DISKUSE

O tom, že máme zanesené toky i stojaté vody nánosy rozličného složení i původu, nikdo nepochybuje. Jak k tomu dochází, je známo a netřeba se zde o tom rozepisovat. Jak je to velký problém, co tento problém způsobuje, jak se to projevuje na nedostatku vody a její kvalitě, jak správně systémově řešit současné problémy a jak se vyhnout populistickým slibům, plánům, a dokonce realizacím? K tomu se hodí znát, jak velké je nadměrné zanesení našich vod, jaký objem usazenin představuje ztrátu objemu vody.

Usazeniny k odtěžení

Pro názornost problému použijeme jen výsek z celkové rozlohy našich povrchových vod, a to plochy mimopstruhových revírů Moravského a Českého rybářského svazu, které mají v soupisu všech revírů uvedenu jejich rozlohu. Jaká je výše zanesení? Předpokládáme jen průměrnou mocnost zanesení pět centimetrů. Není to nic, co by nás mělo v tomto propočtu znepokojit. Realita je podstatně horší. Když tedy vynásobíme plochu uvedených revírů předpokládanou mocností zanesení, dostaneme objem usazenin 17,374 milionu m³. To ještě nemusí nic vypovídat, teprve s porovnáním celkového objemu vody z některé ze známých přehrad to už něco vypovídá.

Celkový objem vody přehrady Vrané nad Vltavou je 11,1 milionu m³, jde tedy o menší objem než spočtených 17,374 milionu m³. Přehrada Vrané nad Vltavou je známá, u hráze hloubka asi osm metrů, na konci vzdmutí 2,5 metru, vede kolem ní frekventovaná silnice, a je tak zřejmá její rozloha i objem. Představme si celý objem vody této přehrady zanesený nánosy. V bilanci vody nám tento objem chybí, chybí její vodohospodářský, klimatizační a rekreační vliv. Rybářům chybí revír o rozloze 130 hektarů.
Asi každého napadne, a musíme si připustit, že není jiné řešení, než tento objem odtěžit a někam odvézt, uložit. To vyvolá otázky, jak to odtěžit, jak a kam to odvézt, jak nás omezují související právní předpisy, vše může komplikovat toxicita usazenin, a nakonec jak a z čeho to financovat. Každý však musí připustit, že tyto usazeniny se odtěžit musí.

A teď další komplikace. Tyto usazeniny jsou uloženy v síti potoků, říček, řek a stojatých vod. Tato zanedbaná síť je chápána v současné praxi pouze jako prostředek co nejrychlejšího odvodu srážkových vod a vědomě se zanedbává, že je to bezplatná rozvodná síť srážkových i podzemních vod s jejich zdržením a akumulací. V systémovém řešení sucha se neobejdeme bez budování nových vodních kapacit. Efekt těchto děl však bude záležet na péči o stávající toky a vracení jejich koryt do přírodního stavu.

Stůl prostřený pro kůrovce

Stav lesů je dnes medializované téma. Opadané a uschlé jehličnany, listnaté stromy s napadenými listy, které předčasně opadávají. Důležitý je i nenápadný podzemní organismus, spleť kořínků, vláken mycelií, síť která se stará o přenos především vláhy a živin. Tato síť je zranitelná a je devastována řadou lidských činností. Fragmentace lesních porostů, budování nových komunikací, cyklostezek, přesun volnočasových aktivit a nejrůznějších závodů do lesů, buldozery na svažitých pozemcích s rozsáhlými a nezabezpečenými přesuny zeminy při budování lyžařských a jiných areálů.

Recirkulace živin, především rozklad organické hmoty, představuje důležitý podíl výživy a důležitý stavební prvek vegetace. Jenže nedostatek srážek a jejich nerovnoměrné rozložení v čase i prostoru značně omezují rozklad jehličí, listí a odumřelé vegetace vůbec. Důsledkem sucha, omezením transportu vody a živin a sociálně devastující činnosti v lesích je jejich oslabování. Potom nezbývá nic jiného než připustit, že kůrovec má prostřený stůl, koná svou geneticky zakódovanou povinnost – rozklad oslabených a odumírajících organismů.

V lesích a přírodě vůbec dlouhodobě platíme ze krizi morálky, odpovědnosti, vědění a neúcty k veřejným statkům. Nakonec nám nezbude nic jiného než lesům ponechat jejich původní přírodní funkci a „spokojit se", že jsou „pouhou" zásobárnou vody, producentem kyslíku, životním prostředím důležitých organismů, v rozumné míře nám poskytnou kvalitní dřevo a nelíčené potěšení ze sběru lesních plodů.

O autorovi| BOHUMIL NĚMEC

Autor je ekolog a ochranář

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.