logo Silvarium tisk

Strnady – 26. února 2020 – Trnovník akát, listnatá dřevina původem ze severní Ameriky, obývá českou krajinu pravděpodobně již více než 300 let a je v Evropě nejčastěji využívanou nepůvodní dřevinou. Zároveň je ale řazen mezi 100 nejinvazivnějších zde nepůvodních druhů a řadí se mezi 40 nejinvazivnějších krytosemenných dřevin na světě. Obezřetný přístup k němu je tedy podle odborníků na místě.

Díky okrasnému vzhledu a voňavým květům byl akát nejprve vysazován v parcích nebo kolem cest. Jeho květy jsou atraktivní také pro včely. Později se začal využívat také pro zalesňování. V současné době zaujímá na území České republiky přibližně 14 tisíc hektarů, což odpovídá cca 0,52 procenta porostní plochy u nás. Odborníci z České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty lesnické a dřevařské, v čele s docentem Ivanem Kunešem shrnuli poznatky o trnovníku akátu a jeho roli ve středoevropském a českém prostoru. Rešeršní studii publikovali v češtině v recenzovaném vědeckém časopisu

Zprávy lesnického výzkumu, vydávaném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
V současnosti je akát kromě své domoviny přítomný ve většině evropských zemí, kde zaujímá porostní plochu cca 2,3 milionu hektarů. V Evropě je nejvíce zastoupený v Maďarsku, kde mají jeho porosty rozlohu cca 465 tisíc hektarů.

Akát byl v českých zemích často vysazován na strmých svazích kolem řek a opuštěných pastvinách. Měl zde zabránit erozi a regenerovat mělké narušené půdy. Příkladem mohou být akátové porosty ve středním a dolním Povltaví. V Praze a jejím okolí měly akátové porosty rovněž zvýšit estetickou hodnotu krajiny.

Bylo to zřejmě právě lesnické využití akátu, které postupně vedlo ve větší míře k situacím, kdy se akát začal spontánně šířit a obsazovat stanoviště v okolí svých porostů. Akát nezřídka vytváří souvislejší skupiny, z nichž vytlačuje některé domácí druhy v podúrovni nebo v podrostu. Nové lesnické výsadby akátu se proto v Česku v současnosti neprovádějí.

„V podmínkách střední Evropy jsou akátem nejvíce ohroženy teplomilné trávníky, písčiny, křoviny a azonální lesy, jako jsou např. zakrslé doubravy nebo reliktní bory. Na mechanicky narušené, holé půdě nebo na požářištích se mohou prosadit semenáčky, které jsou ale značně citlivé na zástin. K postupnému šíření akátu může přispět i systematicky uplatňovaný výmladkový způsob hospodaření v lesích (nízký les), který se týká jiných cílových druhů dřevin," uvádějí autoři studie.

Mezi přednosti a přínosy trnovníku akátu patří mimo jiné rychlý růst, schopnost poutat vzdušný dusík, vysoká hustota dřeva a jeho dobrá použitelnost pro zpracování na vlákninu/dřevovinu, odolnost proti chorobám a škůdcům, schopnost růstu na chudých stanovištích, odolnost vůči znečištění ovzduší, suchu a vysokým teplotám, světlomilnost, produkce nektaru (význam pro včelaře). Dřevo je také značně výhřevné.

Akát je velmi tolerantní dřevina, vhodná pro městskou zeleň. Zatímco v přirozených společenstvech akát mívá na biodiverzitu neblahý vliv, v industriální krajině či v městském prostředí může k biodiverzitě naopak za určitých situací přispívat. To platí samozřejmě za předpokladu, že tato specifická společenstva nejsou v blízkém kontaktu s cennými původními přirozenými biotopy, které jsou vůči expanzi akátu zranitelné.

Akát může být využit pro rekultivaci degradovaných biotopů na územích po těžbě nerostných surovin, a to často na klimaticky a půdně značně exponovaných stanovištích. Na těchto územích může akát zajišťovat postupnou melioraci a současně zprostředkovat opětovné zapojení těchto území do hospodářského využití, například pro produkci biomasy k energetickému využití.

Akát je významná medonosná dřevina, která v některých zemích výrazně přispívá k produkci a exportu vysoce kvalitního medu a využití nalézá rovněž v lékařství.

„Z výše uvedeného rozboru vyplývá, že roli, kterou akát v České republice i v Evropě sehrává, nelze vnímat jednostranně. Podobně jako u ohně i v případě akátu platí, že „je dobrým sluhou a zlým pánem". Pokud se dostane do kontaktu s některými cennými původními společenstvy, je na místě zastavit šíření akátu a postupně jej nahradit stanovištně vhodnými původními dřevinami, což nebývá lehký úkol. Určitě proto nelze doporučit výsadbu akátu ani na běžných stanovištích, kde není možné eliminovat jeho invazivnost. Naproti tomu v městské, industriální a intenzivně využívané zemědělské krajině mohou akáty za určitých okolností přispívat ke zvýšení její diverzity, biologické i estetické hodnoty (remízky, porostní skupinky s akátem uprostřed polí atd.), případně plnit i produkční funkci," shrnují poznatky autoři studie.

Protože tato dřevina může ohrožovat, nebo již ohrožuje, cenná společenstva původních taxonů, musejí podle autorů pod termín „management" spadat i postupy bránící jeho šíření do okolí, případně vedoucí k jeho likvidaci tam, kde představuje reálnou hrozbu pro cenné přirozené biotopy.

Publikovaný článek s názvem „Trnovník akát (Robinia Pseudoacacia) a jeho role ve středoevropské a českém prostoru: review" je dostupná zde.

Kontakt na autory článku:

Doc. Ing. Ivan Kuneš, Ph.D., Ing. Martin Baláš, Ing. Jasef Gallo, MSc., Ing. Miroslav Šulitka, Channa Suraweera; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Katedra pěstování lesů; e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě