Jižní Morava – Až téměř čtyřikrát více stromů napadených kůrovcem museli letos vytěžit správci státních lesů na jihu Moravy. „Přestože rozsah poškození lesních porostů kůrovci v Jihomoravském kraji je odlišného charakteru než na severní Moravě, evidujeme za prvních pět měsíců letošního roku 143 000 kubíků kůrovcových těžeb. Je to nárůst o tři sta šedesát procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2017," uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
"Aktuálně evidují správci státních lesů téměř devadesát procent nahodilých těžeb. „Za stejné období roku 2017 to bylo 49 procent a roku 2016 pak 23 procent. Nahodilé těžby nezpůsobuje pouze kůrovec, ale v případě jižní Moravy je to zejména vliv dlouhodobého sucha, které působí i na porosty borovice a některé druhy listnatých dřevin. Zcela zjevný je významný pokles hladiny spodní vody, na což reagují hlouběji kořenící dřeviny," sdělila mluvčí.
Kde je problém?Nejvíce postižené porosty na jihu Moravy jsou v okolí Zastávky u Brna, Černé Hory, Pavlovic na Bučovicku a Uherčic a Dešova na Znojemsku. Lýkožrout smrkový (kůrovec) je tmavě hnědý brouk, 4,5 mm dlouhý. Napadá odumřelé stromy i suchem oslabené.
Lesy České republiky proto postupně mění skladbu druhů stromů. „Cílem jsou smíšené porosty, v případě jižní Moravy převážně listnaté. To ovšem neznamená absolutní vyloučení jehličnatých dřevin z obnovy. V některých případech bude nutné přistoupit i ke snížení obnovy porostů," naznačila Jouklová.
Starosti s kalamitou mají i správci městských lesů. Například v Brně. „V lesích, které spravuje společnost Lesy města Brna, poškozovali kůrovci až donedávna zejména smrkové porosty rozvrácené předchozími větrnými a námrazovými kalamitami. V posledních letech jsou v důsledku sucha kůrovcem napadány smrky na všech stanovištích, a to i zdánlivě zdravé stromy," sdělil vedoucí výrobního oddělení brněnských lesů Pavel Soudek. Slovo kalamita často používá při pohledu na les také starosta Vratěnína na Znojemsku. „Les nám žloutne před očima. Je to opravdu kalamita. Odchází smrky i borovice. Mámě dvaačtyřicet hektarů obecních lesů a vysazujeme místo jehličnanů listnáče, převážně duby. Vysazujeme postupně, jenže kácení postupuje výrazně rychleji, než porosty, které se snažíme znovu vysazovat," podotkl první muž Vratěnína Martin Kincl.
