Přírodní léčitelství bývá spojováno hlavně s bylinkami. Často se přitom zapomíná na to, jak velkou léčivou sílu mají stromy. Lidé je uctívali od nepaměti, byly součástí mnoha obřadů. „Zároveň je ale odzkoušeno, jak masti, tinktury, nálevy či koupele připravené z různých částí stromů pomáhají v praxi," říká Petra Hanáková.
Zlínská botanička připravila výstavu Léčivé stromy, která je aktuálně k vidění v prostorách zlínského muzea v Baťově institutu. Lidé se tu seznámí s dřevinami, které rostou v našem okolí, ale zároveň dostanou řadu tipů, jak jejich jednotlivé části jednoduše použít. „Stromů využívá i moderní farmacie, my ukazujeme tradiční domácí přípravu," vysvětluje Hanáková.
* Když se člověk rozstoná, asi ho hned nenapadne, že mu může pomoci strom...
Vidíte, a přitom na tom není nic zvláštního. Lidé to věděli od nepaměti. Stromy jsou velký fenomén, váže se k nim řada pověstí. O tom, jak umí pomáhat, máme i řadu svědectví.
* Využívali stromy i předkové v našem kraji?
Určitě. Na výstavě máme například fotografii z počátku 20. století z Vysokého Pole. Je na ní strom u studánky, na němž lidé nechávali prádlo nemocných. Byl to docela běžný postup, oblečení se věšelo na větve, někdy se třeba i pod kůru stromu strkaly vlasy či hadřík s krví nemocného. Před více než sto lety bylo poměrně běžné vídat na stromech pověšené šátky, stužky či další osobní věci. Oblíbený byl i rituál protahování stromem. Buď přirozenou dutinou, nebo prosekaným otvorem se protahovaly malé děti.
* Choroba měla z lidí přejít na strom?
Přesně tak, lidé věřili, že strom je schopen tu nemoc pohltit. O stromech se ne nadarmo říká, že jsou symbolem života. Naši předkové je velmi uctívali. Máme tu také fotografii z Doubrav, kde je zachycen i svatební koláč v podobě stromu.
* Bavíme se o obřadním významu. Kdy se ale lidé dozvěděli o praktických účincích?
Vždy to bylo propojeno. Duchovní rovina je velmi důležitá, do dneška se dochovala ale hlavně ta materiální část. Je přitom cítit, že řada lidí se dnes k tradici vrací. Než aby si kupovali preparát v kapslích, vyzkoušejí raději léčiva z přírody. Dnes víme, jaké druhy stromů jsou vhodné na konkrétní problémy.
* Stejně jako u bylinek.
Ano, ale stromy mají oproti bylinám jednu velkou výhodu. Můžeme je využít celoročně. Od podzimu do jara kůru a mladé větvičky. Na jaře pupeny, pak mladé listy, květy, plody. Často můžeme alternovat – pokud nejsou zrovna k dispozici listy, lze zpravidla na stejný problém použít i kůru. Máme tak léčivý zdroj po celý rok.
* Mluvíte o použití kůry. Jak si z ní člověk udělá přípravek, který mu pomůže?
Každá část stromu se využívá jinak. Z kůry je nejjednodušší udělat odvar, koupel nebo ji použít na obklady. Způsob je velice jednoduchý, stačí kůru dát do studené vody, přivést k varu, krátce povařit, nechat odstát a scedit. A odvar pak použít. Například si nalít do vany při koupání. Další možností je vyrobit si z kůry mast, kde jako základ použijete sádlo.
* Na jaké problémy je kůra nejvhodnější?
Tady už záleží, z jaké stromu kůru použijete. Například dubová kůra je při zevním použití prospěšná při hemeroidech nebo opruzeninách. Ale je také vhodná na problémy žaludku, průjmy. Například bezová kůra zase tlumí bolesti, má protizánětlivý a protinádorový účinek. Je zdokumentováno, že na luhačovickém Zálesí se bezová kůra upravená na smetaně přikládala na popáleniny a podkožní nežity.
* Jakými dalšími způsoby lze části stromů zpracovat?
Povařením lze udělat nálev či macerát. Oblíbená je výroba tinktur. Listy, květy nebo pupeny luhujeme v alkoholu. Mně se třeba nejvíc osvědčila domácí slivovice. Tinkturu užíváme ve formě kapek nebo zevně jako mazání. Také je možné udělat si směs z medu a alkoholu, kterou přelijeme vodou a popíjíme jako čaj. Vyrobit se dá olej či ocet a výborné použití je výroba sirupu.
* Které druhy stromů jsou léčivé a které ne?
Prospěšné jsou v podstatě všechny. Na výstavu jsme ale zařadili nejvíce místních, domácích dřevin, které běžně potkáváme v lese. Lidé se tu dozvědí nejenom to, jak si z nich vyrobit léčivý produkt, ale třeba také k čemu se používá jejich dřevo a podobně. A hlavně zjistí, jak ty stromy vypadají, a naučí se je poznávat. Výstava je vlastně takový velký trojrozměrný atlas dřevin.
* Dají se využít i jehličnany?
Ano, jehličnany jsou hodně specifické. Obsahují terpentýnové silice, používají se na nemoci dýchacích cest, pomáhají k odhlenění, ale zevně také na bolesti svalů a kloubů. Velmi účinné jsou masti z pryskyřice. Mladé šišky a jehličí se dají zase použít ke koupelím a inhalacím. Z mladých jehličnanů je výborný sirup proti kašli. Uděláte jej například z mladých smrkových větviček, kterých je všude plno.
* Co dalšího se dá ještě v tomto období sbírat?
Letos jsme měli velmi teplé jaro, všechno rychle odkvétá. Při komentovaných prohlídkách jsem návštěvníkům doporučovala například hloh. Je to známý lék na srdeční činnost. Dají se použít květy i plody. Ty jsou jedlé. Receptur je řada, například hlohová marmeláda, tinktura nebo třeba čaj. Sbírat můžete květy kaštanu, vhodné na cévní systém, bolesti svalů či pohmožděniny. Nejlepší je mazat se mastí či tinkturou. Sbírat se dá také třeba list břízy, pro změnu vhodný na močové cesty, ledviny. Nálev z něj má skvělé pročišťovací účinky. Využití je opravdu celá řada, proto jsme pro návštěvníky výstavy připravili brožurku, kde jsou postupy přehledně popsané.
* Nemáte obavy, že návštěvníci výstavy vyrazí hromadně do lesů a začnou stromy nešetrně očesávat?
Napadlo mě to. (úsměv) Proto ale každému kladu na srdce, že se v lese nesmíme chovat jako těžaři. Brát si jen pro vlastní potřebu. Navíc není vůbec třeba ubližovat zdravým stromům. Pupeny, kůru či pryskyřici můžeme nasbírat z čerstvě ořezaných či pokácených stromů. Pokud na takové člověk nenarazí, je lepší si daný přípravek koupit nebo vyměnit se známými. A je také potřeba říct, že ozdravný účinek má už pouhá procházka lesem. Existují dokonce výzkumy, které říkají, že lidé, kteří pravidelně chodí lesem či parkem, nemají tak časté bolesti hlavy, nepodléhají stresu a mají odolnější psychiku.
* Jsou nějaké druhy stromů, které vám v naší krajině chybí?
Příroda se v našem kraji hodně změnila. Je tu velké zastoupení smrku, který by se přirozeně vyskytoval jen ve vyšších polohách v Beskydech. Teď už se ukazuje, že sem smrk tolik nepatří. Chybí tu například jedle, která ve zdejších lesích přirozeně rostla. Podobný případ je jalovec. Původně rostl v horách, pak na pastvinách, kde nic jiného nerostlo. Pastevectví odsud ale takřka vymizelo a ztratil se i jalovec, dnes je dokonce chráněný. Jalovčí se vždy hojně používalo v lidovém léčitelství, dnes kupujete v lékárně produkty z jalovce dovezeného ze Skandinávie.
* Mohou si lidé léčivé stromy vysázet poblíž domu?
Určitě to lze. Například z různých keřů není problém udělat si přírodní zahradu. Místo populárních tújí si stačí zasadit třeba hloh, šípek či jeřáb.
Výstava Léčivé stromy
Výstava je k vidění v přízemí budovy 14 Baťova institutu až do 8. července. Návštěvníci tu uvidí tři desítky stromů a keřů využívaných v přírodním léčitelství, mohou si prohlédnout hotové produkty i recepty na zpracování částí stromů. Součástí expozice je interaktivní lesní koutek, kde si mohou děti hrát s přírodninami. Atmosféru dotváří stromové mandaly výtvarnice Daniely Foltýnové. Pro veřejnost jsou připraveny také komentované prohlídky s kurátorkou Petrou Hanákovou, která popovídá o tom, co aktuálně příroda nabízí. Jedna je v plánu dnes, druhá 21. června.
Každému kladu na srdce, že se v lese nesmíme chovat jako těžaři. Brát si jen pro vlastní potřebu. Navíc není vůbec třeba ubližovat zdravým stromům.
