký odpor, takže ty maj taky problém, takže tam už je to celkem při velkých větrech jedno, co roste, záleží prostě na síle větru, nárazům větru a stabilitě porostu.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
O lesích slyšíme v poslední době skoro výhradně jenom, když přijde nějaká pohroma nebo spor. Ničí je škůdci, hlavně kůrovec a václavka, ceny dřeva klesají, soukromí vlastníci se nedávno bouřili proti zamýšleném zákazu těžby zdravých smrků a borovic. Ten ale po orkánu Herwart prakticky ztratil smysl. Hospodáři potřebují zpracovat stromy, které popadaly, na těžbu těch zdravých nemají většinou čas, peníze ani kapacitu. Laik může snadno získat dojem, že jsou lesy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v neustálých problémech a krizi. Jenže může to znít překvapivě, ale lesů v České republice ve skutečnosti přibývá.

Petr BUREŠ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů na ministerstvu zemědělství
--------------------
Z optického hlediska můžeme v kalamitních oblastech, zejména na té Moravě, vidět velké plochy, kde zmizely vzrostlé stromy, což pro laika udělá dojem, že les zmizel, ale na druhé straně prostě se jedná o lesní půdu, která má být co nejdříve osázená, aby les mohl plnit své ostatní funkce, takže to je fakt, no, a potom je tady ještě každý rok část nelesních půd, kteá se zalesňuje, takže plocha lesa se zvětšuje.

Vít POHANKA, moderátor
--------------------
Petr Bureš, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů na ministerstvu zemědělství. A jeho konstatování končí dnešní pořad Zaostřeno stanice Český rozhlas Plus, který pro vás připravil Vít Pohanka.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Na Zlínsku zvýší zástřelné za ulovené divočáky

Na Zlínsku zvýší zástřelné za ulovené divočáky

Myslivost

Ministerstvo zemědělství upravilo ve spolupráci se Státní veterinární správou opatření zavedená v reakci na výskyt afrického moru prasat. S účinností od 19. ledna dostanou lovci...

Čti dál
LČR chtějí přitáhnout lidi do oboru, učňům dají stipendia

LČR chtějí přitáhnout lidi do oboru, učňům dají stipendia

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky chce pomoci řešit nedostatek pracovníků v lesnictví poskytnutím prospěchových stipendií žákům lesnických učilišť. Stipendium 1500 korun měsíčně by mělo žáky...

Čti dál
Novoroční anketa Lesnické práce

Novoroční anketa Lesnické práce

Lesnictví

Rok 2017 oproti předešlým rokům přinesl problémy hned v několika zásadních oblastech lesního hospodářství. Kritická situace v ochraně lesa, propady cen na trhu s dřívím...

Čti dál
LČR uzavřely tendr 2018+, nejvíc smluv má Lesní společnost Ledeč

LČR uzavřely tendr 2018+, nejvíc smluv má Lesní společnost Ledeč

Lesnictví

Podpisem posledních dvou smluv uzavřel v úterý 9. 1. státní podnik Lesy České republiky (LČR) třímiliardový lesnický tendr 2018+. Z 52 územních jednotek bylo podepsáno...

Čti dál

-3°C

ČR - aktuální počasí

Zataženo

Vlhkost: 95%

Vítr: 6.44 km/h

  • 22 Led 2018 0°C -3°C
  • 23 Led 2018 3°C -1°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC

Naše další weby