Přihlásit

Vědci zkoumali pomocí letokruhů tajfuny (ČRo Plus)

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tajfuny ničící rozsáhlé oblasti Asie a Ameriky se posouvají na sever. Takový je závěr studie mezinárodního týmu vědců. Posun tropických cyklón tajfunů nebo hurikánů v posledních 200 letech vědci zkoumali s pomocí letokruhů stromů. Studie byla publikována v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, který vydává národní akademie věd Spojených států. V našem vysílání teď vítám právě Jana Altmana z Botanického ústavu Akademie věd, který vědecký mezinárodní tým vedl. Dobrý večer.

Jan ALTMAN, Botanický ústav Akademie věd ČR, vedoucí vědeckého mezinárodního týmu
--------------------
Dobrý večer.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč jste zvolili právě letokruhy stromů a jak se dá z nich zjistit, jestli tu oblast tajfun postihl nebo ne?

Jan ALTMAN, Botanický ústav Akademie věd ČR, vedoucí vědeckého mezinárodního týmu
--------------------
No my jsme si zvolili letokruhy, protože to je de facto jeden z nejlepších prostředků, který s roční přesností dokáže určit historii těch lesních porostů. A v těch šířkách letokruhů se skrývá vlastně spousta informací. My tam můžeme právě mimo jiné zjistit i ty tropické cyklóny neboli tajfuny. A zjistí se to vlastně rozdílnou šířkou, kdy po tom tajfunu je vidět výrazný nárůst všech přeživších stromů, který vlastně reagovaly na narušení toho korunového patra v lese tím, že tropický cyklón vlastně přišel a sfouknul stromy v korunovém patře, umožnil růst tím pádem stromům, který do tý doby byly zastíněný.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dlouho ten váš výzkum trval a kde všude jste ho prováděli?

Jan ALTMAN, Botanický ústav Akademie věd ČR, vedoucí vědeckého mezinárodního týmu
--------------------
Ten náš výzkum vlastně trval už poměrně dlouho. Botanický ústav provádí výzkum ve východní Asii už od osmdesátých let, nicméně tento konkrétní výzkum dat, která jsem použil, byla sbírána od roku 2005, takže dejme tomu, že data se sbírala zhruba 10 let a prováděli jsme to tedy, jak už jsem zmínil, pouze ve východní Asii, v Jižní Koreji a v Rusku.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejde jenom o nějaký přirozený výkyv počasí? To nechci rozhodně zpochybňovat ty vaše závěry, ale jak moc tedy na sever se tajfuny posunuly?

Jan ALTMAN, Botanický ústav Akademie věd ČR, vedoucí vědeckého mezinárodního týmu
--------------------
My nevíme přesně, jak moc na sever se posunuly, to vlastně neví v současnosti nikdo. Víme jenom, že se ten trend vlastně intenzity tajfunů posouvá více na sever a my můžeme vlastně říct, že jde o trend, který nebyl v posledních 200 letech zaznamenán. Tudíž vlastně je možné, že za pár let to přestane a tajfuny se vrátí zpátky a budou působit jenom na jihu, respektive hlavně na jihu. Nicméně v posledních 200 letech nic takového jakoby nebylo zaznamenanýho, nemůžeme říct, jak to bude do budoucna, to nemůže nikdo.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak podle vás tedy dnes hrozí tajfuny nebo hurikány i v těch oblastech, kde na ně nejsou zvyklí a rozhodně tedy připravení?

Jan ALTMAN, Botanický ústav Akademie věd ČR, vedoucí vědeckého mezinárodního týmu
--------------------
Ano, přesně tak. Jde vlastně o to, že ty tajfuny jdou víc a víc na sever. To znamená, že v těch jižních oblastech oni působí stále, tam jakoby jich neubývá a ta intenzita je naopak stále vyšší. Ale oni dokážou tu intenzitu si donést více na sever. Takže teď ovlivňují především ty oblasti na východním pobřeží Ruska. Ty oblasti v minulosti tajfuny v zásadě jakoby příliš nezažívaly a když, tak ty tajfuny byly relativně mírné. Teď jsou intenzivní a ty místní vlastně si s tím úplně neví rady, protože na to nejsou připraveni.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten váš výzkum tím publikováním těchto závěrů skončil nebo bude mít nějaké pokračování?

Jan ALTMAN, Botanický ústav Akademie věd ČR, vedoucí vědeckého mezinárodního týmu
--------------------
Ne, ten náš výzkum tím neskončil. To byl jedna jakoby z prvních publikací nebo z prvních výstupů. My určitě plánujeme v tom pokračovat a pokračujeme. Co je naším cílem, je zajistit jakoby ještě delší tu řadu, podívat se více do minulosti pomocí letokruhových dat, použít ještě přesnější metody, které využívají izotopová data a taky tu studovanou oblast rozšířit, abysme mohli lépe podchytit tu variabilitu v těch tropických cyklónech.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se vrátíte nejenom na stará známá místa, ale půjdete ještě do nových oblastí.

Jan ALTMAN, Botanický ústav Akademie věd ČR, vedoucí vědeckého mezinárodního týmu
--------------------
Přesně tak.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ať se vám daří váš výzkum. Tolik Jan Altman z Botanického ústavu Akademie věd, který stál v čele mezinárodního vědeckého týmu. Díky a na slyšenou.

Jan ALTMAN, Botanický ústav Akademie věd ČR, vedoucí vědeckého mezinárodního týmu
--------------------
Děkuji, mějte se, na shledanou.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Kraje dostanou peníze pro řešení kůrovcové kalamity

Kraje dostanou peníze pro řešení kůrovcové kalamity

Lesnictví

Kraje mají dostat od ministerstva zemědělství peníze na pracovníky, kteří budou vyřizovat žádosti soukromých vlastníků lesů o státní pomoc při obnově lesů po kůrovcové kalamitě...

ALSOL: Na kalamitu reagujeme navýšením výsadby a investicemi do cest a skladů

ALSOL: Na kalamitu reagujeme navýšením výsadby a investicemi do cest a skladů

Lesnictví

Téměř pět milionů sazenic dřevin plánují letos na svých polesích vysadit Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL). Reagují tak na následky kůrovcové kalamity, která postihla...

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Lesnictví

Souhra mnoha nepříznivých faktorů, zejména pak dlouhodobého sucha a vysokých teplot ve vegetačním období, přispěla k dalšímu rozvoji kůrovcové kalamity na našem území. Rok 2018 změnil...

Z tendru 2019+ zatím Lesy ČR podepsaly 70 % smluv

Z tendru 2019+ zatím Lesy ČR podepsaly 70 % smluv

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dosud z osmimiliardového lesnického tendru 2019+ podepsal smlouvy na 32 ze 47 soutěžených jednotek. Příští týden by měl podepsat...

-4°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 84%

Vítr: 20.92 km/h

  • 03 Led 2019 -1°C -5°C
  • 04 Led 2019 0°C -5°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby