Žďár nad Sázavou 29. srpna (ČTK) - V Národní přírodní rezervaci Ransko na Žďársku začaly rychle hynout jasany napadené houbovou chorobou. Na desítkách hektarů tam už jsou stovky, možná až tisíce nemocných stromů. Tím se mění podmínky pro chráněné rostliny v rezervaci, včetně bledule jarní. Na Ransku roste nejvíc bledulí na Českomoravské vrchovině. Ochránci přírody teď spolu s lesníky hledají cesty, jak dopad odumírání jasanů na zbývající populaci zmírnit. ČTK to řekl Václav Hlaváč, vedoucí Správy CHKO Žďárské vrchy.
"Je to hodně velký problém, kterému musíme věnovat pozornost z mnoha pohledů," uvedl Hlaváč. Ransko s celkovou rozlohou 695 hektarů je jednou ze čtyř národních přírodních rezervací Žďárských vrchů. Rozkládá se poblíž Ždírce nad Doubravou. Bledule se vyskytují na vlhkých pozemcích v centrální části ranské rezervace pod porosty jasanů a olší.
Jasany od loňska ničí rychle se šířící houba chalara fraxinea. "Dneska lze říci, že většina jasanů tam je napadená a možná polovina už je suchá," přiblížil Hlaváč aktuální stav. Umírají stoleté stromy stejně jako mladé jasany. Onemocnění se vyskytuje v Česku i ve většině evropských zemí. I na Vysočině už delší čas hynou jasany u silnic a ve městech. "Ale Ransko je jediné místo s tak masivním hynutím celých porostů," konstatoval Hlaváč.
Problémy se týkají částí rezervace doposud ponechávaných samovolnému vývoji. Usychání jasanů znamená tak velkou změnu, že tam nějaké zásahy lesníků budou potřeba. Suché stromy by mohly spadnout a ohrozit lidi na lesních cestách. Propouštějí také podstatně víc světla, což umožňuje rychlejší růst smrků a jiných rostlin. Kromě světelných podmínek se v těchto částech lesa mění i vodní režim, protože jasany dost vody odčerpávaly.
"Podzemní voda stoupá do vyšších vrstev, čímž se mění podmínky pro to bylinné patro," uvedl Hlaváč. Zatím je podle něj těžké předvídat, jak se bude složení rostlin ve změněných podmínkách vyvíjet. "Ale je to určitě hrozba i pro ty bledulové porosty, na které jsou návštěvníci zvyklí a které jsou tam jedním z hlavních předmětů ochrany," řekl.
Zásahy budou v rezervaci prováděny postupně. Některé suché jasany už byly skáceny minulou zimu, další půjdou k zemi během nadcházejícího zimního období. Část odumřelých stromů v lese zůstane a poslouží jako útočiště třeba pro ptáky a netopýry. "Pravděpodobně bude muset dojít i k výsadbě nových stromů, protože jinak tam budou holiny. Ale nebude to plošné zalesnění," podotkl Hlaváč. Jasany se tam už sázet nedají. V úvahu připadá postupné vysazování vzrostlejších sazenic olší, jilmů či javorů. Předtím ale musejí příslušné úřady schválit změny v dlouhodobých plánech, které se týkají péče o tuto rezervaci.
