„Každou noc se snažily dostat do lesa desítky lidí. Plížili se po cestičkách i mimo ně, aby unikli pozornosti policie, která les hlídá 24 hodin denně," vypráví Luboš Slovák. Spolu s dalšími tisíci lidí se snaží zachránit 12 tisíc let starý Hambašský les. Společnost RWE ho chce vykácet, aby mohla rozšířit svůj hnědouhelný důl. Hambach se stal symbolem odporu nejen proti jedné společnosti, ale proti hnědouhelnému průmyslu a současnému systému vůbec.
„Policie v noci sice nevyklízela, ale svítila na lidi v lese silnými reflektory nebo nahlas pouštěla nahrávky motorových pil nebo štěkajících psů. Po tragickém úmrtí jednoho z novinářů svůj postup ale přece jen zmírnila," popisuje Slovák jednání německé policie. Policejními manévry, kterých se účastní tisíce policistů, prozatím vyvrcholila mnohaletá kauza Hambašského lesa. Ojedinělý biotop nedaleko Kolína nad Rýnem koupila společnost RWE už v 70. letech, z původních více než 4000 hektarů dnes zbývá už jen 200. Minimálně dalších 100 hektarů chtěla RWE letos na podzim pokácet, a to vyburcovalo širokou veřejnost k masivním protestům. Tisíce lidí se rozhodly les bránit před těžkou technikou a přijely podpořit skupinky aktivistů, které v lese ve stromových domcích žijí už několik let.
Začátkem září začala policie spolu s pracovníky RWE les vyklízet, většinu stromových domků se jim podařilo vyklidit, podle části veřejnosti i některých politiků byly ale policejní zásahy neadekvátní. I údajná policejní brutalita byla důvodem, proč tolik lidí protesty proti kácení podpořilo. „Lidé mají dojem, že policie spíše vykonává roli ochranky soukromé společnosti, než aby bránila veřejný zájem," říká Slovák. On sám se ale setkal s velmi korektním jednáním. „Při blokádě se mě policista dokonce zeptal, jestli se mi něco nestalo. Někteří policisté a policistky přiznávali, že ani oni s kácením nesouhlasí, ale že musí vykonávat svoji práci."
Proti kácení Hambašského lesa neprotestují už dávno jen ekologové nebo profesionální aktivisté. Nesouhlasí s ním Němci napříč věkovými a sociálními vrstvami, petici proti kácení podepsalo už 750 tisíc lidí z celé Evropy. „Podle asi tři týdny starého průzkumu chce kácení ukončit 75 % dotázaných Němců a 73 % by si přálo ukončit těžbu hnědého uhlí v Německu co nejdříve," říká zpravodaj České televize v Německu Václav Černohorský. Odpůrci kácení věří, že tak masivní protesty zasadí uhelnému průmyslu velkou ránu, a půjde tak aspoň o částečný úspěch v boji proti klimatickým změnám. Podle Arnošta Nováka z Katedry sociální a kulturní ekologie FHS UK je hambašská kauza výjimečná v mnoha ohledech už jen proto, že do boje za životní prostředí se zapojuje čím dál více lidí. „Už ne proto, že by chtěli ‚chránit žabičky', ale protože vědí, že jde o podobu klimatu i společnosti, ve které budeme žít," vysvětluje Novák. „Ústřední heslo dnešního klimatického hnutí je ‚System change, not climate change'. Mnohem více lidí dnes mluví o kritice kapitalismu jako takového. A to i ti, kteří ještě před pár lety věřili, že stačí systém jen nějak reformovat."
Václav Černohorský se ale domnívá, že Německo jen tak jednoduše svou energetickou politiku nezmění. „Názor veřejnosti je jedna věc, ale ve hře je mnohem více faktorů. Německo se zavázalo skončit s jadernou energií, a potřebuje tak mít nějaký záložní zdroj, který by pokryl spotřebu, na kterou obnovitelné zdroje nebudou stačit, a tuhle roli teď hraje uhelný průmysl." Černohorský také upozorňuje na tisíce pracovních míst, které momentálně především hnědouhelný průmysl lidem zajišťuje. RWE tvrdí, že pozastavení těžby by ohrozilo výrobu elektřiny. Podle jejího mluvčího na tom závisí 10 000 pracovních míst a bezpečnost dodávek energie v Severním Poryní-Vestfálsku, a kácení v následujících měsících je tedy naprosto nutné.
Důsledky měnící se německé energetické politiky pocítí i Česko. „Česká energetika je s tou německou samozřejmě provázána. A například holding Daniela Křetínského nedávno koupil hnědouhelné doly v Lužici, takže on i česká vláda budou situaci v Německu jistě bedlivě sledovat," myslí si Černohorský. Z nejčerstvějších událostí se zatím radují odpůrci kácení. Vyšší správní soud v Münsteru rozhodl, že RWE musí s kácením přestat, dokud nebude vyřešena žaloba, kterou na společnost podali ekologové. Na poslední demonstraci se navíc u lesa sešlo už skoro 50 000 lidí.
Jak přesně vypadají protesty v hambašském lese? Jak se do nich zapojují Češi a co si o protestech myslí místní obyvatelé? Poslechněte si rozhovor s Lubošem Slovákem, Arnoštem Novákem a Václavem Černohorským.
