logo Silvarium tisk

SEVERNÍ ČECHY Až příští jaro definitivně ukáže, jak se letošní sucho a horko podepsaly na stavu stromů v krajině. Některé lesní úseky totiž poslední dobou připomínají svým zbarvením spíš listopad než vrchol léta. Dlouhodobý nedostatek srážek a vysoké teploty zapříčinily, že listnatým stromům a modřínům začaly hnědnout listy a jehličí a ty začínají opadávat o několik měsíců dříve než normálně.

„Stromy se na sucho adaptují nižším vypařováním vody z povrchu listů, tedy například jejich svinováním nebo opadáváním. Zpravidla se v příštím roce opět zazelenají. Nelze však vyloučit, že v některých případech dojde na extrémně exponovaných stanovištích při kombinaci vysoké teploty a nedostatku vody k uschnutí mělce kořenících stromů nebo oslabených jedinců," popisuje současnou situaci dendroložka Štěpánka Šolcová z oddělení péče o krajinu a přírodu Chráněné krajinné oblasti České středohoří.

První příznaky, že stromům dává zabrat dlouhodobé suché počasí, kdy se z krajiny více vody odpaří, než jí naprší, začaly být zřetelné již v polovině července. Prudké svahy Českého středohoří v okolí Ústí nad Labem nebo některé úseky na jižních svazích Krušných hor v okolí Litvínova začaly měnit barvu stále více do hněda. Za poslední měsíc ale došlo k markantnímu rozšíření celkových ploch.

Kolik stromů letošní sucho nakonec nepřežije nelze zatím ani odhadovat, nikdo totiž nedokáže předpovědět, jak dlouho horko s minimem dešťů potrvá. „Do značné míry záleží na celkovém stavu dřevin a konkrétním stanovišti. Celkově to mají složitější stromy s mělkým kořenovým systémem a stromy mladé, které ještě nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém," pokračuje Šolcová. Stromy, jež kvůli ztrátě podzemní vlhkosti chřadnou, jsou také častěji náchylnější k napadení škůdci. U jehličnanů tak způsobují barevné změny často, kromě nedostatku vody, i poruchy ve výživě. Pokud zrezivění a opadání jehličí zasáhne celou korunu, je to pro strom konec.

Jedním z možných řešení hrozící katastrofy je snaha o udržení vody v krajině, snaha o dobrou kondici dřevin a výsadba druhů, které jsou vhodné pro daná místa. „Počasí neovlivníme. Nezařídíme bohužel více deště. V krajině je potřeba budovat drobné tůně a malé rybníky. Například Lesy ČR v letošním roce vyhradily na tyto práce téměř 300 milionů korun. Lesníci v celé střední Evropě se musí snažit zakládat vícedruhové a různověké porosty, aby v případě úhynu jednoho druhu nebyla ztráta tak vysoká," připomíná Ondřej Kopecký, vedoucí odboru komunikace Lesů České republiky.

Komentáře  

+7 # vesničan 2018-08-13 14:46
Na to, že bude opět příští rok sucho se dají vsadit docela slušné peníze. Vyřešit sucho nepomůžou nějaké malé rybníčky. Vodu je třeba zadržet plošně a pak se změní i podnebí. Mnohokrát se již psalo, že sucha byly i v minulosti. Proto naši předci vymysleli systém hospodaření, který disponoval agrotechnikou zaručující udržení vody v půdě. Toto všechno bylo po r. 1989 rozmetáno a dnes není pole, které by vodu zadrželo. A mezi to, aby nedošlo k omylu, počítám i ekologické pastviny , kterými se to po republice jenom hemží. To je zvlášť ekologická katastrofa.
+4 # Máchal 2018-08-14 09:13
Takové žehrání na "polistopadový vývoj" je trochu zavádějící. Ono to bylo trochu jinak, ten systém hospodaření, který líp zadržoval vodu v krajině (a taky zaručoval pestřejší prostředí pro rostliny i živočichy, včetně zvěře), byl rozmetán poněkud dřív. Největší ránou pro něj byla kolektivizace začátkem 50. let, a dokonáno bylo budovatelskou normalizací v letech 70. Současné hospodaření už je tak trochu kopáním do mrtvoly.
Ta agrotechnika našich předků a pestrost krajiny byla dána v první řadě roztříštěnou majetkovou držbou (podívejte se na starší mapy nebo ještě i na letecké snímky z konce 40. let). Další věc pak byla spojená s tím, že neměli dnešní rychlou a širokozáběrovou techniku. Zkrátka orat s párem volků x desítek hektarový lán, a přitom se dohadovat se sousedem, kde teda končí moje a začíná jeho nebylo úplně v kursu.
Poslední hřebík do rakve jsou zemědělské dotace, které nám zapříčiňují nejen ty "ekologické pastviny" a byrokraticky jednorázové agro-"envi" kosení veškerých luk, na které právem nadáváte, ale hlavně z toho hydrologického pohledu naprosto tragické a bezhlavé velkoplošné pěstování řepky a kukuřice.
Takže nejen "eko" a nejen "po r. 1989," ty kořeny jsou mnohem hlubší a přežívá tu především stále socialistická mentalita a přístup k hospodaření. K půdě, kterou máme po předcích a má se zachovat pro naše děti, přistupujeme jako k továrnímu výrobnímu prostředku (nebo chctete-li dnes moderněji "jako k firmě"), a holt to kromě její devastace má i řadu dalších negativních dopadů. Kromě zamořování prostředí a spodních vod chemickými sračkami to je i pošramocený vodní režim krajiny. S tím že na nápravu zdaleka nestačí budování rybníčků (mmch často motivovaných taky ve skutečnosti nějakou tou finanční pobídkou...) máte naprostou pravdu.
Z faktorů, které vodní režim nejvíc ovlivňují, bohužel o několik koňských délek vyniká dominance velkých JZD a chování ke krajině jako za socíku, i když pod jinými nálepkami. A my si ještě (i když z velké části z jiných důvodů) volíme někoho, kdo tohle zcela otevřeně stupňuje.
+1 # vesničan 2018-08-15 10:20
Neustále se taky p. Máchal mluví o dotacích. Ale vždyť i to spadá do žehrání o minulém režimu. Jak může náš zemědělec konkurovat výrobě základních potravin někde jinde ve světě, kde ty potraviny vyrábějí na základě daleko lepších přírodních podmínek a tudíž je dovoleno je sem dotahat ve velkém množství. A nejen to. Je známo, že na západě hlavně nárazové zemědělské práce vykonávají východňáři. Nejsem vůbec proti tomu, ale každý kdo používá zboží vyrobené jinde, měl by za něj zaplatit. Ten, kdo zůstane ve státě, který do něho do dospělosti investoval, si musí daněmi zaplatit minulost, přítomnost a budoucnost. Tu minulost na západě platit nemusí, proto je lacinější. Kdyby si došel ten, kdo chce pracovat na západě do banky, na minulost si půjčil, tady jí zaplatil, hned by se stal pro západ dražší, hned by se staly jejich výrobky taky dražší a hned by se nemusely vyplácet dotace našim zemědělcům.A jinak ta roztříštěnost. To je příšerná mantra. Hoří suchem Řecko, hoří Portugalsko, hoří Španělsko, dokonce i Švédsko.Pokud mi paměť dobře slouží, tam komunisti nevládli. Zatím suchem netrpí pouze státy, které mají velké řeky z tajících ledovců z Alp a přímořské podnebí, které nelze srovnat s naším. Já za sucho viním absolutní absenci agrotechniky při výrobě potravin a ta jde napříč kapitalistickým světem, neb agrotechnika je drahá. A tak se spoléháme na velmi lacinou výrobu potravin, co nám bezpracně kde příroda dá a ona tomu zatím stačí, ale nemusí to trvat dlouho.
0 # lesnar 2018-08-15 11:43
Myslíte techniku nebo technologie? S technikou je to naopak - stroje jsou tu i "tam" čím dál lepší, zato pěstební postupy, ověřené staletími a čekající jen na své vylepšení, zmizely.
No a dotace....agrolobby premiérova měřítka deformovala pravidla tak, že zatímco "na Západě" je inkasují drobnější podniky, zde ty největší. Stačí vzít suché statistiky a porovnat to.
Myslím, že tady nikdo rozumný nedává do souvislosti klimatické změny a politický systém, ale strukturu krajiny se setrvačností socialistické arogance v kabátě zemědělských akciovek zcela jistě.
+6 # Máchal 2018-08-15 12:09
Ano, přesně tak.
Ale v té úvaze o dotacích a výrobě potravin jinde za jiné ceny je užitečné jít ještě dál.
Co by se stalo, kdyby ty zemědělské dotace neinkasoval ani malý, ani velký? Ani u nás, ani ve Francii? Muselo by se to promítnout do ceny potravin, a zaplatili bychom za ně o něco více. Jenže to platíme takhle taky, jen formou daní, které se přerozdělí na ty dotace. Jenže už nerovnoměrně, je známo jak velkou část zemědělských dotací schlamstnou právě třeba Francouzi, kteří si to zařídili.
I když se něco pěstuje v přírodně vhodnějších podmínkách a někdy s minimálními náklady na mzdy, jak je možné, že by ten rozdíl zaplatil dopravu základních potravin přes půl světa? Nemluvím teď o banánech apod., to tady nevyprodukujeme. Bavme se o obilí, mléce, nenáročné zelenině a ovoci, které tu vyprodukovat umíme. Nebere mi hlava, jak se může vyplatit sem dovážet z Číny cibuli, cukr z Jižní Ameriky apod.

Hypotetická představa, že bychom fungovali ve skutečném světě volného pohybu zboží i pracovních sil (nemyslím pohyb pobíračů sociálních dávek, ale skutečný trh práce), a otevřeného trhu, bez subvencí, lobbystických skupin atd. je velmi zajímavá, i když z kategorie sci-fi a divokých snů. Ale pro zamyšlení nad fungováním věcí docela dobrá.

Opravdu by se hospodařilo takhle debilně, pěstovala by se takhle velkoplošně řepka, jejíž produkce je tak trochu neefektivní a huntuje půdu, x-krát ročně se musí stříkat a vlastně moc k ničemu není? Kdo by ji na tom volném trhu kupoval? Kukuřice bez subvencovaných bioplynek, v takovémto rozsahu? Atd. To jsou otázky, které vedou ke zlepšení stavu půd a vodního režimu krajiny.
U nás je to ještě okořeněno zpřetrhanými vazbami k vlastnicví půdy. Nejsou zapomenuté správné agrotechnické postupy, jen je to každému u zadele, protože kromě jistého příjmu za nesmyslnou produkci ještě navíc hospodaří na cizí půdě.
+8 # Pavel Boucký 2018-08-15 13:01
Způsob a postupy zemědělské velkovýroby snad nejde ani komentovat. Ale jedno se těm zemědělcům musí nechat. Systém politického lobbingu mají zmáknutý. Oni si snad dokáží vydupat nějaké dotace a podpory i tehdy, když omylem zapomenou zasít. Dotace na hodně sluníčka, dotace na málo sluníčka, dotace když fouká, dotace když fouká odjinud. Samozřejmě přeháním, ale někdy mi ten systém agrodotací připadá velmi podobně.
+4 # vesničan 2018-08-15 17:24
O tom jsem nedávno psal na ekolistu. Ano, dnešní zemědělec hospodaří tak, že už není žádné pole, které by dokázalo několik dní udržet pár litrů vody. A na konci roku nadstaví dlaň, plaťte je sucho. A ono se platí, vždyť je sucho. Ale za to nemůže zemědělec. Vždyť on do toho byl vmanipulován proto, že dovoz se pár lidem skutečně vyplácí. A ještě je utvrzován v tom, že to co dělá a nevyrábí je náramně ekologický. Ale ono to ve skutečnosti s ekologií nemá co společného.
+2 # vesničan 2018-08-15 17:10
Ano, on se ten dovoz ve velkém asi vyplatí, jinak by to ti dovozci nedělali. Já si pamatuji jaké jsme dělali po r. 1989 z našich zemědělců pitomce, že neumějí lacino a kvalitně vyrobit a začali jsme sem laciné zboží ze západu a odjinad dovážet. Že to znamená likvidaci zemědělství a likvidaci normálních vlastností půdy, zvláště schopnosti držet vodu, nikoho nebralo. Pamatuji se, že rakušáci ale dělali doslova nájezdy do Jindř. Hradce a domů si vozili, dokud se to u nás vyrábělo, doslova půlky nekvalitního vepřového masa. Již jsem někde četl, že jsme blízko toho, že na jižní Moravě může vzniknout polopoušť a poušť. Výpadek výroby na jižní Moravě by už stál za to. Zatím můžeme potraviny dovážet. Vysychá celý svět. Co vznikne až nám státy, ze kterých taháme řeknou dost, mi máme sami málo. A kam budeme jezdit pro vodu. Ten, kdo věří, že se příští rok do těch neobdělaných a vyschlých polí vrátí, mu jeho víru neberu, ale rok si počkám.
+6 # vesničan 2018-08-15 21:06
Díval jsem se před chvilkou na nějaké televizní zprávy. Ministr životního prostředí tam opět říkal, že sucho je veliké, vody málo, ale pro obyvatele je jí dost. Rád bych se mýlil, ale připadá mi to, jako v Itálii. Most je v havarijním stavu, ale jezdit se po něm může.
-1 # lesnar 2018-08-15 22:58
Viděl jsem to taky v hospodě. Ministr sice mluvil o vodě pitné, ale je jasné, že všeho do času. Z něčeho se ty zásoby podzemních vod doplňovat musí.
A navíc se nás tady týkala ta zpráva druhá - těžba štěrkopísku versus zásoby právě té pitné vody. Dát si dvě a dvě dohromady.....Nenažr aní jsme a tu nenažranost nejistota predikcí nezmírní. Proto ekologové mluví o předběžné opatrnosti a proto se klausovští dogmatici proti nim ohánějí "alarmismem".
+3 # Máchal 2018-08-16 09:15
A to jsme na tom v celkovém kontextu dobře, máme co se vody týče vynikající pozici. Nejsme závislí na tom, co přiteče od jiných, vše máme čisté shora a všechno odtéká od nás pryč, prostě na střeše Evropy. Zatím neumíme tohle docenit, snad na to časem přijdeme. Srážky zatím celkově ještě ve srovnání s některými jinými oblastmi ujdou. Jen to nenechat utéct pryč tak rychle.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě