Na holiny po vykácených porostech se budou sázet borovice a listnaté stromy
Písek – Po osmi letech je letošek semenným rokem. Pozná to i laik, protože vrcholky smrků jsou obalené šiškami. Ale má to i stinnou stránku. Právě smrkové porosty nejvíce poškodilo sucho a tropické teploty. „S dozrávajícími šiškami těžknou vrcholky stromů a první pohroma na sebe nedala dlouho čekat. 7. července přišla velká bouřka, vršky smrků se ohnuly nebo polámaly. Daleko horší byly následující dva měsíce bez deště a s vysokými teplotami," uvedl Václav Zámečník, jednatel společnosti Lesy města Písku (LMP).
Smrky usychaly ne po stovkách, ale tisících. „Problém je v tom, že smrky se samy nezmlazují, takže všechny poškozené stromy jsou určeny k těžbě. Pokud bychom je nechali stát v lese, budou lákadlem pro lýkožrouta smrkového, vrcholkového nebo lesklého, kteří patří do skupiny kůrovců," doplnil Václav Zámečník.
Smrky se musí nejen rychle vytěžit, ale také zpracovat a co nejdříve odvézt z lesa, aby nedošlo ke znehodnocení dřeva. Ztráty by byly značné.
Do konce letošního roku vytěží písečtí lesáci dva až tři tisíce kubíků napadeného dřeva. Budou na to stačit vlastními silami. V lesích se bude nejen kácet, ale také sázet. Naholinysevrátísmrkjen minimálně, počítá se s borovicemi, douglaskou a listnáči. Zkušenosti píseckých lesáků potvrzují, že pro půdní a klimatické podmínky Písecka jsou nejvhodnější lesy smíšené.
Dokončení na straně 2
Velké sucho poškodilo. . .
Smrky nahradí borovice a listnaté stromy
Dokončení ze strany 1 Písek – Více než polovinu porostů v městských lesích tvoří smrky. Lesáci však chtějí tento podíl snížit právě proto, že tento jehličnan si s velkým suchem neumí poradit. „Má pouze povrchové kořeny, které se do nižších vrstev za vodou nedostanou. Když je normální rok, smrk se dovede vypořádat s kůrovci. Brouky jednoduše zalije smolou. Lýkožrout se vyvíjí ve dvou etapách – na jaře a začátkem podzimu. Běžně devadesát procent brouků nevyletí, letos jich prošla úspěšně druhým rojením většina. Je tedy reálné nebezpečí, že budeme čelit kůrovcové kalamitě," vysvětlil Václav Zámečník, jednatel společnosti Lesy města Písku (LMP).
Vedle nově vysazených porostů borovic a listnáčů LMP zvažují vysázet douglasku. Příměs tohoto jehličnanu má podle odborníků značný stabilizační vliv na lesní porosty díky svému silnému a intenzivně budovanému kořenovému systému. „Kůrovec sice douglasku nenapadá, ale poškozují ji jiní činitelé," dodal Václav Zámečník. V píseckých lesích se douglaska pěstuje zhruba 130 let a byla sem dovezena ze Severní Ameriky.
Obnova poškozených a vykácených ploch si vyžádá rychlé zalesnění. Se sazenicemi písečtí lesáci problém mít nebudou. Na rozloze 3,5 hektaru mají vlastní lesní školky s rozpěstovaným sadebním materiálem, nejen v potřebném množství, ale i sortimentu. Vzhledem k terénu zejména v Píseckých horách se až 95 procent sazenic bude sázet ručně. Na některá stanoviště bude nutné vysazovat obalované sazenice. Navíc LMP počítají s tím, že budou muset obnovit až polovinu z jarního zalesnění.
Nová výsadba si vyžádá i vyšší náklady. „Jedna sazenice včetně zasázení přijde na zhruba dvanáct korun, záleží na velikosti. Za rok vysadíme 250 až 300 tisíc nových stromků," informoval Václav Zámečník. On i jeho spolupracovníci věří, že se s následky sucha vyrovnají co nejdříve a že v žádném případě není ohrožena rekreační funkce lesů.
Lesy města Písku Mezi městy a obcemi je Písek po Brnu druhým největším majitelem lesů v České republice. Vlastní celkem 6650 hektarů. Z toho je 400 hektarů porostů zvláštního určení. Jde o tzv. příměstské lesy, které slouží především k rekreaci, odpočinku a sportování obyvatel a návštěvníků města.
