Plzeňské hejtmanství je v pohotovosti. V lesích na území regionu prudce přibývá kůrovce. Objem dřeva, které je kvůli němu nutné vytěžit, se za poslední rok více než zdvojnásobil.
Informativní zpráva o stavech lýkožrouta smrkového v pondělí prošla krajskou radou. „Problém se neustále prohlubuje," řekl Právu hejtman Josef Bernard (ČSSD).
Ještě v roce 2015 podle údajů Plzeňského kraje činil objem kůrovcového dříví na území regionu
96 tisíc metrů krychlových. O rok později se ale číslo zvýšilo na 211 tisíc metrů krychlových a v roce 2017 vzrostlo dokonce na 457 tisíc metrů krychlových.
Plzeňský kraj dnes eviduje kolem devatenácti tisíc vlastníků lesů. Ne všichni se podle hejtmana snaží šíření kůrovce zabránit, tak jak jim ukládá zákon. Takovým majitelům přitom od příslušných orgánů hrozí statisícové až miliónové pokuty.
„Někdo se o lesy vůbec nestará. Hlavním správcem těchto věcí je ministerstvo zemědělství. My ale chceme situaci monitorovat a chceme vědět, co se bude dít dál, aby se podařilo takovému radikálnímu navyšování čísel zabránit," podotkl hejtman. Plzeňský kraj není v boji proti nežádoucímu broukovi sám. Problém trápí celou republiku, kde bylo loni k vytěžení 4,5 miliónu metrů krychlových napadeného dřeva. Mají na tom vinu hlavně nepříznivé klimatické podmínky včetně sucha a mírné zimy.
„Kůrovec díky tomu přežívá i ve dřevech, ve kterých by za normálních okolností nepřežil. Pokud se věc nezačne řešit, budeme příští rok na miliónu kubických metrů," podotkl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Ivo Grüner (ČSSD). Cílem je podle něho zabránit rozšíření kůrovce do hospodářských lesů.
Hlad po těžařích
Kraj navíc poukazuje na nedostatek těžařů. „Pro obce je dnes problém, aby se napadené dřevo vytěžilo včas a kůrovec z něho nestačil vylétnout. Obtížné je to obzvlášť v místech, kam není možné dojet s těžkou technikou," upozornil Grüner.
Plné ruce práce mají například dřevorubci na Šumavě, kterou kůrovcová kalamita trápila hlavně mezi lety 2008 až 2012. Dnes zde situaci komplikují i následky loňských vichřic.
Zatímco v roce 2016 v šumavském národním parku vytěžili 30 tisíc kubíků kůrovcového dříví, loni už to podle mluvčího národního parku Jana Dvořáka bylo padesát tisíc kubíků.
„Naši lesníci aktivně vyhledávají kůrovcem napadené stromy. Každý z nich označí a vypíšou minitendr na asanaci. Stromy se pak v zásahových zónách pokácejí a odvezou. Zatím nemáme problém s tím, že bychom na asanaci neměli kapacity," sdělil Právu Dvořák. Z krajské kasy už nyní proudí milióny korun na výsadbu nových lesů. Grüner upozorňuje, že by měly být smíšené, nikoli jen smrkové. „Samozřejmě smrk na rozdíl od buku nebo dubu roste rychleji a je to upotřebitelné dřevo. I proto dnes Šumava není prales, ale vysetý les," poznamenal Grüner. Hejtmanství uvažuje i o tom, že vypíše grant na ochranu lesa.
Jak bude vypadat letošní sezóna, si zatím odborníci netroufají odhadnout. Nejen lesníci na Šumavě nyní doufají, že jaro bude deštivé a chladné. Výlet kůrovce by pak v takovém případě nebyl tak dramatický.
