Lesní družstvo obcí se sídlem v Přibyslavi loni vytěžilo 130 000 metrů krychlových dřeva, podobný objem jako o rok dřív. Bylo to asi dvaapůlkrát víc než bylo běžné před kůrovcovou kalamitou, řekl dnes novinářům ředitel družstva Jiří Svoboda. O konci kalamity se podle něj přes poslední deštivý rok zatím nedá mluvit, i když je výchozí situace letoška lepší. I díky exportu do Polska a na Slovensko se zvýšil zájem o dřevo, a tím i jeho ceny.
Ceny dřeva pro letošní první čtvrtletí podle ředitele meziročně stouply asi o desetinu. „To dává určitou šanci v tom, když už musíme těžit takové objemy, že si aspoň vyděláme na náklady, co nás čekají, to znamená na zalesňování těch holin,“ řekl Svoboda. Podotkl, že větší zájem teď je o kůrovcové dřevo, které je podstatně levnější než čerstvá kulatina. Na prodeji řeziva z kůrovcového dřeva se tak dá podle Svobody víc vydělat.
Družstvo vloni nově osázelo 130 hektarů lesa. „Což je pro nás číslo zhruba trojnásobné, než jsme byli zvyklí,“ řekl ředitel.
Kůrovcová kalamita decimuje lesy na Vysočině několik let. Lesnímu družstvu obcí Přibyslav, které spravuje 5 750 hektarů lesů na Havlíčkobrodsku a Žďársku, podle Svobody ještě kůrovec nezpůsobil tolik škod jako jinde v kraji. Jak uvedl, některým podnikům stouply roční těžby i na desetinásobek.
Družstvu pomáhá vyšší nadmořská výška. I v jeho majetku jsou znát rozdíly. Lesy v poloze okolo 700 metrů u Světnova a Skleného na tom jsou podle ředitele diametrálně lépe než níže položené katastry kolem Nového Veselí. „Je tam 150 metrů výškový rozdíl,“ řekl. Ke konci loňska vyvracel stromy v kraji vítr, v lesích družstva poškodil až 13.000 metrů krychlových dřeva. V porovnání s kůrovcem to podle ředitele není tak velký rozsah.
Významnou změnou je že začíná být zájem o dřevo. „Jedním důvodem je to, že se našly nové trhy. Je tady nový fenomén odbytu dříví do Polska, na to jsme nebyli zvyklí,“ řekl. Významným odbytištěm je podle něj i Slovensko.
Lesní družstvo obcí Přibyslav má vedle společnosti Kinských největší rozlohu nestátních lesů v kraji. Spravuje i 110 hektarů rybníků.
Těžba dřeva na Vysočině byla předposlední dva roky nejvyšší v ČR, loňský výsledek zatím statistici nezveřejnili. V letech 2006 až 2016 se na Vysočině těžilo ročně mezi 1,3 až 1,6 milionu metrů krychlových dřeva, za rok 2019 bylo vytěženo 7,76 milionu metrů krychlových. Kvůli přetlaku dřeva výrazně klesly ceny.
ČTK
