Vysočina – Suché a horké léto bylo ideální pro aktivitu a rozmnožování lýkožroutů. Stromy nejsou v optimální kondici a nejsou schopné se přirozeně bránit náletům brouků, kteří tak v lesích, na Vysočině převážně smrkových, způsobují velké škody.
„Jsme na prahu kůrovcové kalamity. Nyní bude záležet na počasí a na přístupu vlastníků lesů, zda na jaře bude situace skutečně kritická, anebo bude výskyt lýkožroutů ‚jenom' zvýšený," upozornil Jaroslav Doubek, vedoucí odboru životního prostředí žďárské radnice.
Dřevo napadené kůrovcem je dle odborníků potřeba z lesa co nejrychleji vytěžit a odvézt. „Je to důležité pro zabránění dalšího šíření kůrovců. Zpracování dřeva, jež už škůdce opustil, situaci nezlepší," zdůraznil vysočinský radní pro oblast životního prostředí Zdeněk Chlád (ČSSD). V napadeném dřevě je kůrovec ve všech vývojových stadiích. Když zůstane přes zimu v lese, na jaře se brouci dál vyvíjejí a napadají další stromy.
Podle výsledků leteckého monitorování, jež letos provedla státní správa lesů, jsou na Vysočině nejméně ohrožené lesy v nejvyšších polohách. Vlastníci lesů na Žďársku už museli jednat. „U nás máme vytěženo tisíc kubíků. Ve srovnání s loňskem, kdy to bylo čtyři stapadesátkubíků,tak evidujeme padesátiprocentní nárůst," řekl Petr Juračka, jednatel Lesního společenství obcí se sídlem v Karasíně, které spravuje lesy v katastru patnácti obcí na Bystřicku.
Téměř šest tisíc hektarů lesa obhospodařuje na Žďársku společnost Kinský. „Od poloviny srpna jsme zastavili běžnou těžbu a zaměřili se na poškozené stromy. Nebylo to ale všechno kůrovcové dříví, část stromů uschla kvůli oslabení nedostatkem vláhy," řekl lesní rada společnosti Kinský Miroslav Matoušek.
Právě sucho podle odborníků vznikající kůrovcovou kalamitu nastartovalo. Běžně si zdravé stromy s lýkožroutem poradí, takzvaně ho zalijí mízou. Letos však nemají z čeho brát. „Stromy nejsou kvůli nedostatku vláhy v optimální životní kondici. Pak stačí nálet pár brouků, a strom odejde," popsal Doubek. „Takový oslabený strom je potom pro kůrovce, jako když hodíte psovi šunku," přirovnal s nadsázkou lesní rada Matoušek.
Jak dodal Petr Juračka, byl letos i semenný rok smrku, tedy období větší plodnosti, podstatné pro přirozenou obnovu lesa. Stromy sice kvetou každý rok, ale ne plošně, vždy jen některé. Letos jich vykvetlo mnoho, to také stromy vyčerpávalo.
Tři generace
Lesy na Vysočině jsou z velké části smrkové, a právě smrky lýkožroutům špatně odolávají. Navíc se brouci stihli letos rychle množit. „Někdy se i stane, že se během roku vyvine jen jedna generace, letos jsou ale tři," řekl Miroslav Matoušek. Jak dodal, lesníci s obavami čekají na jaro. Dopady letošního sucha se podle něj budou projevovat ještě i dva, tři roky. „Určitě se budou objevovat stromy, co šok z nedostatku vláhy neustály, a ještě odejdou," dodal Matoušek.
Podle odborníků bude jaro i léto 2016 rizikové, po suchém období stromy zůstávají obvykle oslabené, a obranu proti kůrovci bude třeba posílit. Lesníci s kůrovci bojují třeba návnadou, takzvanými lapáky.„Vúnoru je klademe do vybraných porostů. Strom se pokácí, podloží, aby neležel na zemi a nehnil, ale přirozeně podesychal, a přikryje haluzemi. Samičky kůrovce tam naletí, a začne rozmnožovací cyklus. Ve vhodné fázi vývoje brouků se strom odveze z lesa, nebo chemicky ošetří," popsal Petr Juračka.
Výskyt škůdců se sleduje s použitím lapačů. „Je to spíš opatření monitorovací než obranné, lze tak ale sledovat stav populace," vysvětlil Juračka.
