Tajemná zákoutí či hraní si v maskách lesních zvířat láká nyní denně stovky dětí i dospělých do písecké Sladovny. Může za to Les – příběhy pěti stromů, hlavní výstava letošní sezony, která potrvá do 21. září a zatím ji vidělo přes 5000 návštěvníků.
Bude se mi stýskat!, zní jeden ze zápisů v knize návštěv. Slova dokládají, že ze sálu Vysoké trámy, kde má Les kořeny, sálá silná atmosféra. „Děti zajímá objevování různých zákoutí a malých lesních tajemství. V sále Nízké trámy je baví masky, běhání s nimi po stopách. Hodně oblíbená je veverka, ta opravdu frčí,” řekla ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová.
Les z recyklovatelných materiálů prorostl všemi patry domu až na terasu. Tam vznikl blob, kolem něhož dělají příchozí symbolický vstupní lesní rituál. Patří k němu zrytmizovaná chůze i báseň ?s názvem Šla hava lesem... od Tomáše Žižky. Po rituálu se návštěvníci vnoří do jednotlivých částí lesa.
Od dětí dostává Sladovna zpětnou vazbu v podobě obrázků. „Soutěží, kreslí například krásné mapy. Je vidět, že tomu věnují velkou pozornost, hodně si z výstavy pamatují, obrázky jsou vždy propracované,” řekla Tereza Dobiášová. Kreslí a maluje se také na stěny ve třetím patře ve větvích lesa, jinak v sále Bílé trámy. Počet obrázků každý den roste, sál se plní vzkazy. „Jsou moc hezké a navíc se díky tomu sál stále mění,” řekla ředitelka Sladovny.
K výstavě Les zavedla galerie novinku: prohlídky v malých skupinkách s průvodcem. Prožitek je tak podle Dagmar Sedláčkové ze Sladovny mnohem osobnější. Prohlídky se přizpůsobují návštěvníkům podle jejich věku, chuti si hrát či potřebě dozvědět se zajímavosti o lese. „Stává se, že když přijdou lidé, kteří byli zvyklí na režim bez prohlídek, tak se jim nejdřív nechce. Ale odcházejí nadšení,” říká Tereza Dobiášová.
A zmiňuje ještě jednu přidanou hodnotu výstavy: děti ve Sladovně poznají les a přírodu jako místo, kde je jim dobře. „Dřív si v lese hodně hrály, bylo to přirozené prostředí. Dnes může do lesa bez dozoru jen málo dětí. U nás mohou les znovu objevit, stavět si objekty z větviček, mechu, ze šišek. Prostě si v lese hrát,” vysvětlila Tereza Dobiášová.
Stejně jako loni naplánovala i na letošek Sladovna tři velké hravé výstavy. První, která zpracovávala fenomén jídla, přilákala 10 900 lidí. Třetí bude od října expozice Stroj času, inspirovaná knihou Historie Evropy. Napsala ?a nakreslila ji ilustrátorka Renáta Fučíková (*1964), držitelka mnoha cen. „Byl to jeden ?z prvních tří projektů, které jsem chtěla ve Sladovně dělat, kniha je jedním ze zásadních počinů české literatury,” řekla Tereza Dobiášová.
Publikace rozdělená do ?70 kapitol vypráví dějiny jako příběhy, přehledně a čtivě, ?glosuje je i pomocí bublin připomínajících komiks. Stroj času má hlavně dětem přiblížit dějiny jako živý proces, ?z něhož je možné se mnoho dozvědět i o naší době. Výstava zaplní oba hlavní sály, zhruba 1000 metrů čtverečních.
Sladovna funguje od roku 2007 jako příspěvková organizace města, galerie zaměřená na děti. Post ředitele zde patřil k horkým, v průměru zůstal šéf Sladovny ve funkci něco přes rok. Tereza Dobiášová nastoupila v srpnu 2012 a sází především na hravé expozice, určené rodinám s dětmi. Loni se jí podařilo zdvojnásobit roční návštěvnost galerie na 34 170 lidí; největší úspěch prožila s hravou výstavou Mraveniště, jejímž labyrintem prošlo přesně 13 643 návštěvníků.
Kromě velkých výstav představuje Sladovna v Malé galerii místní umělce. Blíží se rovněž přestavba středové části domu: vzniknou zde expozice sladovnictví a stálá herna pro děti od osmi měsíců do šesti let, na níž bude spolupracovat vídeňské dětské muzeum ZOOM, kde podobná expozice funguje již 20 let a ročně ji navštíví 40 000 lidí."
