Kde leží amazonské pralesy, jak neskutečně druhově bohaté jsou a s jakými problémy se potýkají, to už dnes ví i nepozorný školák. To je jistě dobře, protože díky globální informovanosti se v této oblasti tempo odlesnění významně zpomaluje. Pro sousední savanovité lesy, cerrado, to ale neplatí. Bohužel. Píše o tom ScienceDaily.
Co je to k čertu cerrado? Jihoamerická savana, která se od té africké liší nejen složením vegetace, ale také vyšší vlhkostí. V důsledku je o poznání více zalesněná, a je spíš rozvolněným travnatým hájem. Ovšem o rozloze 2 milionů kilometrů, tedy asi pětiny celé Brazílie (nebo poloviny EU). A i když je cerrado druhým největším biomem celého jihoamerického kontinentu, neštěkne po něm ani pes. Což je trochu škoda, protože z hlediska druhové nabídky rostlin i živočichů snese s tropickými deštnými lesy v Amazonii srovnání.
Jak upozorňuje věstník geografů Michiganské státní univerzity, v průběhu let 2000-2015 se podařilo snížit míru odlesnění brazilské Amazonie o sympatických 80 %. Což jistě potěší. Bohužel postupné snižování těžby v pralesích nevedlo k ničemu jinému, než k pozvolnému narůstání těžby a plundrování bohatství světu téměř neznámého cerrada. O co méně stromů padlo v pralesích, o to více v cerradu. Problém se nevyřešil, jen přesunul jinam.
„Neříkáme, že si pochvalné zprávy o poklesu odlesnění Amazonie nezaslouží pozornost," říká Yue Douová, docentka Michiganské státní univerzity. „Ale tu si zaslouží i fakt, že pokles těžby dřeva v Amazonii byl provázen nárůstem těžby ve vedlejším, z hlediska biodiverzity podobně významném regionu." Jak zlé to je? Hodně. Brazilský stát Tocantins dokázal ve zmíněných patnácti letech vykácet 6,6 násobek rozlohy toho, co zmizelo v Amazonii. Nejde tu primárně o dřevo, ale hlavně o uvolnění půdy pro zemědělské farmy a pastviny pro dobytek.
Nenechat se oslepit lokálním úspěchem
Michiganské geografy nezaujal jen ohromný rozsah odlesnění cerrada, ale především fakt, že na rozdíl od favorizovaných a diskutovaných pralesů se vše událo bez jakékoliv významné pozornosti světových ochránců přírody. „Jakoby zvýšená ochrana jednoho místa vedla k intenzivnějšímu narušování sousedního," říká Jianguo Liu, spoluautor studie. „Územní ochrana přírody je evidentně komplexnější systém, kterému se nedá jednoduše porozumět."
Existuje řada studií, které popisují vliv dopravní infrastruktury, praktickou nevymahatelnost zákona nebo míru kolonizace jako faktory ovlivňující masivní kácení pralesů. „Jaké motivy ale stojí za odlesněním cerrada zůstává zatím nepodchycené, nebude to jen o skotu a sójových plantážích," říká Douová. „Přitom srovnání se sousedními pralesy se přímo nabízí."
„Svět se stává stále složitější a provázanější," dodává ještě Liu. „Problémy už nemají jednoduchá řešení, a zdánlivě vhodné opatření se často dost neintuitivně obrací proti lidem. Menší těžba v Amazonii je jistě úspěch, ale nemůžeme se nechat oslepovat úspěchem, který byl dosažen na úkor méně viditelných dopadů na jiném místě."
