Ministerstvo zemědělství vypisuje soutěž pro výzkum 29 potřebných témat. Řešit chce i prasečí mor
PRAHA Není to tak dlouho, co česká média takřka obden referovala o africkém moru prasat (AMP).
Právě tento problém, který vedl k preventivnímu odstřelu tisíců divočáků v Česku, patří mezi 29 vypsaných témat, jež chce orientovaným bádáním vyřešit ministerstvo zemědělství. Zájem má též o výzkum testování přítomnosti viru AMP (či genomu viru)vmasných výrobcích. Mezi další poptávané oblasti patří i možnosti chytrého farmaření čili smart farming, inovace v pěstování meruněk a dalších peckovin, ale také vývoj metod detekujících falšované kozí či ovčí potraviny.
„Výzkumná témata byla vybrána na základě odborné diskuse v rámci resortu v návaznosti na strategické priority a aktuálně řešená témata v oblasti zemědělství, lesnictví, využívání přírodních zdrojů, produkce a bezpečnosti potravin," vysvětluje resort, jak si poptávané potřeby určoval.
Ministerstvo chce výzkumpodpořit více než miliardou korun.
„V rámci letošní veřejné soutěže je vyčleněno 326 milionů korun na první rok realizace, tedy na rok 2019. Počítá se ale s podporou až pětiletých projektů. Ministerstvo zemědělství je připraveno uvolnit v letech 2019 až 2023 na výzkumné záměry až 1,4 miliardy korun v závislosti na zájmu uchazečů o podporu a kvalitě předložených návrhů," sdělil LN Pavel Sekáč, náměstek pro evropské fondy, výzkum a vzdělávání v zemědělském resortu.
I pro resortní sedmičku
Vědci o nové výzvě z programu aplikovaného výzkumu (ZEMĚ) vědí. O státní peníze se mohou ucházet výzkumné organizace, mezi něž patří univerzity či „vévéíčka" čili veřejné výzkumné instituce typu ústavů Akademie věd či jiných „výzkumáků", ale částečně i firmy aktivní v zemědělském výzkumu a spolupracující s nějakou vědeckou institucí.
„O soutěž máme zájem, hlásit se budeme. Zajímají nás témata bioekonomiky, problematiky klimatických změn či afrického moru prasat," řekl LN Marek Turčáni, děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v pražském Suchdole, která navyšuje výzkumný výkon.
„Určitě se budeme hlásit. Pro nás jsou zajímavé věci jako bezpečnost potravin nebo zoonózy," říká Jiří Kohoutek, jenž řídí Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně. V případě zoonóz jde o různé infekční nemoci, jež jsou přenosné mezi zvířaty a lidmi.
Právě posledně jmenovaný brněnský ústav patří mezi sedm výzkumných pracovišť, jejichž zřizovatelem je přímo ministerstvo zemědělství. Dalších pět sídlí, trochu překvapivě, v hlavním městě. V pražské Ruzyni se výzkumníci v jednom z ústavů zabývají rostlinnou výrobou (šlechtěním, genetikou a ochranou plodin proti virům či škůdcům), ve druhém zas vývojem zemědělské techniky.
Oborově důležitý je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy ve Zbraslavi. V Uhříněvsi sídlí Výzkumný ústav živočišné výroby, kde se odborníci zabývají reprodukcí, genetikou a chovem prasat či skotu, ale také jejich správnou výživou. Pražskou pětku uzavírá Výzkumný ústav potravinářský z Hostivaře, který už šedesát let dbá o zlepšení stravy české populace. Jižně od Prahy, v Jílovišti, je zbývající resortní výzkumný ústav, jehož badatelským tématem je už po desítky let lesní hospodářství a myslivost (výzkum biologie lesa, šlechtění lesních dřevin, monitoring).
Od chmelařů po ovocnáře
„Ministerstvo zemědělství podporuje prostřednictvím institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj celkem dvacet výzkumných organizací," doplňuje náměstek Sekáč.
Kromě sedmičky jmenovaných jsou to i dvě příspěvkové organizace a jedenáct soukromých subjektů. Mezi ty patří kupříkladu Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousech u Jičína anebo také pivovarský, chmelařský či mlékárenský výzkumný ústav...
Dotační žádosti, které mají navrhovat prospěšné výzkumy na dobu od tří do pěti let, očekává ministerstvo do května; výsledky plánuje vyhlásit v půlce listopadu. Na konci výzkumných záměrů mají být nejen vědecké publikace, ale ideálně i použitelné patenty. A když jde o zemědělství, tak také nové odrůdy a plemena.
Na výzkum meruněk i proti falšování medu
* Ministerstvo zemědělství vyhlásilo soutěž pro výzkumníky, na kterou pro rok 2019 vyčlenilo 326milionů korun. Protože jsou projekty až pětileté, může jít na výzkum do konce roku 2023 až 1,4miliardy korun. * Stát vybral 29 výzkumných potřeb a témat, které chce řešit ve třech oblastech: udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, udržitelné zemědělství (a lesnictví) a také udržitelná produkce potravin. * Konkrétně je tak resort připraven podpořit výzkum řešení afrického moru u prasat, koncepci smartfarming a propojený internet věcí, hospodaření bez glyfosátů, lepší chov ryb, ověřování autenticity medu pomocí analýzy pylových zrn, boj s kůrovcem nebo detekci falšování ovčích a kozích produktů. * Ministerstvo zemědělství podporuje institucionálně dvacet výzkumných organizací (z toho je jedenáct soukromých), přičemž u sedmi veřejných výzkumných institucí je resort přímo zřizovatelem
