Přihlásit

Šumava 11 let po Kyrillu (MF Dnes)

V roce 2007 poničil orkán Kyrill na Šumavě skoro milion kubíků dříví. Následná kůrovcová kalamita proměnila vzhled celého pohoří. Na mnohá místa se už vrací bohatý les a zvyšuje se počet druhů ptáků. Podle starousedlíků ale Šumava rychle vysychá.

ŠUMAVA Skoro 1,3 milionu kubíků smrkového dřeva skončilo na pilách, dalších 1,6 milionu kubíků tlí v bezzásahových lesích. Takový je účet za 11 let, která na Šumavě následovala po řádění orkánu Kyrill. Ten v lednu roku 2007 zásadně změnil podobu celého pohoří a spolu s následnou kůrovcovou kalamitou byl největší katastrofou, která postihla šumavské lesy od 70. let 19. století.
Nejvíc práce měli lesníci mezi lety 2008 a 2012, kdy kalamita gradovala. Později už následovalo klidnější období, kdy se lesníci snažili o obnovu lesa a výchovu mladých porostů. Po orkánu se na holinách povedlo obnovit téměř 1 800 hektarů lesa umělou výsadbou jedlí, buků a dalších listnáčů. Nový les se postupně začal obnovovat i v bezzásahových oblastech.
„V letech po orkánu také pokračovala obrovská celospolečenská diskuse na téma – co se stane se Šumavou, až ji brouk celou zdecimuje. Zůstane jenom vyprahlá poušť, nebo si les opravdu pomůže sám? Nebylo jednoduché přesvědčit laickou i část odborné veřejnosti, že lesy na Šumavě opravdu nepotřebují lidskou ruku k tomu, aby tu zůstaly," vzpomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Teď už je jasné, že na místech ponechaných přírodě nový les vyroste sám. Při projektu biomonitoringu vědci dosud vyhodnotili téměř tisíc ploch v bezzásahovém území. Na každém z nich rostou mladé stromy. „Někde jich jsou jen desítky, ale jsou i místa, kde jsme jich napočítali přes 80 tisíc na hektaru. Průměr je sedm tisíc stromků," popisuje referentka biomonitoringu Pavla Čížková.
Nově vznikající les plný rozpadajícího se dřeva je navíc mnohem živější. „Zatímco před Kyrillem žilo v okolí Modravy 17 druhů ptáků, deset let po orkánu už to bylo 28 druhů. Výrazně se zvýšil i jejich počet. A vracejí se i druhy, jako tetřev nebo jeřábek," popisuje Hubený.
Další obavy měli lidé hned po Kyrillu z toho, že Šumava vyschne, pokud přijde o stromy. Nevyschla, tedy zřejmě ne více než za poslední roky zbytek Česka. I tom v sobotu debatovali odborníci na Modravě na konferenci s názvem Úloha lesa v koloběhu vody na Zemi. Tu pořádalo hnutí Život společně se Správou NP Šumava. Sešli se při ní odborníci z táborů, které jinak stojí ve sporu o budoucnost Šumavy proti sobě.
„Ukazuje se, že srážek je stále stejné množství a odtokové poměry se nezměnily. Les totiž není jen stromové patro, ale i mrtvé dřevo a především půda a síť kořenů. Pokud ta není narušena, je schopna zadržovat vodu po dobu, než začne růst nový les," říká Jiří Kopáček, který se zabývá výzkumem v oblasti Čertova a Plešného jezera už od 80. let 20. století.
Jenže podle místních lidí Šumava opravdu vysychá – a potvrzují to i některé další vědecké výzkumy z jiných lokalit. „Šumava bývala ještě nedávno mokrá. Teď jsou studny prázdné, musíme vodu hledat pořád hlouběji. Kdo nám to zaplatí? A jak to bude vypadat za pár let?" ptá se třeba Květa Pěničková z Modravy. Říká, že uschlý les neumí vodu zadržovat jako les hospodářský.
„Není možné vše svalovat jen na globální změny klimatu. Bezzásahové území přímo ovlivňuje i své okolí. A na Šumavě je i hospodářský les. Je nutné vše brát jako celek. A jako celek Šumava opravdu vysychá," upozorňuje starosta Modravy Antonín Schubert.
Podle kritiků bezzásahovosti například kvůli velkým plochám s malým zastíněním odtává brzy sníh, jiné výzkumy se zase zabývají schopností velkých lesních komplexů přitahovat déšť. Na Šumavě sice padá stejné množství srážek jako dříve, ale jsou jinak rozložené a dříve typické mokré šumavské počasí je dnes spíše vzácností.
Proč tomu tak je, se zatím vědecky jednoznačně vysvětlit zřejmě nedá. Někteří se domnívají, že za to může rozšiřování bezzásahových území. „Charakter srážek se mění v celé republice. Sucho je všude a lesy v parku mu zatím odolávají ještě dobře. Obnovujeme mokřady, snažíme se vodu zadržovat. Ale když je sucho, projeví se i tady," míní mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

Lesnictví

Kůrovcová mapa představuje zcela nový způsob využití satelitních snímků v boji s kůrovcovou kalamitou. Na portálu www.kurovcovamapa.cz, určeném zejména lesnickému provozu, jsou zobrazeny plochy, kde...

Read more
Část poslanců žádá navýšení podpory pro LH o 5,8 mld. Kč

Část poslanců žádá navýšení podpory pro LH o 5,8 mld. Kč

Lesnictví

Ve čtvrtek 5. prosince projednala Poslanecká sněmovna ve druhém čtení vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Poslanec Stanislav Blaha předložil pozměňovací návrh...

Read more
Národní výstava myslivosti 2019 v Brně

Národní výstava myslivosti 2019 v Brně

Komerční zpráva

Po dvou letech proběhne 12.–15. 5. 2019 na brněnském výstavišti Národní výstava myslivosti. Ve stejném termínu bude probíhat také Mezinárodní veletrh pro živočišnou výrobu ANIMAL...

Read more
Školkaři: ročně můžeme vypěstovat 300 mil. sazenic lesních dřevin

Školkaři: ročně můžeme vypěstovat 300 mil. sazenic lesních dřevin

Lesnictví

Nová anketa! S nepříznivým vývojem kalamity v našich lesích stoupá i výměra holin což by v případě umělé obnovy lesa znamenalo i zvýšenou spotřebu sadebního...

Read more

3°C

ČR - aktuální počasí

Breezy

Vlhkost: 86%

Vítr: 40.23 km/h

  • 10 Pro 2018 5°C 0°C
  • 11 Pro 2018 2°C 0°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby